Akustika staveb se zabývá zejména ochranou před nadměrným hlukem a vibracemi a zajištěním optimálních akustických vlastností prostorů s ohledem na jejich užívání.
Hluk ze zdroje uvnitř budovy, kterým bývá nejčastěji činnost člověka a činnost technických zařízení, se šíří vzduchem nebo konstrukcemi. V případě hluku šířeného vzduchem jde o mluvenou řeč, hudbu apod. Při posuzování konstrukcí z hlediska zvukové izolace pak hovoříme o vzduchové neprůzvučnosti. U jednoduchých stavebních prvků roste vzduchová neprůzvučnost s jejich plošnou hmotností. U dvojitých a složitějších stavebních prvků závisí též na jejich vhodné konstrukční a materiálové skladbě.
Hluk šířený konstrukcemi vzniká mechanickým impulsem na samotnou konstrukci - chůzí, činností člověka, pádem předmětů, přenosem vibrací od strojních zařízení apod. Hovoříme pak o kročejovém zvuku. Nejčastější konstrukcí, která se navrhuje z hlediska snižování přenosu kročejového zvuku od činnosti člověka, jsou podlahy. Ochrana proti kročejovému zvuku spočívá v oddělení tuhé podlahové vrstvy od ostatních konstrukcí pružnou podložkou. Hovoříme pak o tzv. plovoucí podlaze.
Zdrojem hluku v budově jsou samozřejmě i technická zařízení budov. Nejčastěji jsou to výtahy a vzduchotechnika. Zvuk se od zdroje šíří jak vzduchem, tak přenosem vibrací do konstrukce, se kterou bývají strojní zařízení obvykle pevně spojena. Ochrana před tímto hlukem proto obvykle vyžaduje zvláštní opatření.
Zdrojem hluku v okolí budov bývá nejčastěji doprava a výroba, jejichž účinek se posuzuje v tzv. chráněném venkovním a chráněném vnitřním prostoru stavby. Ochrana venkovního prostoru obvykle spočívá v zajištění dostatečné vzdálenosti staveb od zdroje hluku, regulaci provozu, v konstrukčních opatřeních, jako jsou např. protihlukové stěny. Ochrana vnitřního prostoru stavby před nadměrným hlukem pocházejícím z vnějšího prostředí spočívá kromě vyjmenovaných opatření navíc v zajištění dostatečné neprůzvučnosti obvodového pláště stavby.
Zajištěním optimálních akustických vlastností vnitřního prostoru se zabývá prostorová akustika. Obvykle se řeší dosažení optimální doby dozvuku. V kancelářích, přednáškových sálech apod. doba dozvuku ovlivňuje srozumitelnost řeči, v koncertních sálech zase optimální poslechovou kvalitu v místě posluchače.
