Článek pojednává o řízení vzduchotechnických a vytápěcích systémů budov a monitorování jejich funkce v kontextu integrovaných systémů v budovách, především se zaměřením na budovy pro bydlení a budovy v terciární sféře.

Článek pojednává o řízení vzduchotechnických a vytápěcích systémů budov a monitorování jejich funkce v kontextu integrovaných systémů v budovách, především se zaměřením na budovy pro bydlení a budovy v terciární sféře.

Tento článek je přehledem evropských, jihoamerických a severoamerických norem určených pro návrh klimatizace operačních sálů. V článku jsou porovnány dílčí mikroklimatické parametry požadované jednotlivými normami s ohledem na typ chirurgické operace a zvolený klimatizační systém. Dále jsou tyto parametry diskutovány ve vtahu k problematice kontroly šíření infekce.

II. díl shrnuje získané výsledky výzkumu. Tvoří silný argument a podnět pro poskytování vzduchu ve vnitřním prostředí v lepší kvalitě než je minimální úroveň požadovaná současnými normami. Článek je určen odborné veřejnosti a byl přednesen na 17. Konferenci klimatizace a větrání 2006.

Cílem tohoto článku je shrnout výsledky získané z nových experimentů v laboratoři a v reálných podmínkách, které naznačují, že nízká kvalita vzduchu má negativní vliv na výkonnost administrativní práce; porovnat dlouhodobé náklady na zvýšení kvality vzduchu ve vnitřním prostředí v administrativní budově, diskutovat důsledky pozorovaných výsledků na budovu a návrh klimatizačního systému.

Nezbytným krokem při návrhu větrání prostoru s bazénem je správné provedení tepelné bilance. V první části článku je uveden popis hlavních zásad návrhu a výpočtové vztahy tepelné bilance.

Teplo v rodinném, bytovém domě nebo jiném stavebním objektu je používáno zpravidla na vytápění, ohřev větracího vzduchu a ohřev teplé vody. Je zcela jedno jaké topné médium používáme (plyn, elektřin, uhlí, biomasa) nebo jejich vzájemnou kombinaci. Ve své podstatě je to stejné teplo, za které platíme ovšem různou cenu.

Druhá část článku se věnuje principu rovnotlakého větracího systému a konkrétnímu řešení větrání v rámci revitalizace decentrálního systému větrání bytové jednotky. Jak jinak, než s využitím rekuperace odpadního tepla.

Článek navazuje na teoretické předpoklady autora publikované dříve týkající se použití větracích systémů s využitím rekuperace odpadního tepla, která jsou vhodná k zajištění optimálního mikroklimatu v interiéru bytů s důrazem na úspory energie a nutnost stálého větrání.

Rozhodující vliv na proudění vzduchu, teplotní pole a tím i pole koncentrací škodlivin má přívodní výusť. Článek řeší problematiku hygienických požadavků, základní terminologie a způsob distribuce vzduchu. Je určen odborné veřejnosti.

Další díl seriáu se věnuje chladivovému klimatizačnímu systému s nezávisle pracující větrací jednotkou. V článku je uvedena konstrukce úpravy vzduchu v h-x diagramu pro letní provoz.

Hospodárnost provozu vzduchotechnického zařízení se zpětným získáváním tepla je značně závislá na rovnováze mezi objemovými průtoky přiváděného (venkovního) a odváděného vzduchu. I malý procentulální rozdíl mezi nimi má výrazný vliv. Na vysoké škole v Brémách byla vyvinuta měřicí metoda, která umožňuje tuto rovnováhu zlepšit a tím i zvyšovat podíl zpětně využívaného tepla.

Odpověď na otázku, zda se přiklonit k centrálnímu nebo lokálnímu řešení klimatizace není jednoznačná. Vždy závisí na místních podmínkách - tj. na architektuře, provozním režimu budovy, ekologických, ekonomických a ještě mnoha dalších okolnostech, které teprve napoví, zda volit jeden či druhý způsob nebo jejich kombinaci.