Obcím v Moravskoslezském kraji pomůže s úsporami energií Centrum veřejných energetiků

Centrum veřejných energetiků pomůže obcím

„Jsme rádi, že spouštíme Centrum veřejných energetiků, že máme potvrzené financování na dalších 5 let a můžeme pomoci obcím s energetickými úsporami. Podobných poradenských agentur je a vzniká hodně, ale bylo by dobré informace sdílet, aktivity koordinovat. My budeme s naším projektem rádi inspirací. Proto jsme zavítali na URBIS, kde se toto fórum koná. Uvidíme, co se podaří domluvit,“ řekl Jakub Unucka, 1. náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje, před zahájením The Smart Cities Meetup v Brně.
V závěru rozhovoru pak jen připomíná, že se jedná skutečně o poradenství městům a obcím, protože nabídku pomoci podnikatelům a firmám zajišťuje celá řada komerčních poradenských subjektů.

Energetika, teplo a elektřina v Moravskoslezském kraji

První dopadová studie – teplo

„Slunkem nezatopíme. Pokud chceme nahradit uhlí, bez plynu to nepůjde. Říkáme to 6 let a jsme rádi, že nyní se k nám přidali i další. První studie byla směřována na teplo, na zásobování teplem, hovoříme o 350 000 domácnostech, které jsou závislé na uhlí,“ řekl na úvod komentáře k dopadové studii odchodu od energetického spalování uhlí, kterou si nechal Moravskoslezský kraj zpracovat.

Druhá dopadová studie – elektřina

„I zde se bez plynu neobejdeme. Plyn v Moravskoslezském kraji je a není. Není tam ten plyn přivedený trubkou. Ale když u nás zarazíte trubku do země, tak na nějaký metan většinou narazíte. I když to není jako třeba v Kataru nebo někde jinde, ale nějaký tam je,“ říká s úsměvem Jakub Unucka a nastoluje otázku těžby metanu.

„Důlní metan se kvůli bezpečnosti těžit musí a musíme ho dobře využívat. Nemá smysl ho jen tak spalovat a nelze ho jen tak pouštět do vzduchu. Například v Německu je důlní metan zelený obnovitelný prvek. U nás není. Stejně tak vodík vyrobený z důlního plynu je v Německu zelený, u nás šedý. To jsou jemné rozdíly, o kterých se bavíme,“ vysvětluje Unucka.

Přečtěte si také Dopadová studie odchodu od energetického spalování uhlí Moravskoslezského kraje Přečíst článek

Plynová infrastruktura potřebuje posílit

„Plyn z trubek jsme nepotřebovali. Dali jsme uhlí do koksovny a byl z toho koksárenský plyn. Strčili jsme uhlí do vysoké pece a byl z toho vysokopecní plyn. Tím jsme vytápěli průmyslové závody i města, například Třinec nebo Ostravu. Nyní potřebujeme plyn pro podniky i pro paroplynky. Zmiňme například ukončení uhlí v Dětmarovicích a paroplynky pro vytápění Bohumína a Orlové,“ uvádí příklady aktuálních změn Unucka a připomíná, že potrubní trasa z Olomouce je nedostatečná a síť do Polska je jednosměrná, tj. i kdyby se podařilo dostat plyn do polských přístavů, kraji to nepomůže. Zároveň zmiňuje velké téma budoucnosti potrubí na vodík a potřebu zásobníku.

Uhlí bude končit

„Uhlí bude končit dříve než v roce 2030, který se zmiňuje. Byla spotřeba 6 milionů tun, dnes polovina. I protože stojí Liberty a Veolia předělává teplárny na plyn. Zbývá koksovna v Třinci, bez toho se huť neobejde. Jsme experimentem pro ostatní regiony v tom, co když končí těžba. Otázka jsou lidé a otázka je krajina. My počítáme s koncem uhlí 2025. Budoucnost řešíme za pochodu, možná za běhu,“ říká Unucka s poukázáním na evropské volby, povolenkový systém, budoucnost green dealu atd.

Přečtěte si také Energetická transformace a změny financí pro Moravskoslezský kraj Přečíst článek

Rodák z Ostravy v hnutí Čisté Klimkovice. Kde se výměny kotlů podařily

„Čisté Klimkovice jsou výsledkem reality, důvodem mé účasti v politice. Nastěhovali jsme se v létě do krásné přírody lázeňského města. Idyla trvala do chvíle, než nastal první podzimní den a sousedé zatopili. A idyla byla pryč. V tu chvíli jsem zjistil, že někteří sousedé nemají popelnici, že všechno spálí, že příjmy některých obyvatel ale bohužel nestačí na přechod na jiné vytápění. Tam vznikly Čisté Klimkovice, tam byl počátek kotlíkových dotací. V prvních vlnách to byly staré uhelné kotle za automatické uhelné, které mají 15 % emisí toho starého. V Klimkovicích se podařilo z 200 kotlů 190 vyměnit a je to velmi znát. A ani energetická krize a skokový nárůst cen plynu nevedl k nějak výrazně zhoršené situaci,“ říká s uspokojením Unucka.

Aktuální energetická proměna Moravskoslezského kraje v podzimních krajských volbách

„Myslím, že tato témata nejsou zásadní pro blížící se volby. Možná nějak oklikou, ale roli budou hrát spíše celostátní témata. Možná v některých městech budou zmiňována témata konkrétních podniků nebo energetických zdrojů, ale hlavní téma to určitě nebude,“ říká Unucka a zmiňuje například Karvinou s diskusí, zda kotel na plyn nebo i na odpady, továrnu v Dolní Lytuni, Havířov a závod na zpracování odpadu, Dolní Benešov a plazmatické spalování odpadu.

„Energetická krize je za námi, poučili jsme se. Viděli jsme, že čím více si toho budeme umět vyrobit sami, tím to bude lepší. A svoji úlohu sehrají soláry, větrné elektrárny nebo jádro. Prostě cokoliv, čím jsme schopni vyrobit energii u nás. Tím budeme odolnější,“ shrnuje téma Unucka.

Je téma pro krajské volby dostupnost energie pro podniky a restrukturalizace průmyslu? Protože to je přeneseně téma zaměstnanosti.

„To už téma zprostředkovaně je. Ať vezmeme jakýkoliv výrobek, část jeho ceny tvoří energie. Někdy je to větší díl, někdy je menší. Ale pokud je podíl energie na ceně výrobku například 25 % a v Polsku a Německu mají energii o polovinu levnější, pak je jednoduše jasné, že český výrobek je velmi těžko konkurenceschopný, protože nezapomeňme, že pracovní síla je srovnatelná. Tj. dostupné a levné energie jsou základem toho, aby naše společnost fungovala. S drahými energiemi budou podniky kolabovat jeden za druhým,“ popisuje Unucka, v jak těžké situaci se podniky nacházejí. Zároveň ale připomíná lokální téma, že největší vytunelovaná Liberty nemá s tímto nic společného, tam je to zcela jiný problém.

Energetické úspory v kraji a služby Centra veřejných energetiků

„Kraj vlastní 1 200 budov, máme 200 dceřiných společností, což jsou školy, domovy seniorů apod. Cca 10 let již je obhospodařujeme pomocí Moravskoslezského energetického centra. Děláme management, úspory apod. Ve spoustě měst není člověk, který je energetik a starosta a radní mají na starost jiné věci. Pomoc s rozhodnutím a technickými detaily k FV, kogeneraci, tepelným čerpadlům atd. jim velmi pomůže. Samotné konečné rozhodnutí zůstává i nadále obci. Důležitá část pomoci je i v tom, aby obce nepodlehly energošmejdům a neudělaly špatná rozhodnutí. Některé projekty vypadají lákavě, ale jak se říká, čert vězí v detailu,“ odlehčuje Unucka rčením vážné téma a upozorňuje, že prostorem pro neuvážená rozhodnutí je i nové téma komunitní energetika. A tam je potřeba opravdu opatrnost, jde o vážná rozhodnutí, osobní zodpovědnost atd. Nová legislativa, malé zkušenosti a nové možnosti vytváří prostor pro chyby.

„Máme přeci zkušenosti z minulosti, že v podobných situacích se vždy našel někdo, kdo chtěl situaci zneužít a někdo, kdo se nachytal. Budeme se snažit udělat vše, aby žádný z našich starostů nepřišel o majetek a nedostal se do problémů,“ ujišťuje Unucka.

Máte pocit, že starosti Moravskoslezského kraje viděny optikou z Prahy jsou jiné, než je skutečnost?

„Ano, jasně,“ usmívá se Unucka a vypočítává na příkladech: „Například Liberty. Pro Pražáka nějaká huť v Ostravě. Ale bez ní se nepostaví dálnice, školy, mosty atd., protože bude chybět stavební ocel. Vzniká pak dominový efekt s vlivem na další odvětví a HDP. Protože to neznamená jen není tady, tak se koupí jinde. 200 let se tady tvořil průmysl. Hutě tu vznikly, protože tu bylo dřevo, voda, ruda a uhlí. To vše se ale změnilo. Hutě mohou být klidně ve Švédsku, kde bude velmi levná energie, ale nejde to lusknutím prstu. A nejde o to, aby to bylo řízené, to už jsme si vyzkoušeli v minulosti a nedopadlo to dobře. Ale jde o to, aby trh na to měl čas. Elektrizační soustava se budovala 100 let. A budovala se kaskádovitě, jedna elektrárna, druhá elektrárna, jedno trafo, druhé trafo a až domů. A obrátit ten tok bude drahé a bude to trvat. Energetika je prostě běh na dlouhou trať.“

Fond spravedlivé transformace a aktuální změna určení daní

Krátce jsme se v rozhovoru dotkli i finanční situace krajů, která se nyní mění.

„Kraje postižené těžbou uhlí dostaly peníze s Fondu spravedlivé transformace a ostatní kraje s tím nebyly spokojené. Nyní si kraje dělí peníze tak, že my v podstatě o ty peníze zase přijdeme. A je to škoda. Kdo byl někdy v Karviné, tak ví, jak je ten region postižen těžbou. A to nebylo uhlí pro Karvinou, to bylo uhlí pro Brno, pro Prahu, pro Liberec, pro celou republiku. A na obnovu potřebujeme peníze. Stejně je to v severních Čechách.“ vysvětluje Unucka nesouhlas kraje s novými podmínkami. ¹⁾

Rozhovor jsme skončili s tím, že možná právě The Smart Cities Meetup v Brně bude místem, kde se mnohé vysvětlí a kde se nastaví nová spolupráce zastupitelů, obcí, měst a regionů. Děkuji za tento rozhovor a těším se na příští právě na téma dalšího rozvoje sdílení zkušeností.

Pozn.:
¹⁾ Vláda na začátku května 2024 schválila novelu zákona o rozpočtovém určení daní (RUD), jejímž cílem je nejen posílení daňových příjmů krajů, ale hlavně vyšší transparentnost při přerozdělování sdílených daní. Parametry jejich nového propočtu mezi jednotlivé kraje respektují návrh Asociace krajů ČR, který byl akceptován výraznou většinou členů. Při vyjednávání byly proti Praha, Moravskoslezský a Ústecký kraj.