Vliv řízeného větrání na vnitřní prostředí u pasivních a nízkoenergetických domů vysvětluje autorizovaný architekt Eugen Nagy. Problémem řízené výměny vzduchu s rekuperací tepla, ale bez úpravy vlhkosti, je hlavně snížená vlhkost v zimních měsících.
Kvalitu vnitřního prostředí v budovách upravují tři zákony a několik vyhlášek a nařízení vlády. Přesto je situace na mnoha pracovištích nevyhovující především z pohledu vysoké tepelné zátěže v letním období v důsledku nedostatečného nebo nevhodně řešeného větrání. Autorka v článku přehledně shrnuje aktuálně platné legislativní normy a konfrontuje je s poznatky získanými z praxe.
Z obnovitelných energií je nejcennější ta ušetřená. Větrání obytných prostor se zpětným využitím tepla - rekuperací je jednou z cest, která se začíná stále více prosazovat. Článek je překladem 1. části přednášky majitele německé firmy Paul Wärmerückgewinnung GmbH přednesené v rámci doprovodného programu odborné výstavy Infotherma Frýdlant 2005, týkající se využití rekuperace tepla u řízeného větrání rodinných domů. Druhá část přednášky o bytových domech bude publikována za týden.
V druhém pokračování seriálu o dřevostavbách autor reaguje na některé dotazy a připomínky k předchozímu dílu seriálu, porovnává podíl dřevostaveb v celkové stavební produkci v ČR oproti hospodářsky vyspělým zemím Evropy a dalších kontinentů. Zamýšlí se i nad příčinami extrémně nízkého podílu dřevostaveb u nás.
Náklady vynaložené na zlepšení kvality vnitřního prostředí přinášejí ovoce až po určité době, efekt není patrný okamžitě. A tak se může někdy zdát, že vynaložené prostředky jsou investovány zbytečně velkoryse. Proto se v poslední době objevují snahy o vyčíslení nákladů a z nich vyplývajících zisků, které lze očekávat v delším časovém horizontu. Lze jen litovat, že v našich podmínkách, kdy často není dostatek finančních prostředků k zajištění základních funkcí budovy, je zlepšování kvality vnitřního prostředí stále ještě považováno za luxus.
Syndrom nemoci z budov (SBS) není právě dobře definovanou jednotkou. Mechanismy, které jsou v něm zahrnuty, jsou povětšinou neznámé. Ale pokud si několik lidí stěžuje na symptomy, které lze dát do souvislosti s dobou strávenou v určité budově, pak tyto obtíže jsou většinou označeny jako SBS. V České republice se studie zabývající se riziky v budovách v podstatě nevyskytují, respektive v rámci monitoringu jsou sledovány pouze byty a dětská zařízení. Proto nemáme příliš představu, jak častým problémem nemocné budovy u nás jsou, jen spíše náhodně se objeví zpráva o budově, kde mají lidé problémy.