Kde v domě hledat úspory? Průvodce jedním konkrétním domem
Navštívili jsme jeden rodinný dům a hledali úspory. Možností jsme našli celou řadu. Ve vytápění, přípravě teplé vody, provozu i stavebních konstrukcích. Kolega Ing. Zdeněk Reinberk radí v rámci ČEZ Akademie.
Potěšilo nás, když portál TZB-info jako respektovaný zdroj informací a největší odborný portál v ČR byl vybrán jako odborný garant pro ČEZ Akademii, rozsáhlý edukační seriál, který radí lidem, jak snížit účty za energii. V tomto dílu ČEZ Akademie vám radí Ing. Zdeněk Reinberk, který je absolventem Fakulty stavební ČVUT se specializací na technická zařízení budov a autorem mnoha výpočtů na TZB-info, autorem řady článků k úsporám energií a stojí i za naším nezávislým Kalkulátorem cen energií TZB-info.
Zdeněk je prostě naším kolegou, který rozumí technice, výpočtům, úsporám i programování.
Děkujeme společnosti ČEZ za možnost být u tohoto velkého projektu. Inspirujte se i v dalších videích a odpovědích na dotazy na www.cezakademie.cz
Kde ve starším domě hledat potenciál energetických a potažmo i finančních úspor?
Vybrali jsme starší rodinný dům. Hned zvenku bylo patrné, že vybraný dům je v původním stavu a pro zlepšení jeho tepelně technických vlastností lze udělat mnohé. Od levnějších opatření jejichž představitelem může být například výměna kovových vstupních dveří, přes nákladnější výměnu všech starých oken, až po kompletní zateplení obvodového pláště a střechy.
- Výměna vstupních dveří, výměna oken
Kovové nebo staré dřevěná vstupní dveře nejsou většinou ve stavu, kdyby by dostatečně zabraňovaly únikům tepla. V předsíních anebo v sousedících místnostech je většinou velmi chladno a vlhkost, produkovaná uvnitř může způsobovat technické poruchy stavebních konstrukcí. Proto lze jen doporučit jejich výměnu za kvalitní, moderní vstupní dveře.
S okny je to podobně. Stará okna většinou dobře netěsní a ani další tepelně technické parametry nejsou ideální. - Zateplení budovy – hydroizolace
Zateplení budovy prospívá budově celkově. Jednak se sníží tepelné ztráty prostupem a také se zvýší povrchové teploty v interiéru, což je účinná obrana proti vzniku plísní.
Zateplovat není rozumné budovu, která má statické nebo vlhkostní poruchy. Ty je třeba nejdříve vyřešit. Stejně tak je třeba pečlivě zvážit zateplování nebo výměny oken a dveří s ohledem na architektury budovy.
Pojďme dovnitř
Hned v chodbě za zádveřím se ukázala slabá stránka vstupních dveří – v místnosti bylo velmi chladno. Chyběla tam otopná tělesa, která majitel z obavy o vysoké náklady na teplo raději odstranil. Tím ale z chodby udělal nevytápěnou místnost se všemi důsledky, které se nevytápěných místností ve starých domech týkají. Zde byl problém nevytápěného prostoru umocněn ještě otevřeným schodištěm, takže veškeré teplo, které by sem proniklo z okolních místností, zmizelo přes zádveří ven a nahoru pod střechu.
Zde by stálo za úvahu schodiště uzavřít, stavebně oddělit, například prosklenou konstrukcí s tepelně technickými vlastnostmi nových oken.
Nevytápěné místnosti
Jak se dozvíte na několika místech našeho pořadu, největším nepřítelem stavebních konstrukcí a zdravého prostředí v obytných budovách jsou nízká povrchová teplota vnitřních povrchů stavebních konstrukcí a nadměrná relativní vlhkost. To je ideální prostředí pro vznik plísní na stěnách, zejména v chladných rozích. Tento problém se týká zejména nevytápěných místností s běžným provoz domácnosti, tj. se standardní produkcí vlhkosti (dýchání, vaření, sprchování a bohužel i sušení prádla). Neužívané nevytápěné místnosti jsou na tom daleko lépe a problém s plísněmi se jich netýká, pokud nejsou vlhké z jiných důvodů – například nefunkční/neexistující hydroizolace.
Sušení prádla na sušáku
Po nevytápěném schodišti jsme vyšli nahoru a hned jsme narazili na další, běžně rozšířený nešvar – sušák prádla. Jak bylo zmíněno, zejména ve starém domě, a v nevytápěných prostorech obzvlášť, je třeba omezit produkci vlhkosti na nezbytně nutné minimum. Při sušení prádla se uvolní do vzduchu několik litrů vody (z oblečení z jedné pračky) a s tou se pak obyvatelé musí nějak vypořádat. Nebo se s ní „vypořádá“ stavební konstrukce a bohužel to nepovede ke zdravému prostředí.
Vlhkost v koupelně
Na stropě v koupelně jsme objevili známky porušené střešní hydroizolace, ale to by se vyřešilo při zateplení střechy. Proto jsme se věnovali jinému typu vlhkosti, a to vlhkosti, která se uvolní při očistě těla.
Na rozdíl od používání sušáku na prádlo, kde máme i jiné možnosti, produkci vlhkosti v koupelně se vyhnout nemůžeme. Proto je důležité okamžitě větrat. Pokud to lze, tak je vhodné do stěny zabudovat malý ventilátor, který bude produkovanou vlhkost odvádět průběžně. Pokud instalace ventilátoru není možná, tak doporučujeme hned po koupání otevřít okno a místnosti několik minut vyvětrat. Jinak se vám vlhkost začne šířit do chladnějších místností (což jsou v obytném domě většinou všechny) a co se s vlhkostí děje, jsme už zmínili několikrát.
Pokračujeme domem dál…
V kuchyni lze docílit úspor hned v několika oblastech. V pořadu jsme oblasti rozdělili podle spotřebičů, ale lze je dělit i jinak – například z pohledu spotřebovávaného média.
- Vaření
Z hlediska energetické efektivity je nejlepším způsobem vaření indukční plotna. Následuje sklokeramická deska, klasické litinové ploténky a pak vaření na plynu. Ovšem z hlediska nákladů jsou hořák na zemní plyn a indukce srovnatelné. - Mytí nádobí
Prohlížíme si myčku, která vypadá vcelku nově. Zde je třeba si hlídat spotřebu vody a samozřejmě spotřebu elektrické energie. Ta je potřeba zejména na ohřev vody, sekundárně na provoz motoru a čerpadla. Spotřebiče jako myčka bývají vybaveny ECO programy, které šetří energii spotřebovanou na ohřev vody (ohřívá se na nižší teplotu) a samozřejmě se snaží optimalizovat spotřebu vody. Pokud to lze, využívejte je. - Chladnička, mrazáky
Následně jsme se podívali na chladničku – pokud to lze, je vhodné umístit lednici nebo mrazák do chladnější místnosti. Spotřebič nebude mít takové tepelné ztráty a nebude muset tak často spínat.
V souvislosti s chladničkou položil moderátor Filip Čapka vhodný dotaz, jak poznat, kdy je čas na výměnu elektrického spotřebiče.
Ing. Zdeněk Reinberk doporučuje následující postup: vybrat si nejvhodnější kandidáty na prověření spotřeby podle stáří spotřebiče. Typicky lednice a mrazáky staré 15 a více, nebo staré televize je vhodné změřit jednoduchým a zároveň vcelku levným přístrojem (v ceně pár stokorun) – měřákem příkonu a spotřeby. V případě chladniček a mrazáků doporučuje měřit spotřebu souvisle, několik dní v kuse (například týden) a pak vypočítat roční spotřebu. Tu následně porovnat s údajem na energetickém štítku anebo porovnat se štítkový hodnotami nových spotřebičů.
V případě televize nebo svítidel do zásuvky doporučuje změřit okamžitý příkon a opět porovnat s hodnotami nových spotřebičů.
- Pračka a sušička
„Doporučujeme postupovat stejným způsobem jako je uvedeno v boxu. Změřit prací cyklus pračky, i sušicí cyklus sušičky a opět je porovnat s údaji v návodu anebo s novými spotřebiči. A samozřejmě využít ECO režimů,“ říká Zdeněk Reinberk a doplňuje: „využití sušičky je lepší varianta než využití sušáku na prádlo, ale z hlediska energetických úspor ještě lepším řešením sušení prádla venku. A klidně i na sušáku.“ - Osvětlení
Vyměňte všechny staré žárovky a zářivky za jejich LED ekvivalenty, při aktuálních cenách energií a LED komponent je ekonomická návratnost velice rychlá. LED osvětlené také slibují delší životnost než staré, klasické.
Vytápění
Izolace na potrubí
Obracíme svou pozornost na potrubí v kotelně. „Pokud rozvody vytápění nepřispívají vytápění prostoru, kterým prochází, měly by se vždy zaizolovat. Stejně tak by se měla proti tepelným ztrátám izolovat potrubí teplé vody. A pozor, v této souvislosti zmiňme i potrubí studené vody, které naopak potřebujeme izolovat proti ohřívání.
A nezapomeňte, že pokud máte doma i větrací potrubí vyvedená na fasádu, je potřeba zaizolovat i tato potrubí, jinak přes jejich tenkou stěnu bude docházet k tepelným ztrátám,“ vyjmenovává všechna potrubí Zdeněk Reinberk.
Vytápění – kondenzační kotel
V kotelně se nachází i kondenzační kotel na plyn, což Zdeněk kvituje a dodává, že zde by se dalo ušetřit hlavně na přípravě teplé vody pro vícečlennou domácnost. Zejména přidáním dalšího zdroje – fotovoltaiky, termických solárních kolektorů anebo z krbu s krbovou vložkou.
Zakrývání otopných těles – opakující se nešvar
V místnosti opět vidíme, stejně jako například v koupelně, že otopná tělesa jsou velmi zakryta. Zpředu i ze shora. Zakrytí zepředu by nemuselo být na škodu, za určitých podmínek dokonce i zvyšuje výkon, ale jak správně Zdeněk podotkl, zakrytí shora účinnost snižuje, zabraňuje proudění teplého vzduchu do prostoru okna a teplota v místnosti pak není optimální. Částečným řešením tohoto problému by mohla být instalace mřížky, přes kterou by ohřátý vzduch mohl proudit.
Optimální teplota
Optimální teplota je 18 až 20 °C, s nižší teplotou roste relativní vlhkost a opět hrozí kondenzace na a ve stavebních konstrukcích.
U zděných staveb (tzv. těžkých staveb) se vyplatí vytápět nepřerušovaně, aby konstrukce zbytečně nevychládaly.
Teplota v občasně obývaných místnostech by neměla klesnout pod 16 °C, ale záleží na tepelné kvalitě izolace obvodových stěn.
Termostaty a termostatické hlavice – nepřímá komunikace, termostat ovládá kotel, termostatická hlavice ovládá otopné těleso (škrtí průtok a omezuje teplotu v místnosti). Proto by termostatická hlavice neměla být v místnosti, kde je termostat, anebo by teplota na ní měla být nastavena výš, než je nastavená teplota na termostatu. Termostat by měl být v místnosti na neosluněné stěně nebo na neosluněné stěně.
Nejlepší řešení je ekvitermní regulace, která řítí kotel přímo podle venkovní teploty a hlavice omezují případné přetápění jednotlivých místností.
Větrání obytných místností
Větrání je důležité. Jak Zdeněk zmínil už v úvodu, potřebujeme odvod vlhkosti a neméně důležité je také snižování koncentrace CO2. Vyhnete se tak nejen plísním na zdech, ale také bolení hlavy a únavě, způsobenými právě nadměrnými koncentracemi CO2.
Trvalé otevření okna na tzv. „ventilačku“ není zejména v zimě dobré řešení. „Studený vzduch kontinuálně ochlazuje prostor okna, čímž snižuje povrchovou teplotu a v kombinaci s vlhkostí vzduchu v interiéru to může opět vést ke vzniku plísní,“ říká Zdeněk Reinberk a proto radí větrat krátce a intenzivně a doporučuje orientovat se podle zamlžení skla okenního křídla – jakmile zamlžení zmizí, vzduch v místnosti je zcela vyměněn.
Zde je důležité zmínit možnost rekuperace. Lidé nejsou stroje a nejsou důslední. „Ŕešením je automatizované větrání s rekuperací tepla, které dokáže ušetřit/znovu využít až 90 % tepla z odváděného vzduchu a předehřát s ním čerstvý, venkovní vzduch,“ říká Zdeněk Reinberk.
Relativní vlhkost vnitřního vzduchu by se měla pohybovat mezi 30 až 60 %. Sušší vzduch zbytečně vysušuje sliznice (můžeme využít zvlhčovač), vlhčí vzduch zase neprospívá stavebním konstrukcím (zejména ve starším domě s chladnějšími stěnami). V zimě se dá vnitřní relativní vlhkost snižovat za pomoci pravidelného větrání, v létě odvlhčovačem.
Dešťová voda a šedá voda
Využití dešťové vody je jednou z možností dalších úspor. Dešťovou vodu lze samozřejmě použít nejen na zalévání zahrady, ale také uvnitř, na splachování WC. To lze často udělat jak u novostaveb, tak u starších budov.
Další možností je využívání šedé vody. Trochu technicky náročnější, ale šedá voda má ještě nějaký energetický potenciál. Je to typicky voda z myčky, pračky, sprchy a vany, jejíž teplo lze využít pro předehřev teplé vody v domě a po dočištění ji můžeme použít i pro zálivku zahrady. Je to však záležitost využitelná spíše u novostaveb, protože je potřeba vhodně navrhnout rozvody vnitřní kanalizace.