Ojedinělým zdravotnickým zařízením disponuje Centrum pracovního lékařství (CPL) Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě. Tamní klimatická komora nabízí možnosti testování reakce lidského organismu na zvýšenou zátěž v extrémních tepelných a vlhkostních podmínkách.

Recenzovaný Pojednání o parametrech vnitřního prostředí, tepelné pohodě a základních způsobech větrání budov je výběrem z publikace Klimatizace a větrání, kterou vydalo nakladatelství ERA.

Popsán je vliv větrání na relativní vlhkost v interiéru a koncentraci CO₂, včetně vlivu vzduchotěsnosti stavebních konstrukcí po teoretické stránce. A to se zaměřením na centrální systémy nuceného větrání s rekuperací tepla pro nízkoenergetické až pasivní rodinné a bytové domy.

Článek je zaměřen na stanovení tepelných zisků z vnitřního vybavení administrativních budov, jako jsou počítače, monitory, tiskárny, kopírky, faxy a skenery, které se významně podílejí na celkové tepelné zátěži pracovního prostředí.

Kvalitu vnitřního prostředí v budovách upravují tři zákony a několik vyhlášek a nařízení vlády. Přesto je situace na mnoha pracovištích nevyhovující především z pohledu vysoké tepelné zátěže v letním období v důsledku nedostatečného nebo nevhodně řešeného větrání. Autorka v článku přehledně shrnuje aktuálně platné legislativní normy a konfrontuje je s poznatky získanými z praxe.

Deficit vlhkosti při intenzivnějším větrání v zimním období se ukazuje jako problém u nízkoenergetických a pasivních domů. Originálním námětem autora je využít energie získané z vody při zvlhčování vzduchu jako příspěvek do energetické bilance objektu.

Druhý díl seriálu shrnuje jaké existují varianty pro řešení větrání s rekuperací tepla. Hlavní pozornost je věnována možnostem řešení větrání u bytových domů.

Z obnovitelných energií je nejcennější ta ušetřená. Větrání obytných prostor se zpětným využitím tepla - rekuperací je jednou z cest, která se začíná stále více prosazovat. Článek je překladem 1. části přednášky majitele německé firmy Paul Wärmerückgewinnung GmbH přednesené v rámci doprovodného programu odborné výstavy Infotherma Frýdlant 2005, týkající se využití rekuperace tepla u řízeného větrání rodinných domů. Druhá část přednášky o bytových domech bude publikována za týden.

Pro větrání s rekuperací tepla v energeticky úsporných domech se najčastěji používá tzv. kaskádové větrání. Jak se nejčastěji pohybuje vzduch v místnostech a kam nejlépe umístit vyústky vzduchu popisuje dnešní díl seriálu.

Roční spotřeba tepelné energie pro ohřev teplé vody u stávajících objektů dosahuje typicky jen 24% celkové roční spotřeby tepla budovy. Roční spotřeba tepelné energie pro ohřev TUV u nízkoenergetických domů je rovnocenná roční spotřebě tepla na otop.