Závěrečný díl seriálu je věnován popisu skutečně realizovaného řešení TZB v energeticky úsporném domě. Článek zmiňuje především systém vytápění tepelným čerpadlem, nucené větrání s rekuperací tepla a způsob ohřevu TUV.
Náklady vynaložené na zlepšení kvality vnitřního prostředí přinášejí ovoce až po určité době, efekt není patrný okamžitě. A tak se může někdy zdát, že vynaložené prostředky jsou investovány zbytečně velkoryse. Proto se v poslední době objevují snahy o vyčíslení nákladů a z nich vyplývajících zisků, které lze očekávat v delším časovém horizontu. Lze jen litovat, že v našich podmínkách, kdy často není dostatek finančních prostředků k zajištění základních funkcí budovy, je zlepšování kvality vnitřního prostředí stále ještě považováno za luxus.
Syndrom nemoci z budov (SBS) není právě dobře definovanou jednotkou. Mechanismy, které jsou v něm zahrnuty, jsou povětšinou neznámé. Ale pokud si několik lidí stěžuje na symptomy, které lze dát do souvislosti s dobou strávenou v určité budově, pak tyto obtíže jsou většinou označeny jako SBS. V České republice se studie zabývající se riziky v budovách v podstatě nevyskytují, respektive v rámci monitoringu jsou sledovány pouze byty a dětská zařízení. Proto nemáme příliš představu, jak častým problémem nemocné budovy u nás jsou, jen spíše náhodně se objeví zpráva o budově, kde mají lidé problémy.
Tak jsme se dočkali novelizace nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci! Nad původním textem jsme v roce 2001 ostře diskutovali s vědomím, že takový legislativní dokument platí vždy velmi dlouho. "Stosedmdesátosmička", jak jsme vládní nařízení č. 178/2001 Sb. hovorově nazývali, nepřežila beze změny ani dva roky.
Rovnovážná vlhkost stavebních materiálů závisí na relativní vlhkosti okolního vzduchu. Při sorpci vlhkosti v konstrukčních materiálech se uvolňuje teplo. Obráceně při desorpci (vysychání) se teplo spotřebovává. Energetické efekty spojené se sorpcí a desorpcí vlhkosti ve stavebních materiálech jsou ve výpočtu energetické bilance staveb podle ČSN EN 832 pominuty. Ukazuje se, že pro stavby s výrazně vyšší úrovní tepelné ochrany, tzv. stavby pasivní, může být vliv vlhkosti na energetickou bilanci významný.
Použití odvlhčovačů (ať kondenzačních nebo adsorpčních) je jednoznačně nejrychlejší a nejefektivnější metodou vysoušení staveb po záplavách. Bez správného výběru však bude konečný výsledek jen těžko uspokojivý. Této chyby se bohužel často dopouštěly obecní úřady, které bez zásadních znalostí zajišťovaly dodávky odvlhčovačů mnohdy zcela nekompetentně pouze podle ceny bez ohledu na výkon.
Příspěvek reaguje na výzvu k diskusi zveřejněnou ve VVI č. 1/2002 a klade si za cíl informovat čtenáře o požadavcích na mikroklimatické podmínky ve školách, které by při zvolené koncepci ministerstva zdravotnictví měl stanovit jeden z cca 25 prováděcích předpisů k zákonu č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví. Současně by měl článek přispět k iniciaci věcné a fundované diskuse k dané legislativě na stránkách odborného periodického tisku.
Vládní nařízení přináší další změny, které nebyly v prvním článku zmíněny, a proto se k němu opět vracíme. Je to např. i ustanovení, že práce u počítače musí být během pracovní směny přerušována bezpečnostními přestávkami nebo změnami činnosti v délce 5 až 10 minut po každých dvou hodinách nepřetržité práce.