Dětské centrum v Jihlavě je státním zařízením, které poskytuje komplexní interdisciplinární péči dětem, jež jsou ohroženy ve svém vývoji. Stávající budova již několik let nevyhovovala náročnému provozu Dětského centra spojeným s chodem rehabilitačního zařízení pro rodiny, které docházejí s dětmi pravidelně rehabilitovat.
Článek se zabývá popisem vývoje zavedené technologie od prvotní myšlenky až po její instalaci a ověření funkce v praktickém provozu. Článek ukazuje na význam modelování fyzikálních jevů spojených s problematikou proudění vzduchu, následného získání užitného vzoru pro vývoj technologie a ekonomický přínos při provozu této technologie.
Provozování spotřebičů na pevná paliva je možné i v energeticky úsporných nebo jinak celkově těsných domech. Důležitou podmínkou pro to, aby takový spotřebič spolehlivě fungoval za všech provozních podmínek, je vyřešení nezávislého přívodu vzduchu pro spalování. Z hlediska provozu je výhodnější, pokud nasávání vzduchu a odvod spalin jsou v téže tlakové zóně.
Článek navazuje na 1. část věnovanou základním druhům snímačů měření různých škodlivin v ovzduší a jejich volbě. Žádaná přesnost regulace kvality vzduchu v interiéru však ve velké míře závisí na umístění snímače, který musí poskytovat co nejobjektivnější údaje o měřené veličině.
Základní úlohou řídicího systému větrání a klimatizace budov je zajistit dodávku takového množství čerstvého vzduchu do prostoru, která v daném okamžiku splňuje aktuální požadavky na kvalitu vnitřního prostředí. Při návrhu systému regulace podle kvality vnitřního vzduchu je velmi důležitá i volba snímače.
Recenzovaný Článek pojednává o experimentech na vzorcích Energain a DeltaCool 24 z PCM. Materiály byly vystavovány teplotám simulujících průběh letních denních teplot, tak aby došlo k jejich látkové přeměně. Vnitřní a povrchové teploty výrobků z PCM byly porovnávány s tradičními materiály, které se měření také účastnily.
"Zdravé bydlení je pro nás velmi důležité, zejména kvůli dětem", zdůrazňují mladí manželé, kteří si pořídili přízemní dům na bázi montované dřevostavby ze 70. let. Že byl dům silně zatížen formaldehydem, se projevilo až při kontrole vzduchu v místnostech. Použití sádrovláknitých desek FERMACELL greenline způsobilo razantní snížení zatížení škodlivými látkami.
Větrání okny je samozřejmě možné i v nízkoenergetických či pasivních bytech, stejně jako všude jinde. Sami uživatelé tu potřebu jen jednoduše nemají. Předpokladem je minimální množství koncentrace oxidu uhličitého (CO2), který způsobuje pocit únavy, ospalosti a je námi vnímán jako "vydýchaný" vzduch.
V současnosti se stále více prosazují nízkoenergetické nebo pasivní domy. Jsou projektovány tak, aby nedocházelo k zbytečným únikům energií, a tím se stávají takřka vzduchotěsnými. Na jedné straně získáme úsporu za energii, ale na straně druhé zamezujeme přívodu čerstvého vzduchu infiltrací. V místnostech tak vznikají plísně a snadněji se množí mikroorganismy, bakterie a viry.
Článek vznikl jako výsledek řešení diplomové práce, která se zabývala návrhem klimatizace sportovní haly. V rámci řešení byl kladen důraz na zajištění optimálních mikroklimatických podmínek zimního stadionu. To se týkalo zejména míst ovlivněných ledovou plochou s ohledem na problematiku tvorby mlhy a kondenzace vlhkosti na stavebních konstrukcích a zajištění nutného diváckého komfortu v oblasti tribun.
Úspory energie nemají smysl, pokud ohrožují vnitřní prostředí. Vzhledem k tomu, že mzdové náklady jsou přibližně stokrát vyšší než náklady na spotřebu energie v budovách, mimořádné výdaje vynaložené na zlepšení ventilace budou malé v porovnání s větší produktivitou, získanou díky vyšším výkonům a menšímu počtu ztracených pracovních dnů.
Recenzovaný Současné snahy o maximální úsporu energií na vytápění a provoz rodinných domů se realizují nejčastěji zateplováním fasád a výměnou oken. Jen málokdo si však uvědomuje, že tato dobře míněná opatření mohou mít výrazně negativní vliv na lidské zdraví. Článek se zabývá elemetární problematikou vlivu těsnosti obvodového pláště na koncentraci CO2 v interiéru a na její důsledky.
Článek přináší výsledky měření tepelně vlhkostního mikroklimatu několika koupelen v panelových domem po dobu 1,5 měsíce. Z analýzy získaných dat lze vyvodit zajímavé závěry o využití koupelen v jednotlivých bytech s vazbou na nároky pro větrání a posouzení stávajícího větracího systému. Přirozené větrání bytových jader se ukazuje mnohdy jako nedostatečné.
