Měření kvality vnitřního vzduchu v obytných stavbách
Měření kvality vnitřního vzduchu na základě koncentrace oxidu uhličitého a relativní vlhkosti bylo realizováno celkem ve čtyřech obytných budovách.
Měřen byl byt o velikosti 4+1 v Praze na Letné v létě roku 2006 a v zimě roku 2007. Tento byt byl obsazen třemi až čtyřmi osobami. Dále byla měřena stavba obsazená dvěma osobami v obci Chocerady ve středním Posázaví v zimním období. Třetím měřeným objektem byl byt 1+KK v Praze Strašnicích na podzim roku 2006. Tento byt byl obsazen jednou až dvěma osobami. Poslední byt se nachází v poklidné části Prahy - v Suchdole. Tento byt byl velikosti 1+KK a opět obsazen jednou až dvěma osobami. Měření zde proběhlo v lednu 2007.
Cílem měření bylo porovnání větrání objektů v centru městského prostředí, na okraji města a na venkově, dále porovnání objektů s netěsnými a těsnými okny z hlediska koncentrace oxidu uhličitého. Relativní vlhkost je porovnávána v koupelnách, které se liší velikostí.
1. MĚŘENÍ - PRAHA LETNÁ
Při prvním měření v letním období roku 2006 byla měřena pouze koncentrace CO2 a to ve venkovním prostředí a ve dvou obytných místnostech - ložnici s jednou osobou a ložnici kde byla jedna až dvě osoby.
Obr. 1) Umístění čidel při měření v létě 2006
Při druhém měření v zimě 2007 byla měřena nejen koncentrace CO2, ale i relativní vlhkost a teplota. Oxid uhličitý byl měřen venku, v ložnici a v kuchyni, kde je umístěn plynový sporák na zemní plyn. Vlhkost (relativní i měrná) byla měřena v ložnici, kuchyni a koupelně. Čidla teploty byly ve venkovním prostředí, ložnici, kuchyni a koupelně.
V bytě jsou umístěny celkem čtyři plynové spotřebiče:
- spotřebič typu A - plynový sporák v kuchyni
- spotřebič typu B - průtokový ohřívač teplé vody v koupelně
- dva spotřebiče typu C - plynové topidlo v pokoji a kuchyni
Obr. 2) Umístění čidel při měření v zimě 2007
Na obr. 5 je graficky naznačen počet osob v bytě (hodnoty, 0, 1 a 2) a větrání obou měřených místností - pokud je místnost větrána, je v grafu označena jako hodnota "1".
a) |
b) |
c) |
Obr. 3) Umístění měřícího zařízení a) ústředna, b) datalogger na balkoně, c) čidlo CO2 a datalogger v pokoji
a) |
b) |
Obr. 4) Zdroje škodlivin a) plynový sporák, b) plynová karma
Průběh koncentrace oxidu uhličitého je na obr. 6. Pokoj 1 je obsazen jednou osobou, pokoj 2 je jednou až dvěma osobami. Koncentrace CO2 v obou pokojích odpovídá obsazenosti - při zavřených netěsných oknech v době přítomnosti dvou osob je až 2000 ppm a v době přítomnosti jedné osoby je až 1300 ppm, i když v první den měření byla až 1600 ppm, ale to bylo dáno otevřenými dveřmi do pokoje se dvěma osobami. Skutečnost, že v pokoji s jednou osobu není koncentrace CO2 o tolik nižší než v pokoji se dvěma osobami, je dána tím, že pokoj s jednou osobou má objem 59 m3 a pokoj, kde se vyskytují až dvě osoby, má objem 82 m3. V době, kdy se místnost vyvětrá, klesne koncentrace až na hodnotu ve venkovním vzduchu. V den, kdy v bytě není žádný uživatel, kopíruje koncentrace v obou pokojích koncentraci venkovní. Koncentrace ve venkovním ovzduší je okolo 400 ppm.
Obr. 5) Grafické zobrazení obsazenosti a větrání bytu pro měření v létě 2006
Obr. 6) Průběh koncentrace oxidu uhličitého při měření v létě 2006
Na obr. 7 je zobrazení počtu osob v měřených místnostech, větrání místnosti a činnost člověka, která je zdrojem vlhkosti - vaření a koupání. Na obr. 8 jsou koncentrace CO2 v kuchyni, pokoji a ve venkovním prostředí. Na obr. 9 jsou průběhy relativní vlhkosti v kuchyni, koupelně a pokoji.
Produkce CO2 v kuchyni je přítomností lidí a dále z provozu plynového sporáku na zemní plyn. V druhý den měření byl v provozu plynový sporák od 10:00 do 12:30 a okna i dveře do kuchyně byly zavřené. Toto je dobře vidět na obr. 8, v této době stoupla koncentrace CO2 na 4500 ppm. Tímto je ukázáno, že větrání kuchyně s plynovým sporákem je problematické a potřebuje velké množství větracího vzduchu. Koncentrace v pokoji v přítomnosti osob vystoupá až na 2000 ppm (3. den měření obr. 8.) a v přítomnosti jen jedné osoby na 1200 ppm.
Obr. 7) Grafické zobrazení obsazenosti, činnosti a větrání bytu pro měření v zimě 2007
Obr. 8) Průběh koncentrace oxidu uhličitého při měření v zimě 2007
Obr. 9) Průběh relativní vlhkosti při měření v zimě 2007
V kuchyni stoupá relativní vlhkost při vaření a to až na maximální hodnotu 68 %, která nastala po hodinovém vaření. Již při této vlhkosti došlo ke kondenzaci vodních par na stěně a na okně (obr. 10). Tepelně izolační vlastnosti obou konstrukcí jsou velmi nízké - stěna je z plných cihel o celkové tloušťce 60 cm a okno je špaletové. Vlhkost v této kuchyni není obecně příliš vysoká, protože v kuchyni bývají otevřené dveře do vedlejšího pokoje a celkový objem je pak 75 m3. Relativní vlhkost je v pokoji při přítomnosti jedné osoby pod 40 % a při přítomnosti dvou osob je relativní vlhkost i nad 40 %. V koupelně vlhkost odpovídá produkci. Objem koupelny je 41 m3 takže ani delší sprchování nezpůsobí nasycení vzduchu vodními parami a maximální relativní vlhkost v koupelně je 61 %.
a) |
b) |
Obr. 10) Kondenzace vlhkosti na (a) stěně a (b) okně v kuchyni
2. MĚŘENÍ - POSÁZAVÍ
Dvoudenní měření koncentrace oxidu uhličitého proběhlo v rekreační stavbě v Posázaví. Čidla CO2 byla umístěna venku, v obytné místnosti a zimní zahradě (obr. 12). V prostoru byly maximálně dvě osoby. První den měření byl objekt větrán pouze přirozeně a druhý den byl zapnut odsávací ventilátor v kuchyňském koutě. Větrání obytné místnosti je otevíráním okna a infiltrací 30 let starým netěsným oknem.
Obr. 11) Měřený objekt |
Obr. 12) Umístění čidel a digitální ústředny při měření |
Na obr. 13 je zobrazen počet osob v obytné místnosti a zimní zahradě, větrání obytné místnosti a otevření dveří mezi obytnou místnosti a zimní zahradou. Otevření těchto dveří má velký vliv na koncentraci CO2 v zimní zahradě. V době, kdy jsou dveře otevřené, stoupne obsah CO2 v zimní zahradě, i když v ní nejsou lidé, a v obytné místnosti koncentrace CO2 naopak poklesne.
Obr. 13) Grafické zobrazení obsazenosti a větrání
Obr. 14) Průběh koncentrace oxidu uhličitého
Průběhy koncentrací přesně odpovídají přítomnosti osob (obr. 14). V obytné místnosti byla maximální koncentrace oxidu uhličitého 1600 ppm. Ve venkovním prostředí byla koncentrace CO2 okolo 370 ppm, což je méně než v městském prostředí (obr. 6, 8). Druhý den měření, kdy byl zapnut odsávací ventilátor v kuchyňském koutě, jsou koncentrace CO2 nižší než první den, ale bohužel byly často otevírány dveře mezi zimní zahradou a obytnou místností a výsledek tak ovlivnily.
3. MĚŘENÍ - PRAHA STRAŠNICE
Měření v bytě 1+KK v Praze Strašnicích proběhlo během pěti dnů v říjnu roku 2006. Byt byl v době měření nejprve obsazen dvěma osobami, které ve čtvrtý den měření byt opustily. Koncentrace oxidu uhličitého byla měřena opět ve venkovním prostředí, v pokoji a dále v koupelně, ve které je plynový průtokový ohřívač teplé vody. V bytě je v pokoji pod oknem umístěno plynové topidlo - spotřebič typu C, který by na kvalitu vnitřního vzduchu neměl mít vliv. Koupelna je větrána pouze infiltrací do prostoru světlíku a dále otevřením dveří do předsíně. V koupelně je osazen plynový průtokový ohřívač - spotřebič typu B. Na WC je trvale otevřené okno do prostoru světlíku. V pokoji je těsné plastové okno. Na obr. 16 je zobrazeno obsazení bytu, činnosti a otevření okna v pokoji. Na obr. 17 je průběh koncentrace CO2 v pokoji, koupelně a ve venkovním prostředí. V první den měření, kdy začala stoupat koncentrace CO2 v pokoji, byly otevřeny dveře do koupelny a tak začala stoupat koncentrace oxidu uhličitého i v koupelně. Poté, co uživatel vstoupil do koupelny, výrazně v ní stoupla koncentrace. V době větrání na přelomu prvního a druhého dne měření, byly dveře do koupelny uzavřeny a tak v ní koncentrace CO2 klesla jen na 1050 ppm.
Obr. 15) Umístění čidel a digitální ústředny
Obr. 16) Grafické zobrazení obsazenosti, činnosti a větrání bytu
Obr. 17) Průběh koncentrace oxidu uhličitého
Když jsou dveře do koupelny otevřeny, kopíruje koncentrace v koupelně koncentraci v pokoji (např. 4 den měření). Na příkladu tohoto bytu je vidět, že při přítomnosti dvou osob a těsném okně otevřeném na polohu mikroventilace stoupne po osmi hodinách koncentrace oxidu uhličitého na 2400 ppm.
4. MĚŘENÍ - PRAHA SUCHDOL
Poslední měření proběhlo v lednu v roce 2007 v Praze 6 Suchdole. Měření trvalo dvacet dní. Byt byl po celou dobu měření obýván dvěma osobami, z nichž jedna každý den chodila do práce a tedy byt opustila. Objekt byl postaven v roce 2006, okna jsou těsná plastová a v koupelně je umístěn odsávací ventilátor o vzduchovém výkonu 60 m3.h-1. Větrání obytné místnosti je infiltrací, která je díky těsným oknům velmi nízká a dále otevíráním oken. Na obr. 19 je zobrazeno obsazení bytu, činnosti (koupání a vaření) a otevření okna v pokoji. Na obr. 20 je průběh koncentrace CO2 a na obr. 21 je průběh relativní vlhkosti v pokoji, koupelně a ve venkovním prostředí.
Obr. 18) Umístění čidel a digitální ústředny při měření
Koncentrace oxidu uhličitého v době přítomnosti osob stoupá v pokoji až na 2000 ppm a v koupelně, kde uživatelé jsou kratší dobu, běžně na 1200 ppm a maximálně až na 1700 ppm. I po větrání neklesne koncentrace v bytě na hodnotu ve venkovním vzduchu. Větrání pravděpodobně nebylo dostatečně dlouhé, aby odvedlo škodliviny. Maximální koncentrace v pokoji není i přes těsná okna příliš vysoká, což je dáno tím, že objem obytného prostoru je přes 150 m3, množstvím oken a jejich příčnou polohou (obr. 18) a nechráněnou polohou v krajině. V třetí den měření byly v bytě čtyři osoby, ale ani v tomto případě nedošlo k překročení 2000 ppm, protože v době návštěvy bylo otevřené okno.
Relativní vlhkost v koupelně při sprchování výrazně stoupá, i na 100 %. Znamená to, že větrání resp. odsávání koupelny není dostatečné. Relativní vlhkost v koupelně je vyšší, po celou dobu měření bývá vyšší než 70 %. 14. a 15. den měření je dokonce dlouhodobě přes 80 %. V takové koupelně je vyšší riziko vzniku plísní. Vlhkost v pokoji je v optimálních hodnotách (35 % až 60 %), maximální relativní vlhkost je 63 %.
Obr. 19) Grafické zobrazení obsazenosti, činnosti a větrání bytu
Obr. 20) Průběh koncentrace oxidu uhličitého
Obr. 21) Průběh relativní vlhkosti
5. SHRNUTÍ MĚŘENÍ A ZÁVĚR
V bytě s netěsnými okny jsou koncentrace v přítomnosti jedné osoby až 1300 ppm a v přítomnosti dvou osob až 2000 ppm. Po vyvětrání místnosti klesne koncentrace až na hodnotu ve venkovním vzduchu. V bytě s plastovými okny (měření ze Strašnic) otevřenými na polohu mikroventilace stoupne po osmi hodinách přítomnosti dvou osob koncentrace oxidu uhličitého na 2400 ppm. Koncentrace oxidu uhličitého v bytě na Suchdole s těsnými okny v době přítomnosti osob stoupá v pokoji až na 2000 ppm. V porovnání s předchozími měřeními je tato hodnota poměrně nízká, ale může být dána velkým počtem otevíratelných oken, jejich polohou, lokalitou a velkým objemem obytné místnosti, která je v porovnání s předchozími výrazně vyšší (150 m3). Měřené místnosti s koncentrací CO2 nad 2000 ppm již spadají do oblasti s možným výskem syndromu onemocnění z budov. Měřením v bytě na Letné bylo ukázáno, že provoz sporáku na zemní plyn představuje silný zdroj oxidu uhličitého, při jeho užívání stoupla koncentrace CO2 na 4500 ppm. Koncentrace oxidu uhličitého ve venkovním ovzduší se v Praze pohybuje okolo 400 ppm a mimo město je kolem hodnoty 370 ppm.
Relativní vlhkost v obytných místnostech měřených bytů je v optimálních hodnotách. Při vaření v zavřené kuchyni o objemu 53 m3 z měření na Letné stoupá relativní vlhkost až k 70 % a vzhledem k tomu, že se jedná o starý nezateplený objekt, dochází ke kondenzaci vodních par. Pokud je kuchyň spojena otevřením dveří s vedlejším pokojem či chodbou, její vlhkost není příliš vysoká. Koupelna o objemu 41 m3 z měření na Letné dosahuje při užívání maximální relativní vlhkosti 61 %, ani delší sprchování nezpůsobí nasycení vzduchu vodními parami. Relativní vlhkost v malé koupelně (měření bytu ze Suchdola) při sprchování i přes odsávání vzduchovým výkonem 60 m3.h-1 výrazně stoupá, i na 100 %. Odsávání koupelny není dostatečné. Relativní vlhkost v této koupelně bývá dlouhodobě vyšší než 70 %.