Jak se žije s hybridní fotovoltaickou elektrárnou? Zeptali jsme se majitele

Rostislav Čáp žije v rodinném domku na okraji Prahy. Líbí se mu myšlenka úspor, vyšší soběstačnosti i ekologické výroby elektřiny. Rozhodl se tedy využít státní dotace a pořídit si na střechu fotovoltaickou elektrárnu. Zároveň nepatří mezi skalní nadšence, kteří jsou ochotni kvůli fotovoltaice výrazně měnit svůj životní styl a spravovat si elektrárnu „na koleně“. Vybral si tedy pohodlnou variantu hybridní elektrárny s baterií, ovládáním přes mobilní telefon a instalací na klíč. Zeptali jsme se pana Čápa, jak se mu žije s vlastním zdrojem energie.

Na střeše máte přibližně 4 kilowatty fotovoltaiky a v garáži 6 kilowatthodin baterií. Co všechno Vám domácí elektrárna pohání?

Na elektřině vaříme a používáme ji i na ostatní elektrické spotřebiče, pračku, žehličku, světla… Topíme plynem, ale kotel potřebuje elektřinu, která pohání různá čerpadla a tak dále, takže jeho odběr je součástí stálé zátěže domu.

Jak moc se Vaše baterie obvykle přes den nabije?

Až na zimní období se baterie nabije na 100 %.

A přes noc ji celou vybijete?

Přes noc ani ne, tam je budova prakticky ve stand by režimu, ale večer přijdou děti, kouká se na televizi, vaří se. Večer je nejvyšší spotřeba. Ve srovnání s tím je ranní spotřeba mnohem nižší, i když se připravuje snídaně.

Při normálním používání v klasický všední den Vám tedy baterie udělá celý cyklus nabití a vybití?

Ano. Teď v říjnu, když zohledním počasí a délku dne, tak je to srovnatelné zhruba s březnem, se baterka opravdu přes den celá nabije a přes večer a noc celá vybije. V létě se přes noc nevybije do nuly, to znamená, že ráno v baterii zbývá ještě třeba 30 % energie, no a v zimě se kolikrát přes den zase ani celá nenabije.

Baterie se opravdu vybíjí až do nuly? Neškodí jí to?

Na displeji je nula (systém Sonnen, pozn. red.). Ale samozřejmě to má asi nějakou bezpečnou hladinu, kterou my nevidíme, ani ji nemůžeme spotřebovat. Minimální nabití si ta baterie ošetří, navíc je připojená k síti, tak předpokládám, že kdyby poklesla pod nějakou bezpečnou hladinu, tak by se přes síť dobila. Ale to nám výrobce asi neumožní vidět a já to jako uživatel ani nepotřebuji. V ostrovním režimu by to asi bylo něco jiného, ale to není náš případ.

Jak můžete sledovat výrobu elektrárny?

K elektrárně je mobilní aplikace, takže mám v mobilu informace o tom, jak spotřeba v průběhu dne vypadá. Kromě baterie tak mám kompletní monitoring.  Na grafu vidíte, že když se večer přijde domů, tak se rozsvítí, dá se například prát prádlo, vaří se večeře, ráno se ohřívá snídaně, vidíte, jak vypadá spotřeba v průběhu dne. To by se z elektroměru odečítalo velice těžko nebo byste na to potřeboval další zařízení.

Když vyrábíte méně, než potřebujete, tak vám aplikace i ukáže, kolik elektřiny čerpáte ze sítě?

Ano. Stejně jako naopak velikost přetoků do sítě. V aplikaci je kromě toho vidět i výkon elektrárny, stav baterie, jestli je vybitá, nabitá, nabíjí se nebo nenabíjí.

Projevilo se nějak používání vlastního zdroje elektřiny ve fungování vaší domácnosti?

Kromě toho, že si s tím já hraju, tak asi nijak. Já to sleduji, manželka občas taky, někdy se mě zeptá, jestli je baterka nabitá, jestli může pustit pračku nebo něco takového. Vliv na chod domácnosti to nemá. Jediný „negativní“ projev celé soustavy je hluk. Čím víc elektřiny se vyrábí, tím víc střídač v garáži hučí. Nejvíc to hučí přes den, a když jsem zrovna doma, rozhodně si toho v garáži všimnu. Ale přes dveře to do domu slyšet není a v garáži nám to nijak nevadí. V noci samozřejmě fotovoltaika nevyrábí nic, takže nás elektrárna nijak neruší.

Jak funguje vaše elektrárna v zimě?

Ze zhruba ročního provozu mám ten poznatek, že výrobě nesvědčí nízká oblačnost. Pak elektrárna nevyrábí skoro nic, v zimě musí celý den svítit slunce, aby se baterie nabila. Sledoval jsem to v mobilu, a když v zimě bylo zataženo, vyráběl jsem zhruba to, co si můj dům vezme ve stand by režimu, tedy asi 0,3 kilowattu. Včera (říjnový den, pozn. red.), když bylo celý den ošklivo, pršelo a slunce vysvitlo jen na chvíli odpoledne, tak jsem přijel v 6 večer domů a baterka byla nabitá jen zhruba na 70 %.

Zvažoval jste i možnosti, jak elektřinou topit?

Do budoucna přemýšlíme o tepelném čerpadlu, což je další spotřebič na elektřinu. Ale zatím to nechávám být, plyn z hlediska ekologie není problém a v současnosti to není ani cenový problém. Momentálně mě tedy nic do výměny tepelného zdroje netlačí, ale sleduji ceny tepelných čerpadel a pokud by se zvedla cena plynu, tak o čerpadlu začnu více uvažovat. Vedle toho máme doma klimatizaci, kterou si mohu přitopit. Zatím jsem to akorát vyzkoušel, jinak klimatizaci používáme běžně v létě k chlazení. V létě jsem byl klimatizací mile překvapen, protože měla dobrou účinnost a jen malou spotřebu. A zároveň se s fotovoltaikou skvěle doplňuje.

Jak jste si s dodavatelem elektřiny ošetřil přetoky do sítě?

Máme přes 4 kilowatty fotovoltaiky a primárně elektrárna pohání spotřebiče v domě a nabíjí baterku. Když je plná baterka a není v domě spotřeba, jde elektřina do sítě. V létě by se mi hodilo víc energie uložit. Tedy - mluvím tedy o létě, ale ta situace nastává zhruba už od poloviny dubna, kdy je během dne dost světla a elektřina přetéká do sítě. V červnu a červenci je to samozřejmě ještě výraznější. A já jsem to viděl na svém elektroměru, ale nikdo mi to nezohlednil.

Jak to?

Až do konce června 2017 jsem byl zákazníkem PRE a ti ode mě přebytečnou elektřinu nevykupovali. Sice mi nainstalovali obousměrný elektroměr, ale z vyúčtování mi neodečetli, co z mé výroby přeteklo do sítě. Když jsem se jich ptal, tak mi řekli, že to nedělají, což je divné, protože PRE fotovoltaiku pro domácnosti také nabízí. Možná k tomu PRE přistupovalo tak, že když mi fotovoltaiku nainstalovala konkurenční firma, tak se už o tom se mnou nebudou bavit. Od června 2017 jsem tedy zákazníkem ČEZu (který také elektrárnu instaloval, pozn. red.), takže mám podstatně lepší ekonomické podmínky vyplývající ze smlouvy. Když to vezmu od června, tak platím za elektřinu měsíčně 600 Kč a nejsou tam ještě započteny úspory z přetoků. V létě jsou podmínky podstatně lepší a dostávám se na hodnotu, kdy platím jen poplatek za připojení.

• Výkup přebytečné elektřiny z domácí fotovoltaiky

A ČEZ vám přetoky zohledňuje jak?

U ČEZu to je vyřešené tak, že co pošlu do sítě, se registruje a jednou za rok se mi to odečte od celkové spotřeby. To mi velmi vyhovuje, protože si myslím, že když do sítě pošlu 30 % své výroby, tak je to zhruba megawatthodina a to už jsou znatelnější peníze. Ještě ale nejsem pod ČEZem ani rok, tak zatím přesně nevím, jak se mi prodej přetoků projeví ve vyúčtování.

Dobu návratnosti u své elektrárny tedy ještě nevíte?

Jak říkám, přesně budu vědět, až dostanu roční vyúčtování od ČEZ a tam uvidím, kolik jsem zaplatil za odebranou elektřinu a naopak jak mi můj účet snížilo to, že ode mě ČEZ vykupuje přebytky. Ale když si udělám přibližnou kalkulaci včetně státní dotace, tak mi návratnost vychází zhruba na 13 let. Ovšem při dnešních cenách elektřiny.

Počítáte s tím, že cena elektřiny půjde nahoru?

Ona už jde. Neumím odhadnout, jestli to bude trvalý trend, ale cena silové elektřiny oproti době, kdy jsem to pořizoval (červen 2016 pozn. red), vyrostla o 7 eur. To je asi 20 %, to není úplně málo.

Měnil jste hodnotu hlavního jističe po pořízení elektrárny?

Ne, nechal jsem si původní 3x32 ampér. Předchozí majitel nemovitosti měl saunu a já myslím, že by mi stačil menší jistič, ale zatím jsem to nechal být. Navíc do budoucna přemýšlím o elektroautě, když ne rovnou o elektromobilu, tak třeba o hybridu a tam se mi větší proud bude hodit na nabíjení. Pak bych uvažoval i o dalších panelech na střechu.

Zvažoval jste rozšíření elektrárny?

Baterka má teď 6 kWh kapacitu a v létě hodně elektřiny posílám do sítě. Myslím, že další dvě kilowatthodiny by se tam v pohodě uživily a úspora by byla vyšší. Ale to chci udělat až po roce, co budu u ČEZu a uvidím skutečnou bilanci, na kolik mě to celé přijde.

Děkuji za rozhovor