Větrání koupelen - jak si vybrat správný ventilátor?
Nabídka malých ventilátorů pro koupelny je dnes velmi široká. Různé konstrukční řešení, vzduchový výkon, krytí, spotřeba energie, hlučnost nebo vzhled malých ventilátorů umožňují každému vybrat si vhodný výrobek pro svůj prostor.
Větrání obytných a hygienických místností v bytě jsou spojité nádoby. Větrání hygienických místností - koupelen, WC, případně prádelen apod. se tak odvíjí od koncepce větrání celého bytu nebo domu. Zásadní myšlenka v bytovém větrání je jednoduchá, její naplnění však bývá mnohdy složité. Větrání znamená výměnu spotřebovaného, vydýchaného, nekvalitního vnitřního vzduchu za vzduch čerstvý, venkovní. Z toho vyplývá zásadní skutečnost - vzduch nelze jen odvádět, je nutno zajistit také přísun nového vzduchu ve stejném množství, jako je odváděno. Toto lze principielně zajistit dvěma způsoby:
První, klasický, je kaskádové větrání s nuceným odvodem vzduchu z koupelny, WC a kuchyně. Vzduch se přivádí do místností obytných, dále prochází méně významnými (z hlediska čistoty prostředí) místnostmi bytu a odvádí se z místností hygienických, jako jsou koupelny, WC a také z kuchyně. Směr proudění vzduchu od nejnáročnějších ke "znečištěným" místnostem zabraňuje rozšiřování pachů a škodlivin "do protisměru". Tak se např. nedostane tabákový kouř z obytné místnosti do dětského pokoje a rovněž tak se nemohou zápach z WC nebo vodní páry z koupelny rozšířit proti proudu do bytu. Princip znázorňuje obrázek 1.
Obr. 1 Schéma kaskádového větrání s přirozeným přívodem a nuceným odvodem vzduchu
V tomto případě je vzduch z místnosti koupelny odváděn nuceným způsobem - podtlakovým větráním, které zajišťuje ventilátor. Přívod vzduchu do koupelny může být zajištěn mřížkou ve dveřích nebo stěně, nebo pod dveřmi, pokud je zde štěrbina jak je běžné u bezprahových dveří. Je třeba podotknout, že funkce tohoto systému je závislá na přívodu vzduchu do budovy (bytu) - pokud jsou všude instalována moderní těsná okna, ventilátor není schopen překonat takovou vzduchotěsnost obálky, po chvíli se točí naprázdno a větrání není zajištěno.
Druhou, méně užívanou variantou je individuální větrání místností, tedy i koupelny. Do prostoru koupelny je tak zajištěn samostatný přívod i odvod vzduchu, nejjednodušší možnost je otevřít okno - to přichází v úvahu v teplém ročním období, pro celoroční užívání tato varianta neodpovídá dnešním požadavkům na komfort bydlení, i když z hlediska hygienického je možná. V úvahu přichází použití větracích jednotek s rekuperací tepla. Příkladem může být jednotka na obrázku 2, která je vestavěna ve zdi, na stěně je jen jedna plochá mřížka, která zajišťuje přívod i odvod vzduchu. Pro umístění jednotky je nutný otvor ve zdi o průměru 152 mm, tloušťka stěny může být v rozmezí 310 až 425 mm. Tyto jednotky mohou mít účinnost zpětného získávání tepla až 80 %, nízký příkon ventilátoru do 50 W i relativně tichý chod.
Obr. 2 Pohled na rekuperační jednotku pro vestavbu do zdi
Obr. 3 Schéma individuálního větrání místností malými rekuperačními jednotkami
Pokud je byt nebo rodinný dům vybaven celkovým nuceným větráním, což se u moderních nízkoenergetických objektů stává standardem, je větrání koupelny zahrnuto již v tomto systému.
Stále nejrozšířenější je ale první způsob tj. kaskádové větrání s nuceným odvodem vzduchu z koupelny. Pokud se rozhodnete pro tento stále ještě klasický způsob větrání koupelny, je kromě zajištění přívodu vzduchu do domu (bytu) stěžejním problémem výběr správného ventilátoru a jeho umístění.
Parametry ventilátoru, které je nutno zvážit při jeho výběru lze shrnout do těchto bodů:
- Vzduchový výkon
- Dopravní tlak
- Estetický vzhled
- Montážní poloha
- Bezpečnost provozu
- Ovládání ventilátoru a řízení vzduchového výkonu
- Příslušenství
- Hlučnost
- Kvalita provedení
- údržba a čistitelnost
- Protipožární opatření
- Spotřeba energie
1. Vzduchový výkon
Základním parametrem pro výběr ventilátoru je dopravované množství vzduchu. Pro bytové účely je možné aplikovat údaje dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví 6/2003 Sb. 35 - 110 m3/h, i když není určena pro byty. Tento rozptyl odpovídá rozdílnému vybavení dnešních koupelen, od jednoho umyvadla a sprchového koutu až po sestavu umývadel, sprchového koutu, vany, WC i bidetu. Pro malé koupelny tedy platí hodnota menší, pro velké koupelny hodnoty vyšší. Běžně se vystačí s výkonem 60 - 150 m3/h. Záleží samozřejmě také na tom, jak dlouho je ventilátor v chodu. Pokud větrání běží trvale vystačí s menším průtokem vzduchu a obráceně.
2. Dopravní tlak
Dopravní tlak značí, jaký tlakový odpor je ventilátor při dopravě vzduchu překonat. Pokud ventilátor odvádí vzduch pouze přes zeď do venkovního prostoru, postačí ventilátor s menším dopravním tlakem (většinou axiální). Tyto ventilátory jsou velmi elegantní, oběžné kolo i motor je schován ve zdi na stěně je viditelná pouze krycí mřížka. Díky malému dopravnímu tlaku má malou spotřebu energie (do 50W) a nízkou hlučnost. Pokud však ventilátor dopravuje vzduch dále potrubím, např. do společného svislého potrubí v bytovém domě, je nutné vybrat ventilátor s vyšším dopravním tlakem (často radiální). Tyto ventilátory jsou větší a jejich dopravní tlaky umožňují i připojení dlouhého potrubí s tvarovkami (kolena apod.) O tom, jak dlouhé potrubí a jakého průměru lze k ventilátoru připojit, vypovídá charakteristika ventilátoru. Vzhledem k tomu, že jde zásadní funkční parametr, je nutno toto vždy prověřit. Pokud počítáte s odvodem vzduchu jen přes zeď a průřez potrubí odpovídá hrdlu ventilátoru, postačí 20 - 30 Pa. Pokud se připojujete do delšího potrubí (např. společného potrubí v bytovém domě o více podlažích), lze doporučit provedení výpočtu tlakové ztráty odborníkem ale obvykle je potřebný dopravní tlak 50 až 100 Pa podle větvení a dimenzování potrubí. Dopravní tlak ventilátoru musí odpovídat požadovanému průtoku, bohužel řada výrobců uvádí do prospektů mezní hodnoty dopravního tlaku při téměř nulovém průtoku a max. průtoku při téměř nulovém dopravním tlaku.
Při vyšších výkonech (nad 100 m3/h) je vhodné do dveří do koupelny nebo do stěny instalovat mřížku, aby se usnadnilo přisávání vzduchu z okolního prostoru.
Obr. 4 Základní typy ventilátorů - a) nástěnný axiální ventilátor
b) nástěnný radiální ventilátor - pohled na sací štěrbiny
c) nástěnný radiální ventilátor - pohled zezadu na spirální skříň ventilátoru
Obr. 5 dveřní mřížka
3. Estetický vzhled
Tento parametr patří mezi důležité, je ho však třeba vnímat v kontextu technických možností. Krycí mřížky se dnes vyrábí v mnoha barvách a texturách, vzhled může napodobovat jiné materiály jako např. dřevo apod. Lepší ventilátory mají skryté šrouby a decentní loga výrobce. Luxusnější radiální ventilátory lze montovat do podhledu nebo na stěnu tak, že krycí deska ventilátoru je v rovině s podhledem nebo obkladem a vlastní tělo ventilátoru je skryté. V případě, že žádný ventilátor nechcete vidět, může být ventilátor v potrubním provedení a otvor pro sání vzduchu zakončen vyústkou.
 Obr. 6 Radiální ventilátory jsou robustnější než ventilátory axiální |
 Obr. 7 Axiální ventilátor pro montáž na stěnu - viditelná je jen tenká krycí mřížka v různém provedení |
 Obr. 8 Potrubní ventilátor pro připojení do potrubí |
4. Montážní poloha
Při výběru ventilátoru je třeba se zaměřit také na to, v jaké poloze ho lze namontovat - zda na stěnu, nebo na strop, nebo v libovolné poloze. Toto je třeba zvážit nejen z hlediska konstrukčního (závisí na typu ložisek a uložení oběžného kola), ale také z hlediska prvků na zavěšení. I když se jedná o malé ventilátory, jsou to pořád točivé stroje, které jsou zdrojem určitých vibrací a proto je nutné ventilátory (zvláště radiální) motovat k pevné konstrukci (stěna, strop) a nikoliv jen pokládat na podhled. Pro zmenšení přenosu vibrací do stěny je vhodnější použít plastové hmoždinky než kovové a zejména při montáži na strop využít všechny kotvící šrouby.
5. Bezpečnost provozu
Koupelny jsou místnosti se zvýšenou vlhkostí, proto jsou zde zvýšené nároky na provedení elektrických spotřebičů i elektroinstalace. Prostor koupelny se dělí do několika zón, ve kterých jsou různé nároky na krytí použitých spotřebičů (týká se svítidel, ventilátorů, bojlerů apod.) V prostoru přímo nad vanou nebo sprchou je zóna 1, kde jsou požadavky nejpřísnější. Zde je možno instalovat pouze ventilátor z plastu (izolantu) s dvojitou izolací s krytím nejméně IP 44 (druhá číslice 4 značí odolnost proti stříkající vodě, na trhu jsou i ventilátory s krytím IP 45 ... proti vodě tryskající) a to do výšky 1,8m a výše. Vzhledem k tomu, že z prostoru koupelny je potřeba odvádět zejména vodní páru, a nejvlhčí vzduch se zdržuje pod stropem, je všeobecně nejvýhodnější instalovat ventilátor přímo pod stropem, např. nad sprchovým koutem, kde je i nebezpečí zasažení proudem vody. Ventilátory s IP 44 lze pak instalovat i v nižších zónách.
6. Ovládání ventilátoru a řízení vzduchového výkonu
Základní ovládání ventilátoru bývá realizováno vypínačem, může však být zajištěno tlačítkem s časovým doběhem, který lze nastavit běžně v rozsahu několika minut a který zajistí automatické vypnutí ventilátoru. Pro zautomatizování provozu se také používá spínání ventilátoru s umělým osvětlením, na fotobuňku, nebo spínání v nastaveném časovém intervalu (potřebné prvky bývají již v rozšířené vestavěné výbavě ventilátoru). K řadě ventilátorů existuje jako příslušenství regulátor otáček, který umožňuje měnit plynule vzduchový výkon podle potřeby uživatele. Kromě toho mohou být ventilátory ovládány hygrostatem, který ventilátor spíná na základě překročení nastavené relativní vlhkosti v prostoru.
Obr. 9 Regulátor otáček
7. Příslušenství
Základním příslušenstvím koupelnového ventilátoru je klapka, která zamezí proudění vzduchu v době, kdy je ventilátor mimo provoz. Nejjednodušší provedení je mechanická zpětná klapka (viz obr. 10), která však spotřebuje pro své otevření část výkonu ventilátoru (a při špatné montáži a volbě ventilátoru se nemusí vůbec otevřít), proto jsou výhodnější žaluziové klapky elektricky ovládané, které však potřebují pohon pro automatické spínání. Při připojování ventilátoru na společné potrubí odpadního vzduchu, např. v obytném domě, je podstatná také těsnost zpětné klapky, protože pokud není potrubí těsně uzavřeno, může dojít k přefuku vzduchu z jiných bytů právě do vaší koupelny. Některé typy jsou vybaveny kontrolkou - dioda svítící při chodu ventilátoru.
Výkonnější a luxusnější radiální ventilátory mívají na sání vzduchu vřazen filtr, který může sloužit částečně i jako tlumič hluku. Možnost použití filtru má za následek prodloužení životnosti celého větracího systému, nedochází k zanášení potrubí. Jeho výměna je potřebná 2x až 4x ročně.
Obr. 10 Zpětné klapky - a) Zpětná klapka na výtlaku radiálního ventilátoru,
b) Zpětná klapka na výtlaku axiálního ventilátoru, c) Zpětná klapka pro montáž do potrubí
Dalším příslušenstvím jsou montážní sady k propojení ventilátoru s potrubím přes venkovní stěnu a ukončení prostupu mřížkou.
Obr 11 Samotížná žaluzie pro ukončení potrubí od ventilátoru na fasádě
a) zavřená, b) otevřená
8. Hlučnost
Hlučnost ventilátoru je významným uživatelským parametrem. Ventilátory jsou vždy zdrojem hluku, a hlučnost obecně rostě s jejich výkonem. Koupelny jsou navíc poměrně malé a "akusticky tvrdé" místnosti, takže hluk ventilátoru se negativně projevuje na postoji uživatelů k větrání vůbec. Výrobce zpravidla udává akustický tlak ve vzdálenosti 1 nebo 3, příp. i 5 m. Technicky dosažitelná hlučnost je kolem 40 dB ve vzdálenosti 3m od ventilátoru. Nižší hluk generují ventilátory s hladkou čelní deskou, za kterou je umístěn filtr vzduchu.
Obr 12 Radiální ventilátor s protihlukovou úpravou
a) čelní (pohledová) deska, b) filtr vzduchu po odejmutí čelní desky,
c) masivní provedení čelního krytu s tlumicí funkcí, sání vzduchu štěrbinou po obvodě,
d) vnitřní strana krytu s akustickou výplní
9. Kvalita provedení
Malých koupelnových ventilátorů je dnes na trhu nepřeberné množství, nejrůznějšího provedení a kvality. Určité kvalitativní parametry rozezná i laik - ventilátor by měl být z pevného plastu, neměl by se tlakem ruky deformovat (zejména část, kde je oběžné kolo). Oběžné kolo by se mělo točit hladce, mělo by být pojištěno proti sklouznutí z hřídele motoru planžetovou pružinou (při dlouhodobé tepelné námaze by mohlo dojít k uvolnění). Kvalitnější výrobek se zpravidla sestává z více dílů a je robustnější, jednoduché výlisky z plastu jsou druhořadé. Je jistě vhodnější kupovat ventilátory ve specializovaných obchodech se širším výběrem a kvalifikovanou obsluhou, návod na montáž a obsluhu by měl být samozřejmostí.
10. Údržba a čistitelnost
Na konstrukčním řešení ventilátoru také závisí, jak bude Váš ventilátor vypadat po letech provozu. Je dobré mít na paměti, že ventilátorem proudí vzduch, který je vlhký a obsahuje prachové částice, které při zvýšené vlhkosti vzduchu na plastových dílech ventilátoru ulpívají. Proto je ventilátory nutné čistit, nebo jim vyměňovat filtry a záleží na konstrukci ventilátoru, jak snadno a efektivně je možné údržbu provést. Je jasné, že mřížky umísťované na sání ventilátoru a následně lopatky oběžného kola jsou plochy exponované prachu a čím jsou členitější, tím dříve se prachem zanesou. Na druhé straně hladké plochy či demontovatelné kryty jsou na zachycování prachu méně náchylné. Snadno a bezpečně čistitelné jsou ventilátory se snímatelnou čelní mřížkou nebo deskou, které lze po sejmutí omýt ve vodě.
Obr. 13 čistitelnost ventilátorů - a) radiální ventilátor s filtrem z tahokovu,
b) čištění odnímatelné čelní desky, c) neudržovaný nástěnný ventilátor
11. Protipožární opatření
Při instalaci ventilátorů v bytových domech je třeba mít na paměti, že instalační šachty, které procházejí po výšce podlažími a ve kterých je umístěno i potrubí odpadního vzduchu, může mít různé požární řešení. Jednotlivá podlaží v domě tvoří samostatné požární úseky a šachta je buď požárním úsekem samostatným, nebo je předělena v úrovni stropu. Konkrétnímu řešení je třeba se vždy přizpůsobit, k tomu dnes existují i ventilátory, které mají na výtlaku vřazenou požární klapku.
12. Spotřeba energie
Posledním parametrem, který v kontextu honby za úsporami energie v 21. století by mnozí hledali spíše na místě prvním, je spotřeba energie. Koupelnové ventilátory mají příkon mezi 15 a 100 W, což v kombinaci s poměrně krátkou dobou provozu je řadí v domácnosti mezi nevýznamné spotřebiče. Za průměrný výkon ventilátoru provozovaného 1 h denně jsou náklady na roční spotřebu elektrické energie do 100 Kč. Větráním však odebíráme místnosti i teplo a hledáme-li tedy úsporné řešení, pak zejména v řízení ventilátoru, které místo ruční obsluhy přebere vhodně např. vlhkostní čidlo.
Závěr
Článek poukazuje na skutečnost, že i pro výběr ventilátoru existuje celá řada kritérií a záleží na konkrétní situaci, který typ bude nejvhodnější. V posledních letech se zdůrazňuje význam větrání pro tvorbu zdravého vnitřního prostředí a je jasné, že ventilátor je v systému větrání zásadní prvek.
Offer small fan for the bathroom is now a very broad. Various design solutions, air flow volume, Degree of protection (IP), low energy consumption, noise or the appearance of small fans allow everyone to choose the right product for every application.