Analýza rizik fotovoltaických systémů, bateriových úložišť a elektromobilů
Fotovoltaika a bateriová úložiště byly tématem konference Požární bezpečnost staveb
Přinášíme Vám záznamy nejdůležitějších přednášek konference Požární bezpečnost staveb 2022, která se konala v září v Městské knihovně v Praze. Kromě bezpečnosti fotovoltaiky a baterií jsme hovořili o zkouškách požární odolnosti, autonomních hasicích dronech a rekonstrukcích Státní opery a Průmyslového paláce v Praze.
Analýze rizik fotovoltaiky, bateriových úložišť a elektromobilů z hlediska požáru se ve své přednášce věnoval Ing. Pavel Hrzina, Ph.D., z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.
Rizika a požáry fotovoltaiky, elektromobilů a bateriových úložišť se od požáru jiných elektrických zařízení liší v tom, že jde o zařízení se stejnosměrným elektrickým proudem. Při zapálení oblouku se stejnosměrným proudem při napětí větším než 30 V hoří oblouk stabilně a nastane při něm velký tepelný výkon. Běžná FV elektrárna na rodinném domě s výkonem 5 kW a svářečka s výkonem 3 kW jsou výkonově podobná zařízení.
Z hlediska úrazu elektrickým proudem se fotovoltaické systémy musí posuzovat jako zařízení, která nelze vypnout. To platí i pro bateriová úložiště u FV elektráren.
Výhoda fotovoltaiky je podle Pavla Hrziny v tom, že při zkratu na výstupech panelů je proud omezený. Nikdy nedojde k proudu srovnatelnému s proudem při zkratu zásuvky nebo baterie. U velké fotovoltaiky může být proud ve stovkách A, ale nejsou to tisíce.
U domácí fotovoltaiky je tedy proud malý, panely hoří postupně a může jít o riziko požáru pro okolí. Elektrárny mohou být příčinou požáru, ale nejsou podle Pavla Hrziny rizikem šíření požáru. Příčinou šíření požáru je většinou střecha pod fotovoltaickým systémem.
Bateriová úložiště
Jiný problém jsou podle Pavla Hrziny baterie. O způsobu jejich hoření rozhoduje chemické složení, stav nabití a konstrukce baterie. Nelze na to ale brát při požáru z hlediska rizik ohled, protože tyto informace nejsou v momentě zásahu známé.
Rizika u baterií obecně ovlivňuje přístup k baterii, hmotnost baterie, obvyklé stísněné prostory a samotný elektrický proud. U velkých bateriových systémů hrozí dominový efekt, kdy jedno hořící zařízení zapálí sousední. S tím je třeba při návrhu počítat, ale energetické výpočty v tomto oboru jsou podle Pavla Hrziny v počátcích a velkorozměrové požární zkoušky těchto zařízení jsou v podstatě vyloučeny.
Z hlediska rizika se budou podle Pavla Hrziny daleko více řešit požáry za účasti baterie, nikoliv požáry baterií samotných, kterých je evidováno podle statistik ročně mezi 600 a 700, baterií jsou přitom milióny.
Elektromobily
V případě elektromobilů představují největší riziko baterie pro malá vozidla typu koloběžek. Jsou na ně kladeny daleko menší normativní požadavky, ty dovážené z Číny mají baterie bez potřebných testů např. na vibrace, na vnější podnebí apod. Požáry koloběžek a podobných vozítek nejčastěji nastávají při nabíjení ze sítě.
U požárů silničních vozidel jsou při zásahu problémy s určením typu pohonu vozidla. Neexistuje povinné značení, že je auto vybaveno baterií pro pohon. Další riziko je nebezpečí následných zkratů – elektromobil je nebezpečný i po prvotním uhašení. Neexistují také speciální odtahové služby pro elektromobily. Nutno dodat, že navzdory mediálnímu obrazu jsou požáry elektrických automobilů naprosto okrajovou záležitostí.
Na závěr Pavel Hrzina zdůraznil, že požáry fotovoltaických elektráren a baterií jsou stále požáry elektrických zařízení a platí pro ně stejná pravidla. Na druhou stranu je třeba k nim mít respekt, jako k jiným elektrickým zařízením. Další podrobnosti se můžete dozvědět v záznamu přednášky Pavla Hrziny.
V dalších pokračováních se budeme věnovat zásahům hasičů při mimořádných událostech na zařízeních s akumulátorovými úložišti a fotovoltaickými zdroji a požární bezpečnosti FV systémů, bateriových úložišť a elektromobilů. Témata přednášeli plk. Ing. Petr Ošlejšek, Ph.D., Náměstek GŘ HZS ČR pro IZS a operační řízení, a doc. Ing. Vladimír Mózer, Ph.D. z Fakulty stavební, ČVUT v Praze.