Značný důraz je v poslední době kladen na snížení energetických ztrát budov. Staví se domy se stále lepšími tepelněizolačními vlastnostmi a těsnější obálkou budov. Ve stejném trendu jsou prováděny i stavební úpravy mimo jiné i rekonstruovaných domů za účelem snížení jejich energetické náročnosti.
Reklama
Vnitřní prostředí
Archiv článků od 10.12.2009 do 27.4.2010
zpět na aktuální článkyArchiv článků od 10.12.2009 do 27.4.2010
Na základě reakcí čtenářů na příspěvky zabývající se větráním bytových (panelových) domů byl původní článek o rekuperaci tepla rozšířen o variantu nuceného přetlakového větrání s elektrickou topnou spirálou. Jedná se o způsob předehřevu venkovního vzduchu jednotkou s 250 W elektrickou spirálou a ventilátorem, která nasává venkovní vzduch z fasády, předehřeje při určitých podmínkách vzduch topnou spirálou a systémem ventilace distribuuje vzduch do dílčích místností přetlakem.
Vzduchotechnické systémy (VZT) se stále častěji stávají běžnou součástí výstavby rodinných a bytových domů. Se vzduchotechnikou se uvažuje už ve fázi ranné studie objektu, což umožňuje snažší integraci do dispozice objektu. Nechci popisovat vazby a systémy rovnotlakého větrání a cirkulačního teplovzdušného systému s větráním (vše s rekuperací tepla z odpadního vzduchu). Tato oblast je již dostatečně známá a popsána. Tento příspěvek popisuje malou část provozu VZT systému vč. vlivu na vnitřní mikroklima.
Elektrosmog, problémy s plísněmi, exhalace plynů ze stavebních hmot a nábytku: mezi našimi vlastními čtyřmi stěnami jsme vystaveni stále silnějšímu zatížení škodlivinami. Proto je stále větší poptávka po ekologických a zdravotně nezávadných stavebních materiálech - zejména mají-li současně vlastnosti zlepšující vzduch v prostoru jako nové sádrovláknité desky FERMACELL.
Správná vlhkost vzduchu je důležitá v průmyslových, potravinářských a jiných provozech pro udržení optimálního klimatu, který je důležitý pro technologické procesy, snižování elektrostatického náboje, zachování vlastností vstupních surovin atd. Zvlhčováním vzduchu se zlepšují a udržují stabilní vlastnosti materiálu a výrobků během výroby a skladování. Mimo to vzdušná vlhkost pozitivně působí i na člověka.
Větrání či výměna vzduchu je základním opatřením k zajištění potřebné kvality vnitřního prostředí budov. V současné době je potřeba se starat o kvalitu vnitřního vzduchu víc než dříve, neboť u velké části nových a rekonstruovaných staveb dochází k dokonalému utěsnění obvodového pláště - zejména oken. Z hlediska tvorby interního mikroklimatu je velmi podstatné větrání s dostatečným přívodem čerstvého vzduchu.
Autorka upozorňuje na zhoršenou kvalitu vnitřního prostředí v bytech, kde byla vyměněna původní okna za současná okna těsná, která sice zlepšují energetickou bilanci bytu, ale zároveň velmi omezují možnosti větrání. V bytech se hromadí neodvětraná vlhkost, vedoucí k růstu plísní, v případě plynových spotřebičů pak spaliny, což jsou toxické látky vedoucí ke zhoršení zdravotního stavu uživatele bytu, otravám až úmrtí.
V poslední den roku přinášíme poněkud netradiční pohled na řešení vnitřního prostředí v kancelářském objektu. Žádné vytápění, žádné chlazení, žádné svícení, ventilace ovládaná klikou, a přesto osm spokojených pracovníků. Dalo by se říci, že se v tomto případě potvrzuje známé „Někdy méně znamená více“. Pravda, příklad není zrovna z našeho klimatického pásma, ale kde máme jistotu, že za pár let tomu tak stále bude. Takže nechme se inspirovat...
Autor prezentuje koncepci využití stropního sálavého chlazení s kumulací do stavební konstrukce (tzv. aktivace betonu) pro nově budovanou Národní technickou knihovnu. Počítačovou simulací byly ověřeny teploty v knihovně při různých režimech provozu aktivace betonu. Je uveden postup simulace od stavby modelu, řešení parametrů zasklení, vnitřních zisků a modelu chlazené stropní konstrukce. Jsou prezentovány i výsledky simulace a doporučené režimy provozu. Článek je stručně doplněn o první zkušenosti při uvádění budovy do provozu.
zpět na aktuální články
Reklama