Ohlédnutí za strojírenským veletrhem

Předběžná závěrečná zpráva z letošního Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně (10. až 14. 9.) hovoří o vysokém nárůstu vystavovatelů. Počet firem se vyšplhal na 1873, což je nejlepší výsledek od roku 2008. Firmy přijely ze 32 zemí a podíl zahraničních účastníků poprvé v historii překročil 50 %. Partnerskou zemí byla tentokrát Indie, kterou zastupovalo 135 firem, čestným hostem se stalo Rusko s účastí 90 firem. Mezinárodní strojírenský veletrh (MSV 2012) stojí v čele komplexu specializovaných veletrhů strojírenského a technologického zaměření, který zahrnuje Mezinárodní veletrh obráběcích a tvářecích strojů IMT, Mezinárodní slévárenský veletrh FOND-EX, Mezinárodní veletrh svařovací techniky WELDING, Mezinárodní veletrh plastů, pryže a kompozitů PLASTEX a Mezinárodní veletrh technologií pro povrchové úpravy PROFINTECH. Zvýrazněným tématem byl tentokrát bienální projekt AUTOMATIZACE – měřicí, řídicí, automatizační a regulační technika a nabídku doplňoval Mezinárodní veletrh bezpečnosti a ochrany zdraví při práci INTERPROTEC. Součástí letošního ročníku byl rovněž jednodenní veletrh pracovních příležitostí JobFair MSV, kterého se zúčastnilo dvacet významných zaměstnavatelů. Nejlepší vystavované exponáty se tradičně ucházely o prestižní Zlaté medaile MSV. Odborná hodnotitelská komise udělila čtyři hlavní ceny, které získaly společnosti Mesing, Vítkovice Power Engineering, Carl Weiss, Kuličkové šrouby Kuřim a Olympus. Čestná uznání patří vystavovatelům Blumenbecker Prag, Vítkovice Mechanika, VÚTS, LAC, Arburg, Siemens, Tajmac-ZPS a AGI.

Doprovodný program veletrhu

Mimořádně obsáhlý byl také doprovodný program, který kromě slavnostního vyhlašování vítězů zahrnoval více než padesát mezinárodních konferencí, seminářů a workshopů. Ke klíčovým tématům patřily v tomto roce energetické úspory, nové materiály a technologie, průmyslová automatizace a možnosti spolupráce v oblasti vědy a výzkumu (např. transfer technologií a inovací). Příležitostí pro stavební firmy, projektanty, architekty a výzkumníky se na brněnském výstavišti našlo více než dost. Inspiraci bylo možné získat nejen na velkém sněmu Svazu průmyslu a dopravy (pavilon A Rotunda 10. 9.), který vyzval vládu, aby zastavila rostoucí propad konkurenceschopnosti ČR, ale také na menších akcích – například na celostátní konferenci Českého svazu zaměstnavatelů v energetice (ČSZE) a Asociace pro energetické a elektrotechnické vzdělání (Kongresové centrum BVV, 13. 9.). Na této akci měli přítomní možnost seznámit se s prací Sektorové rady pro energetiku, poznat nové technologie a možnosti spolupráce napříč obory, neminula je ani diskuse o aktuálním stavu státní energetické koncepce (též na tzb info). Za důležité z hlediska stavebnictví lze označit také semináře o kovových konstrukcích, zejména v kontextu EN 3834 a EN 1090. Na semináři společnosti TŰV International (Kongresové centrum, 12. 9.) představili přednášející požadavky na zpracování systému řízení výroby podle ČSN EN 1090-1 a zajištění technických požadavků norem ČSN EN 1090-2 a 3. Současně byly prezentovány hlavní změny spojené s kontrolou a údržbou provozovaných ocelových konstrukcí po zavedení normy ČSN 73 2604.

Podněty ke spolupráci nabízely také akce, které se týkaly využití plastů a kompozitů ve stavebnictví (např. konference s názvem Evropský a český průmysl plastů a kompozitů, Kongresové centrum BVV, 12. 9.). Plasty jsou prezentovány jako materiály 21. století a jejich uplatnění ve stavebnictví je po obalech druhou nejčastější aplikací. Řečníci seznámili přítomné se současnými trendy, včetně novelizace zákona o odpadech a obalech v ČR. Hovořilo se rovněž o prohlášení o shodě dle zákona č. 22/1997 Sb. o nových požadavcích při uvádění stavebních výrobků na trh (HK Brno). Na stánku 60 v hale G pak bylo možné navštívit Institut pro testování a certifikaci a podrobněji prozkoumat plasty a  kompozitní materiály použitelné ve stavebnictví – zejména potrubní systémy, tvarovky a armatury, sanitární zařízení, okna a okenní profily, hydroizolační fólie a geotextilie či tepelné a zvukové izolace. „Plastové profily pro okna se nejčastěji (v EU 95 %) vyrábějí z neměkčeného, houževnatého polyvinylchoridu PVC-U. Zbývajících 5 % v EU tvoří zejména profily z integrální polyuretanové pěny PUR s kovovou výztuhou, dále profily z lehčeného tvrdého PVC a profily z polymethylmetakrylátu PMMA s reaktoplastovým jádrem. V USA se vyrábějí i profily na bázi laminátů s terpolymeru ABS,“ vysvětlila v rámci prezentace Ing. Taťána Pašiaková a z jejího výkladu bylo nadmíru patrné, že plasty a kompozity si v oblasti stavebnictví již vybudovaly pevnou pozici.