Vesnice na moravském úpatí Bílých Karpat, o které už bylo napsáno mnohé. Proslavila se ekologickými projekty, navštívila ji celá řada významných osobností, je dávána za příklad úspor energií a ekologického stavitelství. Zaměřili jsme se tentokrát na stavbu pasivního domu, který zde funguje jako Centrum modelových ekologických projektů pro venkov.
Reklama
Vlastimil Růžička
Archiv článků autora:
Práce projektantů a architektů se mění. Mohou pracovat s novými softwarovými řešeními, s informačními modely budovy (Building Information Modeling – BIM), jež pamatují kromě jiného i na životní prostředí. Řešení představuje cyklus stavby od návrhu až po výstavbu a následně také provoz a údržbu. V rozhovoru se zástupcem Autodesku se dozvíte podrobnosti.
Stavební fakulta ČVUT Praha, katedra urbanismu a územního plánování představila na květnové konferenci výsledky výzkumu. Jednotliví autoři příspěvků nastínili nové možnosti v oblasti projektování a plánování veřejných prostorů, urbanistických souborů a měst. Potvrdili, že urbanismus výrazně ovlivňuje i stavby domů v pasivním a nízkoenergetickém standardu.
Navrhnout a postavit dům na klidném místě za obcí je standardní zadání, které ničím nepřekvapí. V obci Myslejovice v Olomouckém kraji v průměrné výšce 353 metrů nad mořem stojí zajímavě řešený nízkoenergetický dům, který řešil kromě jiného i využití komínu. O pasivním domě původně majitel vůbec neuvažoval. Závěrečná měření ho mile překvapila. Je citlivě zasazený do krajiny a nabízí celou řadu úprav, které mohou být zajímavé i pro ostatní stavebníky.
Mezinárodní odborný seminář ve Volyni se stal za dobu svého trvání jakousi Mekkou všech, kteří se v oblasti dřevostaveb pohybují. Letošní patnáctý ročník se vyznačoval zvýšeným zájem návštěvníků i přednášejících. Hovořilo se o nové éře v moderních stavebních systémech. Uvnitř článku rozhovor s arch. Smolou živě.
Na začátku měsíce května se ve Vysokých Tatrách konal již 16. ročník mezinárodní konference Tepelná ochrana budov s podtitulem Aktuální tepelnětechnické požadavky a trendy. Konference proběhla v období úprav právních a technických předpisů souvisejících s energetickým hospodařením budov a implementace nové evropské směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov.
Přestože v Německu a Rakousku byly takovéto domy již běžným standardem, v Česku jej oslavovali jako lokálního pionýra. Vápenopísková stavba se sedlovou střechou založená na drti z pěnového skla, která je certifikována v Passivhausinstitutu Dr. Wolfganga Feista v Darmstadtu, má za sebou celou řadu odborných měření a nepřeberné množství návštěv. Byli jsme na jedné z nich.
Hnutí DUHA představilo studii, podle které by zateplení českých domovů ušetřilo domácnostem, obcím a podnikům miliardy korun ročně. Vznikl také komplexní program energetické nezávislosti, který by prakticky umožnil pokračování programu Zelená úsporám. Nastíněná vize zní: dobré ekologické zákony, šetrné technologie a zelená odvětví. Požádali jsme o rozhovor Martina Sedláka, který vysvětlil záměr ekologického sdružení a naznačil další kroky v jednání s příslušnými úřady.
Vláda uvedla v tiskovém prohlášení, že projednala novelu zákona o ochraně ovzduší, kde zavádí kritéria certifikace udržitelnosti biopaliv. Nová pravidla by měla vstoupit v platnost již v červenci tohoto roku. Novela je implementací evropské legislativy do českého právního řádu.
V budově pražské Technické knihovny se uskutečnil začátkem února seminář s názvem Metody komplexního hodnocení budov – energetická náročnost budov. Pořadatelé akce společnosti Envi A a Česká rada pro šetrné budovy otevřeli společně s přednášejícími a s účastníky semináře některé zajímavé otázky v oblasti české a mezinárodní metodiky hodnocení budov.
Národní památkový ústav (NPÚ) vydává novou knihu s názvem Obnova okenních výplní a výkladců. Navazuje tak na úspěšnou řadu metodických publikací, jejichž smyslem je formulovat aktuální názor památkové péče na danou problematiku a sjednotit věcná kritéria při posuzování v rámci zákona o státní památkové péči.
Také v Rakousku existuje celá řada dotačních programů, které jsou poskytovány jednak státem a také jednotlivými spolkovými zeměmi. Podívejme se na některé z nich a porovnejme s českými a německými dotacemi na našem serveru.
Dotační programy podporující snižování energetické náročnosti a zvyšování využití obnovitelných energetických zdrojů jsou nabízeny nejen v České republice, ale přirozeně i u našich sousedů. Podívejme se, jaké možnosti finanční podpory v oblasti energetické efektivity a obnovitelných zdrojů jsou k dispozici v Německu.
Evropská směrnice o energetické náročnosti budov (2010/31/EU) si vytyčila smělé cíle. Základním požadavkem je, aby všechny nové budovy byly od určitého data (2020) budovány s „téměř nulovou“ spotřebou energie. Na to, zda je takové nařízení v českých podmínkách reálné, jsme se zeptali předních odborníků, recenzentů našeho serveru.
Rozvoj nanotechnologií zasáhl prakticky všechna odvětví. Prvotní boom nastal v oborech s takzvanou okamžitou aplikací jako je elektronika, chemie, biotechnologie či medicína, ale postupně se nanotechnologie šíří i do stavebnictví. Server tzb-info požádal o rozhovor doc. Jiřího Němečka ze stavební fakulty ČVUT, z katedry mechaniky, z Centra pro nanotechnologie ve stavebnictví.
Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP) vydal ve spolupráci s Českou komorou architektů publikaci s názvem Manuál energeticky úsporné architektury. Tým autorů se skládá z více než třiceti odborníků na dané téma, přičemž každý oddíl má svého odborného garanta. Kniha je určena zejména architektům, projektantům i stavebníkům a je distribuována zdarma na vybraných odborných seminářích a konferencích.
V rámci veletrhu Aquatherm mohli návštěvníci navštívit kromě jiného i doprovodný program, který se věnoval tomu, jak získat dotaci na projekt pro zlepšení kvality ovzduší a snížení emisí. Se základními informacemi k příjmu dotací z Prioritní osy 2 a 3 seznámili přítomné zástupci Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP ČR).
Reklama