Na Ústavu techniky prostředí byla řešena instalace velkoplošných obrazů při dodržení podmínek, které vyžadoval Státní ústav památkové péče. Praktickým využitím znalostí bude možno dosáhnout úspor vzhledem k vynaložené energii na výrobu chladu (vytváření tzv. vzduchových oáz chladu, bez nutnosti chladit celý prostor).

Okna jako součást vnějšího pláště budovy prošla v posledních letech zásadním vývojem motivovaným snahou o minimalizaci tepelných ztrát. Současně se zvyšování tepelného odporu oken vzrostla jejich vzduchová nepropustnost. Článek rozebírá možnosti eliminace negativních dopadů tohoto trendu na vnitřní prostředí budov

Ojedinělým zdravotnickým zařízením disponuje Centrum pracovního lékařství (CPL) Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě. Tamní klimatická komora nabízí možnosti testování reakce lidského organismu na zvýšenou zátěž v extrémních tepelných a vlhkostních podmínkách.

Recenzovaný Pojednání o parametrech vnitřního prostředí, tepelné pohodě a základních způsobech větrání budov je výběrem z publikace Klimatizace a větrání, kterou vydalo nakladatelství ERA.

Popsán je vliv větrání na relativní vlhkost v interiéru a koncentraci CO₂, včetně vlivu vzduchotěsnosti stavebních konstrukcí po teoretické stránce. A to se zaměřením na centrální systémy nuceného větrání s rekuperací tepla pro nízkoenergetické až pasivní rodinné a bytové domy.

Článek je zaměřen na stanovení tepelných zisků z vnitřního vybavení administrativních budov, jako jsou počítače, monitory, tiskárny, kopírky, faxy a skenery, které se významně podílejí na celkové tepelné zátěži pracovního prostředí.

Kvalitu vnitřního prostředí v budovách upravují tři zákony a několik vyhlášek a nařízení vlády. Přesto je situace na mnoha pracovištích nevyhovující především z pohledu vysoké tepelné zátěže v letním období v důsledku nedostatečného nebo nevhodně řešeného větrání. Autorka v článku přehledně shrnuje aktuálně platné legislativní normy a konfrontuje je s poznatky získanými z praxe.

Deficit vlhkosti při intenzivnějším větrání v zimním období se ukazuje jako problém u nízkoenergetických a pasivních domů. Originálním námětem autora je využít energie získané z vody při zvlhčování vzduchu jako příspěvek do energetické bilance objektu.

Druhý díl seriálu shrnuje jaké existují varianty pro řešení větrání s rekuperací tepla. Hlavní pozornost je věnována možnostem řešení větrání u bytových domů.

Z obnovitelných energií je nejcennější ta ušetřená. Větrání obytných prostor se zpětným využitím tepla - rekuperací je jednou z cest, která se začíná stále více prosazovat. Článek je překladem 1. části přednášky majitele německé firmy Paul Wärmerückgewinnung GmbH přednesené v rámci doprovodného programu odborné výstavy Infotherma Frýdlant 2005, týkající se využití rekuperace tepla u řízeného větrání rodinných domů. Druhá část přednášky o bytových domech bude publikována za týden.

Pro větrání s rekuperací tepla v energeticky úsporných domech se najčastěji používá tzv. kaskádové větrání. Jak se nejčastěji pohybuje vzduch v místnostech a kam nejlépe umístit vyústky vzduchu popisuje dnešní díl seriálu.

Roční spotřeba tepelné energie pro ohřev teplé vody u stávajících objektů dosahuje typicky jen 24% celkové roční spotřeby tepla budovy. Roční spotřeba tepelné energie pro ohřev TUV u nízkoenergetických domů je rovnocenná roční spotřebě tepla na otop.