Nebezpečí spór v ovzduší spočívá v tom, že jsou významnými alergeny, tj. způsobují u lidí po nadýchání vznik alergických onemocnění, mykoalergóz. Zvýšená expozice plísním může způsobit nebo zhoršit onemocnění dýchacího traktu (astma a jiné alergie).

Použití odvlhčovačů (ať kondenzačních nebo adsorpčních) je jednoznačně nejrychlejší a nejefektivnější metodou vysoušení staveb po záplavách. Bez správného výběru však bude konečný výsledek jen těžko uspokojivý. Této chyby se bohužel často dopouštěly obecní úřady, které bez zásadních znalostí zajišťovaly dodávky odvlhčovačů mnohdy zcela nekompetentně pouze podle ceny bez ohledu na výkon.

Představujeme skandinávský systém pro úpravu vnitřního klima v budovách, který se díky mnoha svým zajímavým vlastnostem začíná čím dál tím více prosazovat v západní i ve střední Evropě.

Příspěvek reaguje na výzvu k diskusi zveřejněnou ve VVI č. 1/2002 a klade si za cíl informovat čtenáře o požadavcích na mikroklimatické podmínky ve školách, které by při zvolené koncepci ministerstva zdravotnictví měl stanovit jeden z cca 25 prováděcích předpisů k zákonu č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví. Současně by měl článek přispět k iniciaci věcné a fundované diskuse k dané legislativě na stránkách odborného periodického tisku.

Na nízkoenergetické budovy je potřeba hledět ze dvou zásadních hledisek - z hlediska potřebného instalovaného příkonu vytápěcího zařízení a z hlediska roční potřeby tepla na vytápění. Jak již bylo mnohokrát citováno, hranicí je hodnota roční potřeby tepla na vytápění 50 kWh/m²a.

Pojem, který známe z termodynamiky, lze chápat i jinak - z pohledu denního života a jeho uspořádání.

Ve dnech 29.-30.1.2002 se v Praze uskutečnila konference "Klimatizace a větrání 2002". Zúčastnilo se jí celkem 268 zájemců o problematiku klimatizace a větrání z řad projektantů, provozovatelů, investorů, dodavatelů, zástupců výzkumu, škol a vystavujících firem.

Vládní nařízení přináší další změny, které nebyly v prvním článku zmíněny, a proto se k němu opět vracíme. Je to např. i ustanovení, že práce u počítače musí být během pracovní směny přerušována bezpečnostními přestávkami nebo změnami činnosti v délce 5 až 10 minut po každých dvou hodinách nepřetržité práce.

Kdy smějí být přípustné tepelně vlhkostní hodnoty v létě nebo v zimě překročeny, kdy se přistupuje k úpravě pracovní doby a řadu dalších otázek řeší nová právní norma nahrazující 22 let starou směrnici o hygienických požadavcích na pracovní prostředí č. 46/1978 Sb.

Oblečení plní funkci tepelné izolace mezi pokožkou člověka a okolním vzduchem. Hodnota izolace oblečení je tak jako hodnota metabolismu důležitým osobním faktorem, který ovlivňuje stanovení optimální teploty interiérového vzduchu pro zajištění tepelné pohody a zdraví uživatelů interiéru.

Hodnota metabolismu udává tepelný výkon produkovaný člověkem. Článek je úvodem do této problematiky a popisuje způsob výpočtu metabolického tepelného toku. Tabulkovou formou jsou dále uvedeny hodnoty metabolického tepelného toku při různých činnostech.

Popsány jsou fyziologické reakce člověka na tepelné podmínky prostředí, uvedena rovnice tepelné bilance lidského těla a vysvětleny podmínky tepelné neutrality, tepelné pohody a tepelné nepohody.