Je nutno snížit maximálně energetickou náročnost, ideálně až na úroveň nízkoenergetického či pasivního standardu, a zároveň zkvalitnit vnitřní prostředí budov. Úspora energie ovšem nestačí. Zvláště ne ve školských zařízeních.
Autor prezentuje koncepci využití stropního sálavého chlazení s kumulací do stavební konstrukce (tzv. aktivace betonu) pro nově budovanou Národní technickou knihovnu. Počítačovou simulací byly ověřeny teploty v knihovně při různých režimech provozu aktivace betonu. Je uveden postup simulace od stavby modelu, řešení parametrů zasklení, vnitřních zisků a modelu chlazené stropní konstrukce. Jsou prezentovány i výsledky simulace a doporučené režimy provozu. Článek je stručně doplněn o první zkušenosti při uvádění budovy do provozu.
Při činnosti plynových spotřebičů typu A pronikají při hoření plynu do místnosti spaliny plynu, které obsahují škodliviny (oxid uhelnatý CO, oxid uhličitý CO2, vodní páru H2O). Při spalování plynu také klesá koncentrace kyslíku O2. Vodní páru musíme považovat také za škodlivinu. Z výsledků výpočtů vyplývá, že množství této vlhkosti je dominantní pro stanovení minimálního objemu místnosti nebo minimálního objemového průtoku větracího vzduchu.
Dle současné mezinárodní normalizace v Evropě a ČSN se vzduchové filtry dělí na filtry atmosférického vzduchu pro odlučování částic u běžného větrání, které se zkouší a třídí dle převzaté evropské normy ČSN EN 779 a na filtry s vysokou účinností (vysoce účinné filtry), které se zkouší a třídí dle převzaté normy ČSN EN 1822.
Pokud pracujete nebo studujete, strávíte ve škole resp. na pracovišti běžně téměř polovinu svého aktivního času. To je jeden z hlavních důvodů, proč by na dobrou kvalitu okolního vzduchu měl být kladen velký důraz. Nejčastěji jsou využívány ventilační systémy, které přivádějí do prostoru venkovní vzduch a zajišťují odtah vnitřního vydýchaného vzduchu s vysokou vlhkostí, zápachy a výpary apod.
Ochrana a tvorba vnitřního (pracovního a obytného) prostředí patří mezi hlavní oblasti ochrany životního prostředí, neboť ve vnitřním prostředí tráví člověk převážnou část svého života. K vytvoření tepelné pohody a zdravotní nezávadnosti prostředí je zde zapotřebí splnit celou řadu podmínek - činitelů pohody prostředí, mezi které patří čistota vzduchu ve vnitřním prostředí.
Spotřeba energie na větrání budov je s ohledem na zajištění kvality vnitřního vzduchu a při postupném snižování potřeby energie na vytápění stále výraznější položkou v celkové energetické bilanci. Je nutné najít kompromis mezi dodržením hygienických požadavků na větrání při optimalizaci vynaložené energie.
Vzduchotechnika predstavuje komplex komponentov zabezpečujúcich prísun vzduchu a hlavne úpravu vzduchu za účelom udržania jeho základných kvalitatívnych a kvantitatívnych parametrov. Nehovoríme len o teplotných a vlhkostných parametroch privádzaného vzduchu, ale aj o jeho mikrobiologickej čistote a nezávadnosti pre užívateľov.
Autorka předkládá seznam platných českých předpisů (zákonů, nařízení vlády a vyhlášek), které definují požadavky na mikroklimatické podmínky a větrání vnitřního prostředí. Upozorňuje, že požadavky, zejména ve vyhláškách ministerstva zdravotnictví - nejsou jednotné. To způsobuje velké problémy projektantům, kteří musí řešit tyto požadavky rozdílně, někdy i v jedné budově. Samostatným předpisem jsou požadavky definovány pro pracoviště, jiným pro školy či stravovací zařízení. Pro některá pracoviště (čisté prostory ve zdravotnictví) nejsou požadavky definovány vůbec. Autorka proto požadavky na mikroklima a větrání zpracovala do přehledných tabulek.
Pro odvedení oxidu uhličitého vzniklého dýcháním je potřeba 29,2 m3.h-1 na osobu. Rozhodující škodlivinou v koupelnách je však vlhkost. V následujících výpočtech je stanoveno množství větracího vzduchu pro koupelnu vybavené jak vanou, tak sprchou, neboť produkce vlhkosti se v těchto případech velmi liší.