Evropská komise v polovině července zveřejnila sadu klimaticko-energetické legislativy v rámci balíčku „Fit-for-55“, jehož hlavním cílem je snížení emisí do roku 2030 o 55 % oproti roku 1990.

Česko má v obnovitelných zdrojích na víc, spočítali experti z Univerzity Karlovy. Rozvoj zelené energetiky přinese snížení škod na lidském zdraví a krajině až o 6,4 mld. korun k roku 2030.

Stavebnictví je zodpovědné za 40 % celosvětových emisí CO₂. Jen v Evropské unii tvoří 9 % z celkového HDP, kde ale spotřebovává polovinu všech materiálů a energií, jednu třetinu vody a vyprodukuje třetinu evropského odpadu. Během pěti let mu navíc hrozí nedostatek zdrojů. Aby tento obor mohl dále zaměstnávat cca 18 milionu lidí, musí dostat „zelenou“.

Do Česka míří stovky miliard korun, které nabídnou příležitost k investicím do nových projektů obnovitelných zdrojů, renovace budov nebo zvýšení odolnosti měst a krajiny vůči změnám klimatu. Vlastní vyrobená energie uspoří peníze a zajistí čistou energii pro budoucnost. Domy lze postupně renovovat do podoby zdravých budov doplněných o zelené střechy či vodní prvky.

Společnosti BASF, SABIC a Linde vyvíjejí elektricky vyhřívané parní krakovací pece. Při nasazení zelené elektřiny má nová technologie potenciál snížit emisní stopu výroby základních chemikálií až o 90 %.

Výzkumný tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT představil výsledky mezinárodního projektu, jehož cílem bylo vypočítat výši potřebných investic, zmapovat jejich současný stav a připravit investiční plány pro dosažení klimaticko-energetických cílů k roku 2030.

Na pasivní, aktivní nebo jinak ekologické domy dnes máme měření a certifikáty, víme nejen, jak je poznat, ale i jak je měřit a stavět. Jak ale vypadaly takové domy před 30 a více lety?

Výstava Udržitelná Praha od 10. 6. do 30. 6. ve výstavní síni Mánes v Praze 1 je ukazuje problematiku i řešení udržitelného rozvoje hlavního města ČR.

V současnosti se emisní faktory CO₂ výroby a spotřeby elektřiny v ČR a Německu pohybují na podobné úrovni. Rozdíl velikosti tzv. faktoru neobnovitelné primární energie, který určuje splnění kritérií kladených na energetickou náročnost budov, však tomu nedopovídá.

Vstup agregátorů flexibility mění český a slovenský trh. Konference ukáže, jak pomohou průmyslu a firmám profitovat.

Globální oteplování a klimatické změny jsou na počátku 21. století největší výzvou lidstva. Jaké jsou příčiny globálního oteplování, co způsobuje skleníkový efekt a co s tím lidstvo může dělat?

Odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze navrhují, jak se škodlivých emisí zbavit, kolik to bude stát a jak investovat.

Fotovoltaika ve městech může dodávat stovky gigawatthodin čistě elektřiny. Dobrá zpráva je, že už se tímto směrem dělají první kroky i v Brně a Praze. Jaké výhody to přinese?

Letošní celosvětový happening na ochranu klimatu připadl na sobotu 27. března. Tradičně se na hodinu zhasínají světla v ulicích měst a obcí, potemní památky, konají se nejrůznější akce pro veřejnost, zapojují se školy, firmy, instituce, rodiny i jednotlivci. Letos se akce koná pouze virtuálně (stejně jako loni v březnu), avšak s naléhavějšími klimatickými závazky. Apel se soustředí kromě jiného i na stavby a promyšlené plánování územních celků.

Dohodou Green Deal byl stanoven cíl snížit emise CO₂ v rámci EU o 55 %. Uplatnění dohody má důsledky pro spotřebitele energie a ovlivňuje trh s tepelnou technikou. Toto téma bude podrobně diskutováno na on-line verzi veletrhu „ISH digital“.

Skotsko – exemplární příklad a vzor toho, jak by mohly být v členských státech EU podporovány energetické komunity. Co se od něj může naučit Česká republika, která definici komunit teprve připravuje?

Obrovský zájem o modernizační fond ukazuje, že Česko je na změnu energetiky připravené. Začátkem dubna odstartují první ostré výzvy.

Už 200 milionů korun vyčerpali obce, spolky, firmy i občané na výsadbu stromů uvnitř měst a obcí. Ministerstvo životního prostředí aktuálně navyšuje dotační titul o dalších 100 milionů korun. Peníze připraví města a obce na dopady změny klimatu.

Uhelné regiony budou moci čerpat zvláštní podporu z evropských fondů. Jak tyto peníze hodlají využít? V plánu je například plovoucí solární elektrárna, která má vytvořit nová pracovní místa a zajistit výrobu zelené energie.