logo TZB-info

Reklama

Návratnost fotovoltaiky: kdy vám ušetří statisíce a kdy se naopak nevyplatí?


Instalace fotovoltaické elektrárny, foto © S-Power Energies

Pokud uvažujete o střešní solární elektrárně, je právě teď nejlepší čas na její pořízení. Přes zimu vyřídíte instalaci a od jara už můžete využívat vlastní energii. Logicky ale přichází otázka, jestli se investice do vlastního zdroje opravdu vyplatí. Na rovinu: záleží na mnoha faktorech.

Reklama

Asi nejčastější způsob, jak lidé nad návratností fotovoltaiky uvažují, je, že vstupní investici porovnají s cenou energie, kterou jsou schopni ročně ušetřit. Tu obvykle vypočítají tak, že zprůměrují množství energie, které zvažovaná elektrárna dokáže vyrobit, a vynásobí ho aktuální cenou elektřiny.

Takový výpočet je příliš zjednodušený a vlastně zavádějící. Vždy záleží nejen na konkrétních parametrech dané elektrárny, ale především na životním stylu rodiny. Zatímco někdo dokáže zužitkovat třeba 70 procent vyrobené energie, někdo jiný třeba jen 30 procent. A jiná rodina udělá maximum pro to, aby spotřebovala téměř vše, co si vyrobí. S tím souvisí otázka, na co všechno hodlá domácnost vlastní elektřinu využívat – jestli jen pro elektrické spotřebiče, nebo i k ohřevu TUV, případně k ohřevu bazénu nebo i nabíjení auta. V neposlední řadě by se do výpočtu vzhledem k dlouhodobosti investice měla promítnout také inflace, nějaký odhad zdražování elektřiny a předpokládané dodatečné investice,“ vypočítává Jaroslav Šuvarský, jednatel společnosti S-Power Energies, která se na střešní fotovoltaiky specializuje.

Podle něj se na několika modelových příkladech dají vykreslit situace, kdy se pořízení fotovoltaiky jednoznačně vyplatí, i ty, kdy užitek výši investice neodpovídá. Zároveň se na nich dá dobře ilustrovat, jak můžou délku návratnosti podstatně ovlivňovat zdánlivé detaily. Mimochodem, nezasvěcenému člověku by se jako „ne až tak podstatný“ detail mohla jevit i orientace střechy. Ta je přitom pro efektivitu fotovoltaiky naprosto klíčová. Pro naše účely však tuto proměnnou přeskočme a počítejme s tím, že střecha je vždy orientovaná plus mínus jižním směrem, kde mají fotovoltaické panely nejvyšší účinnost.

MODELOVÝ PŘÍKLAD Č. 1: Návratnost fotovoltaiky o velikosti 2,7 kWp (bez baterie)

Základní parametry sestavy:

  • Celková cena
122 000 Kč
  • Dotace programu NZÚ
60 000 Kč
  • Spotřeba vlastní vyrobené elektřiny
70 %
  • Cena elektřiny ze sítě
4,75 Kč/kWh
  • Průměrný růst cen elektřiny
5 % (ročně)
  • Průměrná inflace
2,8 % (ročně)
  • Výměna střídače
17 000 Kč

Jde o nejzákladnější sestavu, která je vzhledem k absenci bateriového úložiště určena k okamžité spotřebě energie a akumulaci přebytků tzv. „do vody“. To znamená, že elektřina, kterou nezužitkují spotřebiče, ohřívá vodu v bojleru (ideálně velkém), nebo ještě lépe v bazénu. Pokud se elektřina využije právě k ohřevu bazénu nebo jeho filtraci, je 70procentní využití vyrobené energie u této nevelké sestavy realistický odhad.


Efektivnějšímu využití energie pochopitelně pomůže i to, když je přes den někdo doma a své chování zdroji přizpůsobí. Například tím, že pračku, myčku i další spotřebiče zapíná přes den, kdy je produkce fotovoltaiky nejvyšší. I tak ale část vyrobené elektřiny během dlouhých slunečných dnů odteče do sítě. Je to daň za levnější řešení bez elektrického akumulátoru – baterie.

Budeme-li počítat, že uvedená sestava vyrobí ročně cca 2,6 MWh elektřiny a odběrová cena elektřiny ze sítě se pohybuje kolem 4,75 Kč/kWh (viz https://kalkulator.tzb-info.cz/cz/vyvoj-celkovych-cen-elektriny), pak při využití 70 % vyrobené elektřiny dosáhneme roční úspory zhruba 9 000 korun. Garantovaná životnost fotovoltaiky je 25 let s tím, že v průběhu času dochází k mírnému opotřebení panelů. (Jejich účinnost klesá přibližně o půl procenta ročně. To znamená, že i po čtvrtstoletí dosahují 80 % výkonu.) Započítáme-li tuto skutečnost, vyjde nám, že za 25 let zmíněná elektrárna ušetří přes 208 000 korun. Nevypadá to jako zrovna vysoké číslo, ale to je právě důsledek příliš zjednodušeného výpočtu.

V čase se totiž proměňují i další faktory, se kterými je třeba počítat. Jedním z velmi důležitých je inflace, která za rok 2019 vychází na 2,8 % (viz https://www.czso.cz/csu/czso/mira_inflace). K tomu je třeba sledovat ještě trend vývoje cen elektřiny. V posledních letech tato komodita stále zdražuje a podle současných prognóz to tak bude i nadále. Pokud tedy do 25letého výhledu zahrneme kontinuální inflaci na současné úrovni a každoroční cca 5 % navýšení ceny elektřiny, dostáváme rázem úplně jiná čísla. V takovém případě by tato základní elektrárna za dobu své garantované životnosti ušetřila domácnosti bezmála 403 000 korun, tedy prakticky dvojnásobek oproti původnímu výpočtu.

Reálná investice do této sestavy je přitom 62 000 korun, protože takřka polovinu (60 000 Kč) pokryje dotace v rámci programu Nová zelená úsporám. Tady je ještě potřeba zmínit, že podmínkou získání dotační podpory je alespoň 70procentní využití vyrobené energie. (Dotace se uděluje na základě teoretických výpočtů.) Konkrétně u této sestavy je tedy potřeba mít velký bojler (jeden člověk denně v průměru spotřebuje 80 litrů teplé vody, pro čtyřčlennou rodinu je tedy ideální 240–320litrový bojler) nebo ještě lépe zmiňovaný bazén. Ten je natolik spolehlivým „žroutem“ energie, že splnit dotační podmínku nebývá problém.

I kdybychom brali v potaz jen první výpočet, vrátí se investice do vlastního zdroje přibližně už za sedm let. Pokud započítáme inflaci a zdražování elektřiny, zkrátí se návratnost o další rok na šest let. Od té doby už bude fotovoltaika jenom vydělávat, a to vůbec ne málo. Navíc je vyzkoušené, že fotovoltaické panely vydrží mnohem déle, než udává garance – klidně i 40 let. To výslednou úsporu pochopitelně ještě násobí,“ přibližuje Jaroslav Šuvarský.

Důležitou výhodou technologie fotovoltaiky je i to, že je prakticky bezúdržbová. Jedinou součástkou, do které v průběhu let bude potřeba investovat, je střídač. Jde o výkonové zařízení s obvyklou živností 10–15 let. U popsané základní sestavy se jeho cena pohybuje kolem 17 tisíc korun, tak je třeba počítat s tím, že odhadem za nějakých 13 let od instalace bude třeba tento prvek vyměnit. „Tou dobou už ale nejspíš bude stát méně, protože ceny technologií rok od roku klesají. Jinak se kolem fotovoltaiky nemusí řešit vůbec nic, maximálně jednou za pár let je dobré objednat servisní kontrolu kvůli požární bezpečnosti. Ta ale představuje jen symbolickou položku,“ upřesňuje Šuvarský.


Co se stane, když využiju víc vlastní elektřiny?

Velmi zajímavé je sledovat, jak propočty návratnosti ovlivní úprava některých základních parametrů. Pokud domácnost s takovouto elektrárnou bude mít bazén, může využitelnost vlastní energie i bez baterie stoupnout až k 90 procentům.

Návratnost investice by v takovém případě byla pouhých 5 let a celková úspora za 25 let by dosáhla takřka 520 000 korun. Pokud bychom navíc pracovali i s přebytky a namísto pouhého posílání do sítě bychom je prodávali za aktuální tržní cenu nebo je ukládali do tzv. virtuální baterie, mohla by návratnost klesnout i pod pět let.

O něco déle by se investice vracela v případě, že by domácnost využívala levnější tarif elektřiny. Pokud by cena za kWh nebyla 4,75 Kč, ale 3,50 Kč, snížila by se finální úspora při využití 90 procent energie na 380 tisíc korun a návratnost investice by se pohybovala kolem 6,5 let.

Co může návratnost naopak snížit?

Ani sebelépe dimenzovaný bezbateriový systém si neporadí s tím, když se spotřeba sníží na nulu – třeba při odjezdu na víkend nebo na dovolenou. Jednou za čas to pochopitelně není takový problém. Ale pokud by takové odjezdy byly na programu několikrát do měsíce, je minimálně ke zvážení, zda si raději nepořídit sestavu s akumulací do baterie.

MODELOVÝ PŘÍKLAD Č. 2: Návratnost fotovoltaiky o velikosti 5,4 kWp (s 11,1 kWh baterií a asymetrickým střídačem)

Základní parametry sestavy:

  • Celková cena
340 000 Kč
  • Dotace programu NZÚ
155 000 Kč
  • Spotřeba vyrobené elektřiny
90 %
  • Přebytky prodávané do sítě
10 %
  • Cena elektřiny ze sítě
3,0 Kč/kWh
  • Průměrný růst cen elektřiny
5 % (ročně)
  • Průměrná inflace
2,8 % (ročně)
  • Výměna střídače
65 000 Kč

Nejčastěji využívaná bateriová sestava pro rodinné domy nabízí ideální poměr cena/výkon. Plně asymetrický hybridní střídač zajistí efektivní využití vyrobené energie a nasměruje ji přednostně tam, kde je v daný okamžik skutečně potřeba. Mimochodem, právě tohle je z hlediska návratnosti důležitější detail, než by se na první přečtení mohlo zdát. Rozdíl mezi symetrickými a asymetrickými střídači je totiž vzhledem k specifičnosti českého trhu velmi zásadní – viz tento článek, kde jsme se tématu věnovali:

Ale zpátky k naší sestavě: Baterie se postará o to, aby se zužitkovala i elektřina, pro kterou není okamžité využití. Domácnost tak může například svítit z vlastního zdroje i po setmění, když už elektrárna nevyrábí. Kapacita 11,1 kWh obvykle stačí na pokrytí celého večera.


Velmi často si takovou sestavu pořizují rodiny, které doma používají elektřinu na vše včetně topení. Mívají tak výhodnější tarif s elektřinou za 3 Kč/kWh. Pokud by taková rodina zužitkovala 90 procent vyrobené energie (což je vzhledem k parametrům sestavy zcela reálné) a zbývající drobné přetoky by s vhodným tarifem prodávala do sítě (řekněme za 0,90 Kč/kWh), pak by se návratnost při započtení stejné míry inflace a zdražování elektřiny jako v předchozím případě pohybovala kolem 9,5 roku.

(Jen pro doplnění k výkupní ceně elektřiny: Například u tarifu Bonus S-POWER se elektřina vykupuje za aktuální cenu na burze. Záleží tedy na tom, kdy člověk prodává. Výhodné na tom je, že kolem poledne, kdy nejčastěji v domácnostech vznikají přebytky, bývá výkupní cena nejvyšší. V uplynulém roce se nejčastěji pohybovala mezi 0,70 a 1,20 Kč, takže 0,90 Kč/kWh je realistický průměr. V prvních dvou letech se navíc neúčtují žádné poplatky, takže celá částka se klientovi vrátí. V dalších letech zase poplatek velmi pravděpodobně vykompenzuje zdražení elektřiny. Klient tedy sice za službu něco zaplatí, ale výkupní cena elektřiny bude vlivem růstu cen vyšší.)

Uvedená kalkulace počítá s využitím dotace ve výši 155 000 korun v rámci programu Nová zelená úsporám. Reálná vstupní investice tak u této sestavy činí 174 000 korun. Podobně jako v předchozím případě, i tady je dobré počítat zhruba po 12 letech s výměnou střídače kvůli opotřebení. Hybridní asymetrický střídač v současnosti vychází přibližně na 65 000 korun, dá se však předpokládat, že za 12 let jeho cena klesne.

Celková úspora, které lze s danou sestavou za 25 let garantovaného provozu dosáhnout, je za uvedených podmínek přibližně 680 000 korun. Pokud od této částky odečteme náklady (tedy investici ve výši 174 000 korun a výměnu střídače za současnou cenu), dostáváme se na 441 000 korun.

Může ale nastat i jiná varianta. Například kdyby domácnost měla klasický tarif s elektřinou za 4,34 Kč/kWh (tzn. nevytápěla by elektřinou) a využila by třeba jen 70 procent vyrobené energie, aniž by přetoky prodávala do sítě, výsledná čísla by kupodivu nebyla horší. Vzhledem k vyšší ceně elektřiny by návratnost – i navzdory nižšímu podílu vlastní energie – byla rychlejší. Pohybovala by se někde kolem 8,5 až 9 let. Celkově by elektrárna během čtvrtstoletí ušetřila domácnosti na platbách za elektřinu 741 000 korun. Po odečtení všech nákladů by čistá úspora dosahovala 502 000 korun.

Teoreticky může návratnost u této sestavy o něco prodloužit ještě výměna baterie. Aktuálně používaná Li-ion technologie ale při správném používání může vydržet i celých 25 let. „Životnost baterie ovlivňuje celá řada faktorů. U dříve využívaných olověných baterií by bylo téměř jisté, že je bude nutné v průběhu 25 let vyměnit. Lithiové baterie ale vydrží mnohem déle. Aktuálně jsou nejpokročilejší vyzkoušenou technologií. Vývoj jde ale natolik kupředu, že za pár let může přijít ještě mnohem efektivnější řešení. To by ale jen přispělo k dalšímu snížení ceny současných baterií. Teď jejich cena klesá v průměru o 10–15 procent ročně. Za 15 let by tedy baterie použitá v této sestavě mohla vycházet přibližně na 40 000 korun,“ odhaduje Jaroslav Šuvarský.

MODELOVÝ PŘÍKLAD Č. 3: fotovoltaická elektrárna, která se nejspíš nevyplatí

Ani fotovoltaika ale není výhodná za všech okolností. Typickým příkladem, kde se ekonomicky nevyplatí, je víkendová chata, kde člověk tráví opravdu jen pár dní v týdnu. „I kdybychom se bavili o nejzákladnější sestavě z prvního příkladu, reálné využití takového zdroje by bylo minimální, možná nějakých 20 procent. Navíc se na rekreační objekt nedá čerpat dotace, takže návratnost 120tisícové investice by se pohybovala kolem 20 let, což je příliš,“ vyčísluje Jaroslav Šuvarský.

Pro ilustraci v konkrétních číslech:

  • Celková cena
122 000 Kč
  • Dotace programu NZÚ
0 Kč
  • Spotřeba vyrobené elektřiny
20 %
  • Cena elektřiny ze sítě
4,75 Kč/kWh
  • Průměrný růst cen elektřiny
5 % (ročně)
  • Průměrná inflace
2,8 % (ročně)
  • Výměna střídače
17 000 Kč

Jediným způsobem, jak v tomto případě dosáhnout alespoň nějaké návratnosti, by bylo prodávat přebytkovou elektřinu do sítě.

Jiná situace by ovšem nastala v případě, že by se z víkendové chaty stala celosezónní záležitost. Taková úvaha má smysl například pro lidi v předdůchodovém věku, kteří v současnosti ještě chodí do práce, ale v dohledné době půjdou do důchodu a na chatě budou chtít trávit čas od jara až do podzimu, tedy celou sezónu, kdy fotovoltaika vyrábí nejvíc energie.

Budeme-li počítat, že se základní sestavou bez baterie by se podařilo využít 75 procent vyrobené elektřiny – což zejména s bazénem není žádný problém – a zbytek by se prodal do sítě, pak by se návratnost i s nulovou dotací pohybovala mezi 9 a 10 lety. Celkově by fotovoltaika během 25 let v takovém nastavení ušetřila přibližně 460 000 korun. Podstatný je ale i pohled na roční úsporu, která odpovídá zhruba výši měsíčního důchodu. Mít, nebo nemít ročně jeden důchod navíc je v důchodovém věku hmatatelný rozdíl,“ komentuje Jaroslav Šuvarský.


Co je dobré vzít v úvahu před investicí do fotovoltaiky:

  1. Aby fotovoltaika dávala smysl, je třeba ji opravdu využívat. S tím souvisí i určité přizpůsobení životního stylu – tak aby se spotřebiče zapínaly v době, kdy elektrárna vyrábí nejvíc energie, a ne až večer. Pokud bude využitelnost vycházet na 30 procent, investice se ekonomicky nevyplatí.
  2. Z toho plyne, že větší neznamená lepší. Mohlo by se sice zdát, že větší zdroj bude znamenat vyšší úspory, ale podstatná je právě míra jeho využitelnosti. Každá elektrárna by se měla dimenzovat konkrétnímu objektu na míru a je na odbornosti dodavatele, aby navrhl řešení, které umožní zužitkovat alespoň 70 procent vlastní vyrobené energie.
  3. Když je řeč o dodavateli fotovoltaiky, vyplatí se porovnávat, porovnávat a porovnávat. Bohužel není neobvyklé, že různé firmy nabízejí sestavy velmi podobných parametrů za diametrálně odlišné ceny. Sestava od jednoho dodavatele tak může mít zajímavou návratnost, zatímco od jiného už ekonomicky nebude dávat smysl.
  4. Ne vždy je klíčové pouze ekonomické hledisko. Jsou případy, kdy má smysl zvažovat fotovoltaiku i z jiných důvodů. Pro někoho může být zásadní docílit větší nezávislosti nebo využívat ekologický zdroj. Někdo jiný zase potřebuje mít jistotu, že u něj nedojde k výpadku, třeba kvůli tomu, že je vášnivým pěstitelem orchidejí. „Může to na první pohled působit úsměvně, ale řešili jsme přesně takové případy. Náš klient měl sbírku orchidejí v hodnotě několika set tisíc korun. Pokud by u něj kvůli výpadku proudu došlo k selhání zavlažování, mohl by o všechno přijít. Podobné je to i s chovateli zvířat, kteří mají automatizované krmení. Vlastní zdroj s baterií jim dává jistotu,“ přibližuje Jaroslav Šuvarský.
  5. Pořízení vlastního zdroje je možné chápat i jako investici na budoucí období – třeba důchod – kdy oproti současnosti dojde ke snížení příjmů a bude výhodné mít snížené náklady.
  6. V neposlední řadě je dobré brát v potaz i celkové zhodnocení nemovitosti. U dvou identických domů zkrátka bude vyšší prodejní cena u toho, který bude mít vlastní zdroj. Zatímco u jedné nemovitosti budou roční náklady na elektřinu třeba 30 000 korun, u druhé to díky fotovoltaice bude jen 16 000 korun, což je podstatný rozdíl. Kromě toho pak dům získá lepší energetický štítek, což při prodeji představuje další plusové body.

Aktualizováno 11. 12. 2020 - hodnoty návratnosti opraveny vzhledem k průměrné ceně elektřiny 4,75 Kč podle Kalkuátoru cen elektřiny a plynu TZB-info.

 
 

Reklama

ZOBRAZIT PLNOU VERZI
© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2021, všechna práva vyhrazena.