Pro odvedení oxidu uhličitého vzniklého dýcháním je potřeba 29,2 m³.h^-1 na osobu. Rozhodující škodlivinou v koupelnách je však vlhkost. V následujících výpočtech je stanoveno množství větracího vzduchu pro koupelnu vybavené jak vanou, tak sprchou, neboť produkce vlhkosti se v těchto případech velmi liší.

O pasivní výstavbě v Židlochovicích jsme již informovali v reportáži z exkurze v rámci semináře Centra pasivního domu. Nyní je k dispozici odborný průzkum spokojenosti obyvatel těchto domů.

Článek se zabývá ověřením mikroklimatu v uzavřeném proskleném spojovacím tubusu u nově stavěné administrativní budovy. Cílem energetické studie je ověřit přirozené větrání komunikačního uzlu v letním období, parametry vnitřního prostředí a optimalizace velikosti otvorů a režimu provozu.

Při přímém větrání okny je intenzita i efektivita bezprostředně závislá na lidském faktoru. Řízené větrání zajišťuje, aby byl objekt větrán pouze tehdy, když je to z hygienických nebo technických důvodů nezbytné. II díl článku se věnuje renovaci decentrálních systémů větrání.

Příspěvek byl presentován na letošní konferenci Klimatizace a větrání 2008 ,zabývá se možnostmi matematického modelování vnitřního prostředí polní nemocnice. Matematický model musí zohlednit minimální tepelnou akumulaci, určitou průvzdušnost obálky, významný vliv podloží a také netypický tvar sledovaného objektu. Cílem modelu je prognóza tepelného chování stanové konstrukce za různých klimatických podmínek a různé zeměpisné polohy.

Článek vyhodnocuje a shrnuje poznatky ve vyšetřování koncentrací mikroorganismů v ovzduší. Kvalita vnitřního prostředí je ovlivněna koncentrací mikroorganismů. Tato koncentrace je ve značné míře důsledkem realizace stavby, jejího vybavení a dostatečného režimu úklidu. Článek je určen nejen odborné veřejnosti.

Recenzovaný Na příkladu bytu 2+KK jsou výpočtem stanoveny očekávané hodnoty koncentrace oxidu uhličitého pro různé varianty větrání a pro různou obsazenost bytu osobami v průběhu 24hodinového simulovaného provozu bytu.

Experimenty v laboratoři i v reálných podmínkách ukazují, že zlepšení kvality vzduchu ve vnitřním prostředí zlepšuje výkonnost kancelářské práce. Současné výsledky tvoří silný argument pro poskytování vzduchu ve vnitřním prostředí v lepší kvalitě než je minimální úroveň požadovaná současnými normami.

Cílem tohoto článku je shrnout výsledky získané z nových experimentů v laboratoři a v reálných podmínkách, které naznačují, že nízká kvalita vzduchu má negativní vliv na výkonnost administrativní práce; porovnat dlouhodobé náklady na zvýšení kvality vzduchu ve vnitřním prostředí v administrativní budově, diskutovat důsledky pozorovaných výsledků na budovu a návrh klimatizačního systému.

II. díl článku řeší celou řadu praktických doporučení pro návrh a následné uvedení celého systému do provozu. Volba kvalitnějšího systému větrání a klimatizace provozovny představuje sice vyšší pořizovací náklady, ale provozní náklady mohou být výrazně nižší, naopak výrazně vyšší je kvalita vnitřního prostředí provozovny.

Článek pojednává o řízení vzduchotechnických a vytápěcích systémů budov a monitorování jejich funkce v kontextu integrovaných systémů v budovách, především se zaměřením na budovy pro bydlení a budovy v terciární sféře.

Článek pojednává o řízení vzduchotechnických a vytápěcích systémů budov a monitorování jejich funkce v kontextu integrovaných systémů v budovách, především se zaměřením na budovy pro bydlení a budovy v terciární sféře.

Tento článek je přehledem evropských, jihoamerických a severoamerických norem určených pro návrh klimatizace operačních sálů. V článku jsou porovnány dílčí mikroklimatické parametry požadované jednotlivými normami s ohledem na typ chirurgické operace a zvolený klimatizační systém. Dále jsou tyto parametry diskutovány ve vtahu k problematice kontroly šíření infekce.

II. díl shrnuje získané výsledky výzkumu. Tvoří silný argument a podnět pro poskytování vzduchu ve vnitřním prostředí v lepší kvalitě než je minimální úroveň požadovaná současnými normami. Článek je určen odborné veřejnosti a byl přednesen na 17. Konferenci klimatizace a větrání 2006.

Cílem tohoto článku je shrnout výsledky získané z nových experimentů v laboratoři a v reálných podmínkách, které naznačují, že nízká kvalita vzduchu má negativní vliv na výkonnost administrativní práce; porovnat dlouhodobé náklady na zvýšení kvality vzduchu ve vnitřním prostředí v administrativní budově, diskutovat důsledky pozorovaných výsledků na budovu a návrh klimatizačního systému.

Recenzovaný Nezbytným krokem při návrhu větrání prostoru s bazénem je správné provedení tepelné bilance. V první části článku je uveden popis hlavních zásad návrhu a výpočtové vztahy tepelné bilance.