Při energetické sanaci budov dochází obvykle mj. ke zlepšení vzduchotěsnosti obálky budovy. U stávajících budov větraných převážně okny se výrazně snižuje podíl ex-, resp. infiltrace. Aby byla i nadále zajištěna dostatečná výměna vzduchu, musí být větrání uzpůsobeno novým podmínkám. Požadavek vzduchotěsnosti s ohledem na zamezení vzniku stavebních poruch a v zájmu úspory energie už je obecně uznáván a má i oporu v normách a zákonných ustanoveních.

Většinu svého života většina z nás, až na výjimky, prožije v uzavřených prostorech, především v budovách. Riziko, které představuje nedostatečná výměna vzduchu, zahrnuje obtíže nezávažné (např. syndrom nemoci z budov, onemocnění horních cest dýchacích), celoživotní alergické postižení, ale i život ohrožující expozici toxickým látkám (např. CO) nebo karcinogenům (benzen). Ve většině případů jedině větrání dokáže snížit koncentrace látek, jejichž zdroj se nachází v interiéru.

Pravidelná kontrola řeší stav kotle a kouřovodu, jeho příslušenství, zabezpečení a regulace. Kromě technického stavu a údržby se kontrolují i dokumentace, provozní předpisy, návody a další dokumenty. Vyčísluje se celková účinnost kotle z výsledku měření, stanovuje se referenční resp. minimální účinnost kotle a navrhují se případná opatření.

V průmyslových halách dochází při požáru k hromadění kouře, který ohrožuje uživatele objektu. Za těchto podmínek musí být budova otevřena, aby kouř vyšel do atmosféry a aby hasiči mohli do ní vstoupit. Avšak toto otevření způsobí, že nový kyslík podporuje další hoření.

Článek se zabývá analýzou pasivních domů z hlediska vnitřního mikroklimatu. Zaměřuje se hlavně na vlhkost, zápach, aerosol nebo toxické hodnocení a vliv zdraví. Samostatná kapitola popisuje vnitřní vlhkosti při větrání nebo při vytápění pasivních budov.

Článek navazuje na předcházející text: Modelování fyzikálních jevů 1 – odpar z vodní hladiny a zabývá se řešením a vyhodnocením fyzikálních jevů uplatňujících se při řízeném odvlhčování prostorů bazénových hal. Návrh vzduchotechnické jednotky je obdobou stávajících řešení využívaných v praxi doplněných o poznatky z matematického modelování různých stavů a nastavení těchto centrálních odvlhčovacích zařízení. V závěru je uvedeno procentuální hodnocení možných úspor při optimálním provozování těchto zařízení.

Článek se zabývá popisem a řešením fyzikálních jevů uplatňujících se při odparu z vodní hladiny. Aktuálnost tématu je dána množstvím budovaných krytých bazénů a wellness center v současnosti. Pro návrh systémů vzduchotechniky obsluhujících tyto prostory je nutné znát návrhové parametry ve vnitřním prostoru, zejména teplotu bazénové vody, požadované teploty a vlhkosti vzduchu. Článek ukazuje na zásadní význam těchto parametrů pro odpar vody z hladiny.

Recenzovaný Při vysokých nárocích na neprůvzdušnost výplní stavebních otvorů, které jsou předpokladem pro splnění kritérií na energetickou náročnost budov, nelze větrání spárami oken použít. Řešením je nucené podtlakové větrání, nucené rovnotlaké větrání nebo hybridní větrání.

Jak u mobilního, tak u stacionárního klimatizačního zařízení je nejdůležitější podmínkou bezpečného dodržení hygieny jeho pravidelná údržba a čištění. Během stanovené periody by se měl, v souladu s provozními pokyny výrobce, vyměnit také prachový filtr.

Článek se zabývá popisem vývoje zavedené technologie od prvotní myšlenky až po její instalaci a ověření funkce v praktickém provozu. Článek ukazuje na význam modelování fyzikálních jevů spojených s problematikou proudění vzduchu, následného získání užitného vzoru pro vývoj technologie a ekonomický přínos při provozu této technologie.

Článek navazuje na 1. část věnovanou základním druhům snímačů měření různých škodlivin v ovzduší a jejich volbě. Žádaná přesnost regulace kvality vzduchu v interiéru však ve velké míře závisí na umístění snímače, který musí poskytovat co nejobjektivnější údaje o měřené veličině.