Konference Akustika ve stavební praxi 2025 řešila soulad nových technologií a norem

Tradiční konference Akustika ve stavební praxi, která si klade za cíl přinést účastníkům užitečné informace ve vztahu k ochraně proti hluku a dosahování akustického komfortu, měla i tentokrát své hlavní téma a byla rozdělena na odborné tematické bloky. Letošní téma znělo Hluk z technických zařízení budov, přičemž dopolední část se věnovala úvodu do tématu a odpolední byla rozdělena na přednášky a diskuse o stavební a prostorové akustice. Akce přilákala do lavic ČVUT v Praze dle organizátora AZ Promo více než 120 účastníků, což (mimo jiné) dokazuje, že kvalitní akustické řešení zůstává zásadním tématem nejen pro samotné projektanty a architekty, ale také pro realizační firmy a investory.

Hluk jako hlavní téma a snaha o komplexní pohled

V sekci stavební akustiky se nejčastěji hovořilo o specifikách moderních vodorovných a svislých konstrukcí, ukazovala se nejčastější pochybení i vady materiálů. V prostorové akustice byl největší zájem o nové technologie a příkladná řešení vnitřních prostor nejrůznějších staveb, zejména kulturních zařízení a škol. Na stáncích firem se poté podrobněji diskutovalo nad konkrétními problémy, demonstrovala se možná řešení, včetně toho, jak předcházet nejčastějším chybám a jak je v rámci projektu sanovat.

„Abychom mohli popsat konkrétní akustický problém, musíme jej umět správně změřit. Důležité je nejenom pochopení samotného procesu, ale i výstupních hodnot analýzy a jejich odborná interpretace,“ podotýká Ondrej Bilkovič ze Strojírenského zkušebního ústavu, aby se poté v přednášce zaměřil na vysvětlování takových pojmů, jako je hladina akustického výkonu, váhové filtry, CPB analýza, FFT analýza, tonalita či význam nízkofrekvenčního hluku a jeho spojitosti s normativními požadavky na hlučnost zařízení. „Účelem mé prezentace je popis praktického využití těchto metod a interpretace výsledků pro stavební praxi,“ dodal a odkázal na nové praktické pomůcky.

Na obrázku je polo-bezodrazová komora. Všechny pomůcky pro stavební praxi najdete na internetových stránkách ústavu. Zdroj: Strojírenský zkušební ústav

Šíření hluku v místnostech bytových domů

Asi nejsilnější téma, které se stále opakuje; řešení existují, přibývá ovšem nekvalitních instalací, zvláště u nových rezidenčních projektů. Odborníci radí přísnou kontrolu ještě před podpisem smlouvy. Jan Klečka (Metrostav) ve svých přednáškách často ukazuje, s jakými reklamacemi se nejčastěji setkává a jak jim předejít již v samotném návrhu stavby projektu. Vše totiž dle jeho slov začíná ve správné dispozici bytu a bytů vůči sobě, polohy šachet a následné ve volbě stavebního materiálu a technologie zabudování vedení rozvodů.

„V důsledku průtoku vody dochází k přenášení vibrací do stavebních konstrukcí a z části jsou vyzařovány jako hluk do okolí. K přenosu vibrací do stavebních konstrukcí dochází v místech, kde jsou rozvody spojené se stavbou, to je především v objímkách, v drážkách a u zařizovacích předmětů,“ upozorňuje Jan Klečka a odkazuje na interní příručky, kde se podrobně popisuje, jak se zabudované výrobky v různé kombinaci ve stavbě chovají.

Na obrázku jsou Požadavky na zvukovou izolaci v rámci bytů. Další informace najdete v Akustické příručce bytových domů a v AAČS. Zdroj: Asociace akustiky českého stavebnictví (AAČS)

Na dané téma dále navázal Pavel Heinrich (AAČS), aby přinesl nové poznatky z akustických měření ve vztahu k cihelným stavbám a představil výzkumný projekt nazvaný Vnější stínící technika ve vztahu ke zvukové izolaci obvodového pláště zaměřený na hodnocení vlivu vnější stínící techniky na zvukovou izolaci obvodového pláště budovy. Tichým odpadním systémům se dále věnoval Majid Saleh (Pipelife Czech). Ukázal osvědčený systém pro obytné budovy, hotely, nemocnice a průmyslové objekty, který využívá třívrstvé polypropylenové trubky kombinující hladkou vnitřní vrstvu pro snížení turbulence, masivní střední vrstvu pro zvukovou izolaci a pevnost a odolnou vnější vrstvu pro rázovou odolnost.

Vývoj vyhlášek a norem, pravidla a nejistoty ve stavební akustice

Velmi ožehavého tématu se na konferenci zhostil Pavel Rubáš z Technického a zkušebního ústavu stavebního (TZÚS). Zabýval se nakládáním s výsledky měření a jejich nejistotami ve stavební akustice podle platných norem. Poukázal na to, jak pracovat s normou ČSN EN ISO 12999-1:2021 a jak hledat správnou interpretaci výsledků měření podle rozhodovacích pravidel ILAC G8. Za zásadní považuje určit rozhodovací pravidlo předem a předcházet tak sporům.

Ing. Michael Plachý se věnoval důležitosti vyjadřování, srozumitelnosti, poslechu řeči a potlačování rušivých hluků ve školách. Připomněl, že zásadním momentem bylo vydání novely ČSN 73 0527 Akustika-Projektování v oboru prostorové akustiky-Prostory pro kulturní účely-Prostory ve školách-Prostory pro veřejné účely, která byla revidována po dlouhých 18 letech. Nabyla účinnosti 1. září 2023 a v rámci její revize došlo k aktualizaci předpisů pro stanovení optimální doby dozvuku, a to zejména ve vztahu k běžně používaným technologiím a trendům využití řešených prostor. Byla zpracována i nová metodika stanovení standardu akustických úprav pro prostory s nižším nárokem na akustiku a v neposlední řadě byl definován předpis pro dopočty obsazenosti při měření doby dozvuku v prostorách v neobsazeném stavu.

Na základě proběhnuté diskuse je nutno dodat, že závaznou částí normy dle vyhlášky č. 343/2009 Sb. je pouze předpis pro školní a výukové prostory pro děti a mladistvé. Ostatní části normy jsou doporučující. Rovněž je třeba brát v potaz nový stavební zákon a celou řadu vyhlášek (NSZ nabyl účinnosti 1. 1. 2024 pro vyhrazené stavby, tedy infrastrukturní; pro jiné stavby platí od 1. 7. 2024). Také dopady těchto změn a návrhy vyhlášek řešil ve svém příspěvku Pavel Rubáš a rozpoutal tím vášnivou diskusi. Zmínil zejména § 21 stavebního zákona 283/2021 Sb., tedy ochranu proti hluku a vibracím a Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací NV č. 272/2011 Sb.. Zároveň připomněl, že již byla zahájena diskuse o revizi další normy, a to ČSN 73 0532.

„V polovině prosince 2020 byla publikována revize ČSN 73 0532:2020 Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních konstrukcí a výrobků – Požadavky. Touto normou se nahradila ČSN 73 0532 z února 2010, která byla zrušena dne 1. 1. 2021. Souběh platnosti obou verzí norem byl velmi krátký a neměl žádný dopad do praxe. V roce 2024 byla zahájena diskuse k možné revizi této normy s úvahou rozdělení na dvě části: Na Požadavky a Doporučení,“ upřesnil Pavel Rubáš s tím, že ke změnám (březen 2024) došlo také v případě Technických kvalitativních podmínek staveb pozemních komunikací (TKP), a sice v kapitole 25 nazvané Protihlukové clony a další opatření (Nový typ TKP 25). V květnu pak přišla další změna v oblasti Technických podmínek (TP), a sice v kapitole 104 nazvané Zařízení pro snižování hluku pozemních komunikací (Nový TP 104). Připomněl také leden 2024 a Metodické doporučení pro krajské hygienické stanice a Hygienickou stanici hl. m. Prahy podle § 82b zákona č. 258/2000 Sb., a to s účinností od 1. 7. 2024, u vyhrazených staveb od 1. 1. 2024.

Konference Akustika ve stavební praxi každoročně dokazuje, že kvalitní akustické řešení je zásadním tématem pro projektanty, architekty, realizační firmy i investory. Zdroj: AZ Promo

Ing. Rubáš dále doplňuje otázky ohledně evropských norem, respektive, jak je to s implementací evropských norem (např. EN1793, EN14388, ad.).

„Co se týče pokračování harmonizace nových evropských norem, tak je situace opravdu katastrofální. Proces probíhá pomalu, v mnoha výrobkových skupinách jsou harmonizovanými normami dlouhodobě překonané výrobkové normy, podle nichž se de iure musí postupovat. V únoru 2022 předložila Evropská komise aktualizaci nařízení o normalizaci a strategii pro standardizační procesy EU Rada Evropské unie. Jejich účelem je zvýšit transparentnost a právní jistotu, posílit konkurenceschopnost trhu a zajistit, že normy lépe reflektují legislativní požadavky. Přípravy a implementace změn však velmi zadrhává či zdržuje harmonizační proces. Odpovědnost za převedení do harmonizovaných norem nese Evropská komise. Ta delegovala proces porovnávání základních zdravotních a bezpečnostních požadavků směrnic, případně nařízení EU/ES na Harmonised Standards Consultants (HAS Consultants). Schvalování a koordinaci včetně sledování rozpočtu prováděla až do ledna 2022 poradenská společnost Ernst & Young (E&Y) jako HAS Contractor (= dodavatel). Již v říjnu 2021 však došlo k vyčerpání evropského rozpočtu na tuto poradenskou činnost a proces harmonizace se dostal do problémů. Nová smlouva, opět s E&Y jako smluvním partnerem, byla uzavřena v srpnu 2022. V mezidobí byla veškerá harmonizační činnost více či méně pozastavena. Důsledkem je obrovské nahromadění práce, ve které je nyní nutné postupovat krok za krokem tak, aby k vydání norem v Úředním věstníku EU mohlo dojít co nejdříve,“ nastínil současnou situaci Pavel Rubáš.

Opakující se témata i chyby v projektech

Konference Akustika ve stavební praxi je rok od roku barvitější, osahuje více témat a navštěvuje ji stále více zájemců. Snad i proto hledá organizátor nové prostory s větším počtem míst k sezení i prezentaci firem. Rozšiřuje se i spektrum zájemců – stavaři, projektanti, architekti, designéři, urbanisté, akustičtí specialisté, zástupci akademické sféry a výzkumníci, ředitelé stavebních firem, výrobci stavebních hmot i zástupci stavebních úřadů a hygienických stanic. V letošním roce se mohli do diskusí zapojit v rámci dvanácti odborných přednášek, otestovat praktický přínos informací pro návrh a realizaci staveb, vyhledat zajímavé produkty a služby a inspirovat se úspěšnými projekty – letos to byla například zdařilá rekonstrukce zkušeben a technického zázemí Rudolfina nebo celá řada školních učeben a poslucháren. Právě zde je asi nejvíce nutné předcházet negativním vlivům snižujícím srozumitelnost řeči již z hlediska stavebně-technického řešení prostoru.

Konference Akustika ve stavební praxi ukazuje důležitost spolupráce nejrůznějších profesí. Kvalitní akustické řešení je tématem nejenom pro projektanty a architekty.

Doporučená literatura

1. Pořadatelem konference je Asociace akustiky českého stavebnictví z.s., www.asociaceakustiky.cz
2. Příručka pro hodnocení rizik v malých a středních podnicích: Hluk, publikace Výzkumného ústavu bezpečnosti práce (2024) zde ke stažení
3. Inter Noise 2024 – Mezinárodní konference o regulaci hluku a akustice, https://internoise2024.org/
4. Z výběru souvisejících norem viz TZB-info
5. ČSN 73 0525 Akustika – Projektování v oboru prostorové akustiky – Všeobecné zásady
6. ČSN 73 0526 Akustika – Projektování v oboru prostorové akustiky – Studia a místnosti pro snímání, zpracování a kontrolu zvuku
7. ČSN 73 0532 Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních konstrukcí a výrobků – Požadavky
8. ČSN EN 12354-6 (73 0512) Stavební akustika – Výpočet akustických vlastností budov z vlastností stavebních prvků – Část 6: Zvuková pohltivost v uzavřených prostorech
9. ČSN EN ISO 354 (73 0535) Akustika – Měření zvukové pohltivosti v dozvukové místnosti
10. DIN 18041:2016-03 Hörsamkeit in Räumen – Anforderungen, Empfehlungen und Hinweise für die Planung (Slyšitelnost v místnostech – Požadavky, doporučení a rady pro plánování)
11. ČSN EN ISO 3744 – Stanovení akustického výkonu pomocí ak. tlaku
12. ČSN EN ISO 9614 – Stanovení akustického výkonu pomocí ak. intenzity
13. ČSN EN 12102 – Výrobková norma pro hluk klimatizací, TČ, aj. ª ČSN EN 15036-1 – Výrobková norma pro zdroje tepla (kotle)
14. ČSN EN 16430-1 – Výrobková norma pro otopná tělesa s ventilátorem
15. ČSN EN ISO 7235 – Výrobková norma pro tlumiče hluku v potrubí a pro vzduchotechnické koncové jednotky
16. ČSN EN ISO 5136 – Stanovení akustického výkonu v potrubí pro zařízení s prouděním vzduchu