Jak modernizovat starší činžáky pro potřeby 21. století? Kodaňská ulice Hedebygade prošla proměnou už na přelomu milénia a mnoha řešeními předběhla dobu. Najdete zde nejen fotovoltaiku, ale i zadržování dešťové vody nebo komunitní centrum.
Stále větším trendem v oblasti stavitelství je vznik takového modelu veřejné správy a rozhodování v oblasti stavebnictví, která umožní kvalitní a zároveň udržitelnou výstavbu. Na to se zaměřuje také expertní skupina Frank Bold se svou vizí Bold Future a stejnojmenným cyklem vzdělávacích akcí o udržitelném stavitelství, který pokračuje 29. září.
Za největšího producenta CO2 v Česku považuje 42 % lidí průmyslovou výrobu, ukazuje průzkum energetického startupu bezDodavatele. Nelichotivé první místo přitom připadá energetice, která stojí za 40 % všech tuzemských emisí CO2. Zelenou elektřinu zatím podle průzkumu odebírá jen 5 % Čechů, další čtvrtina domácností to již plánuje.
Recenzovaný Příspěvek se snaží ukázat náhled na architekturu ve vztahu k životnímu prostředí a reflektovat systémové pojetí problematiky role architektonických a urbanistických faktorů při oceňování staveb. Hlavním úkolem je určit postup metody řešení na základě počátečního výzkumu a analýzy. Velká část článku je věnována vymezení systému podstatných veličin. Výsledky a zjištění poslouží jako podklad pro další výzkum.
Stavebnictví je zodpovědné za 40 % celosvětových emisí CO2. Jen v Evropské unii tvoří 9 % z celkového HDP, kde ale spotřebovává polovinu všech materiálů a energií, jednu třetinu vody a vyprodukuje třetinu evropského odpadu. Během pěti let mu navíc hrozí nedostatek zdrojů. Aby tento obor mohl dále zaměstnávat cca 18 milionu lidí, musí dostat „zelenou“.
Do Česka míří stovky miliard korun, které nabídnou příležitost k investicím do nových projektů obnovitelných zdrojů, renovace budov nebo zvýšení odolnosti měst a krajiny vůči změnám klimatu. Vlastní vyrobená energie uspoří peníze a zajistí čistou energii pro budoucnost. Domy lze postupně renovovat do podoby zdravých budov doplněných o zelené střechy či vodní prvky.
Recenzovaný Článek se zabývá datovou strukturou pro účely posuzování životního cyklu staveb s využitím informačního modelu budovy (BIM). Posuzování životního cyklu (LCA) je metoda, využitelná pro prokázání vhodnosti navržených materiálů, konstrukcí nebo celých budov z hlediska životního cyklu a jeho působení na životní prostředí.