První zkušenosti s programem Oprav dům po babičce

Obr. Dům z jihozápadní strany

Obr. Dům ze severozápadní strany

Dotační program Oprav dům po babičce otevírá nové možnosti ke komplexní modernizaci staršího rodinného domu. A zejména těm, kteří okamžitě nedisponují finanční částkou, která by pokryla náklady na ověřovací studii, prováděcí projekt a následnou realizaci.

V redakci TZB-info jsme přijali pozvánku od Ministerstva životního prostředí, abychom se podívali na praktický příklad rodinného domu, jehož majitelé, rodiče se dvěma dětmi, se rozhodli nabídku programu Oprav dům po babičce využít.

Obr. Majitelé domu přiznávají, že na celkovou modernizaci domu nemají finanční prostředky. Proto zatím nevyužili možnost čerpat dotaci z programu Nová zelená úsporám. I pro ně sice bude určitý problém si zajistit půjčku na dotací nepokrytou část nákladů, ale zásadní snížení spotřeby energií vidí jako nutnost.

Obr. Směrem do zahrady z konstrukce domu vyčnívá balkon. I on musí být zateplen, aby se překryly tepelné mosty.

Jedná se o rodinný dům ze sedmdesátých let minulého století s vytápěnou obytnou plochou 265 m². Době vzniku již na první pohled odpovídá stav fasády, střešní krytiny, opadaná omítka na místech tepelných mostů. Jedinou provedenou změnou stavebních konstrukcí je výměna původních oken za plastová s dvojsklem. Jedná se však o konstrukci oken s rámy z plastů první generace. Okna neodpovídají současným požadavkům na neprostupnost tepla, a navíc se již rámy deformují.

Obr. Malé tepelné čerpadlo vzduch-voda integrované do bojleru šetří přibližně až polovinu spotřeby elektřiny ve srovnání s konvenčním bojlerem. Sání a výpusť vzduchu jsou na bocích bojleru kryty mřížkou.

Způsob vytápění se během existence domu změnil na vytápění plynovým kondenzačním kotlem a částečně se využívá i krb na dřevo. Kotel je ve stáří 7 let a ve stále dobrém technickém stavu. Příprava teplé vody byla od kotle oddělená, zajišťoval ji tradiční elektrický bojler. Skutečnost, že majitelé domu chtějí šetřit a mají pozitivní vztah k moderním technologiím dokládá fakt, že tradiční bojler byl vyměněn za jiný. V něm je integrováno malé tepelné čerpadlo odebírající teplo ze vzduchu v suterénu, a to snížilo spotřebu elektřiny na ohřev vody přibližně o 45 %.

Proč Oprav dům po babičce a nikoliv Nová zelená úsporám?

Potřeba snížit náklady na energie je pro každého samozřejmě primární. Bez financí to však nejde. Jejich dostatek nyní pomáhá zajistit program Oprav dům po babičce. Respektive prakticky polovinu z celkového rozpočtu, a to zálohově, tedy hned po schválení žádosti. Druhou polovinu musí doplnit investor. V našem případě si majitelé domu již projednávají podmínky dlouhodobé bankovní půjčky, aby mohli všechna navržená opatření realizovat. Na programu Oprav dům po babičce oceňují, že opatření mohou provádět i postupně, i když v rámci přípustného časového limitu. A speciální příspěvek 100 tisíc korun na jejich dvě nezaopatřené děti je samozřejmě velmi vítaný.

Co všechno se bude na domě měnit?

Za důležitou skutečnost lze považovat, že se zájemci o dotaci, v podstatě jen mírně poučení laici v oboru, svěřili odborníkům se svými představami a s nimi začali problém řešit komplexně, ve všech souvislostech. V tomto případě se obrátili na Centrum pasivního domu. Po úvodní diskuzi byla zpracována studie opatření, která lze na domě provést a tato studie byla s majiteli domu detailně konzultována. Z konzultací vyplynulo, která opatření jsou pro majitele domu přijatelná. Následně byl zpracován projekt, podle něhož se jednotlivá opatření po schválení dotace začnou realizovat. Projekt současně slouží i jako základní dokument k podání žádosti o dotaci.

O navržených opatřeních podrobně hovoří Ing. Michal Čejka, certifikovaný projektant pasivních domů.

V původním stavu po dokončení stavby měl dům měrnou potřebu tepla na úrovni cca 180 kWh/m² a dnes by patřil do velmi nehospodárné energetické třídy  E. Běžným způsobem zateplení by se mohl dostat do kategorie D. Po realizaci všech navržených úprav se potřeba energií sníží na 27 kWh/m². Bez fotovoltaické elektrárny se dům dostane do energetické třídy B a v závislosti na konečné velikosti fotovoltaické elektrárny by to mohla být i třída A.

Obr. Ing. Michal Čejka, certifikovaný projektant pasivních domů vysvětluje navržená opatření a jejich vliv na snížení spotřeby energií

Obr. Ke splnění podmínek dotace Oprav dům po babičce, jak ukazuje tento případ, není automaticky nutné ihned měnit plynový kondenzační kotel za tepelné čerpadlo, pokud je kotel v dobrém technickém stavu.

U fasádní tepelné izolace se počítá s tloušťkou okolo 20 cm.

Provede se kompletní renovace skladby střechy. Mezi krokve bude vložena izolace cca 16 až 18 cm a do podvěsu pod krokvemi se přidá dalších 12 a 6 cm. Izolace celkem bude 30 až 34 cm.

Bude provedena výměna oken za okna s trojsklem spojená s posunem nových oken do líce stávající fasády. S novými okny souvisí instalace venkovního stínění pro zamezení přehřívání interiéru slunečním zářením na sluncem nejvíce osvícených stranách.

Zateplí se dnes tepelně neizolovaný strop v suterénu.

V úvahu připadá instalace řízeného větrání s rekuperací. Toto zatím majitelé domu do žádosti o dotaci nezahrnuli.

Stávající plynový kotel je ve stáří 7 let a v dobrém technickém stavu. Proto ani není možné na jeho výměnu získat dotaci. Nicméně vytápění zemním plynem není příčinou, proč by na modernizace domu nebylo možné získat dotaci. Zesílena však bude nyní nedostatečná tepelná izolace rozvodů tepla.

Obr. V technické místnosti, v suterénu je žádoucí provést dokonalé tepelné zaizolování potrubí rozvádějících teplo a případně i teplou vodu.

Součástí opatření bude i instalace menší a jednodušší fotovoltaické elektrárny bez baterií, s cílem maximum vyrobené elektřiny spotřebovat při provozu domu. Plně postačí výkon okolo 4 až 5 kWp.

Závěr

Kompletní náklady na popsanou modernizaci domu vychází okolo 2,5 mil Kč a zhruba polovinu pokryje dotace včetně příspěvku na 2 děti. Pro majitele domu má zásadní význam, že všechna navržená energeticky úsporná opatření jsou vzájemně provázána, tedy i optimální a v rovnováze a že nemusí být všechna realizována naráz. Jako první přijde na řadu střecha. Výsledná třída energetické náročnosti domu B, případně až A ukazuje, jak lze staré domy modernizovat. Ukazuje se též, že i se stávajícím plynovým kondenzačním kotlem lze dosáhnout na dotaci. Snížení potřeby tepla na vytápění se promítne do zvýšené účinnosti provozu kondenzačního kotle. Poklesne teplota otopné vody a zvýší se stupeň kondenzace. Po ukončení životnosti kotle bude eventuálně možné přejít na tepelné čerpadlo s výkonem, který již bude odpovídat dosaženému snížení energetické náročnosti.

Energetická sanace domu je v tomto případě i efektivnější ve srovnání s případnou demolicí a výstavbou nového domu podle současných standardů. Celkový náklad okolo 2,5 mil Kč se může zdát vysoký, ale je nutné zvážit, že životnost většiny opatření přesáhne třicet a více let.