Teplá voda pro lidskou spotřebu se připravuje (vyrábí, ohřívá) výhradně z vody pitné a používá se při přípravě pokrmů, mytí nádobí a hygienické očistě. Teplá užitková voda má snížené hygienické parametry a je využívána v průmyslu, živočišné výrobě aj.
Zdrojová chladná voda se ohřívá buď průtokově, v zásobníku nebo se oba způsoby kombinují. Průtokový způsob má nejmenší nároky na zastavěný prostor, ale nejvyšší na tepelný výkon. Pro zásobník je nutný větší prostor, ale stačí menší tepelný výkon.
Pokud není teplá voda odebírána, v potrubí chladne. Proto se v závislosti na vzdálenosti mezi zdrojem teplé vody a místem její spotřeby, tedy délce potrubí a objemu vody v něm a v závislosti na průběhu spotřeby teplé vody během dne rozvod teplé vody doplňuje cirkulačním potrubím a cirkulačním čerpadlem. Účelem je vracet v potrubí vychladlou vodu zpět a znova ji ohřívat. Pokud je rozvod teplé vody krátký, cirkulace se nepoužívá. Udržování vody na požadované teplotě lze řešit i elektrickými topnými kabely okolo potrubí.
Hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu pro lidskou spotřebu a četnost a rozsah kontroly pitné vody stanoví vyhláška č. 252/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Doporučené požadavky na teplotu vody definuje vyhláška č. 194/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Pokud je nutný samostatný rozvod teplé vody, navrhuje se jako součást vnitřního vodovodu s využitím ČSN EN 806-2.
Náklady na výrobu a distribuci teplé vody jsou dány spotřebou pitné vody, náklady na pořízení a provoz zdroje teplé vody a rozvodu teplé vody včetně spotřeby energie, tepla. Pokud si teplou vodu nepřipravuje spotřebitel sám, tak je nutné zajistit rozdělení nákladů na její výrobu a distribuci podle skutečné spotřeby. Pravidla určuje vyhláška č. 376/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům.
