Kročejový útlum těžkou plovoucí podlahou

Těžká plovoucí podlaha se skládá z betonové nebo jiné monolitické roznášecí desky a z pružné podložky. Budicí síla vnášená zdrojem kročejového zvuku do roznášecí desky je plovoucí podlahou tlumena, takže do nosné stropní konstrukce proniká jen její část. K tomu je zapotřebí, aby roznášecí vrstva byla pružně oddělená od všech stavebních konstrukcí (například od stěn, instalačního potrubí apod.). Strop s těžkou plovoucí podlahou tvoří dvojitou konstrukci, pro kterou je charakteristický vznik rezonančního kmitočtu typu hmotnost-pružnost-hmotnost f₀ a vznik stojatého vlnění v pružné vrstvě, který se uplatňuje na kmitočtem f_d (viz neprůzvučnost dvojitých prvků). Míra kročejového útlumu závisí na poloze těchto dvou kmitočtů, které jsou dány následujícími vztahy:

[Hz](52)

[Hz](53)

kde s´ je dynamická tuhost pružné vrstvy, m´₁ a m´₂ jsou plošné hmotnosti dílčích prvků (stropní desky a roznášecí desky podlahy) a m´_d je plošná hmotnost pružné vrstvy. Pro kmitočty nižší než je kmitočet f₀ se strop s plovoucí podlahou chová jako jednoduchá konstrukce, takže k útlumu kročejového zvuku nedochází. Správně navržená těžká plovoucí podlaha by proto měla vždy vykazovat hodnotu rezonančního kmitočtu f₀ mimo zvukově izolační pásmo, tj. má platit, že f₀ << 70 Hz. Mezi kmitočty f₀ a f_d roste kročejový útlum o 12 dB/oktávu a nad kmitočtem f_d pouze o 6 dB/oktávu podle následujících vztahů:

pro f₀ < f ≤ f_d ΔL ≅ 40 ‧ lg ff₀ [dB],(54)

pro f > f_d       ΔL ≅ 40 ‧ lg f_df₀ + 20 ‧ lg ff₀ [dB].(55)

Některé teorie uvažují s lokálními poklesy kročejového útlumu na jednotlivých kmitočtech spojených se stojatým vlněním v pružné vrstvě (viz neprůzvučnost dvojitých prvků). Popis takové metody výpočtu kročejového útlumu těžkou plovoucí podlahou lze nalézt například v učebních skriptech: Kaňka J., Stavební fyzika 1 – Akustika budov, ČVUT, 2007.