MND chce ukládat oxid uhličitý do hlubinných usazenin nasáklých pravěkou mořskou vodou
Energetická společnost MND zkoumá možnosti ukládání oxidu uhličitého (CO2) do tzv. slaných akviferů, horninového souvrství, které v hloubkách přes 800 metrů pod zemí sytí původní mořská voda z období prvohor až třetihor. Již první geologické modely a simulace vtláčení CO2 v několika vytipovaných lokalitách na jižní Moravě slibují potenciál pro budoucí průmyslové využití. Těžaři nyní hledají další vhodné lokality v celé oblasti, kde dříve pátrali po ropě a zemním plynu. Následovat budou průzkumné vrty a vtlačné testy. Cílem je vytvořit předpoklad pro první komerční zařízení na zachytávání a ukládání CO2 (CCS) ve střední a východní Evropě.
„Díky starším průzkumným vrtům na ropu a zemní plyn známe velmi dobře plošný i hloubkový rozsah vhodných souvrství a také fyzikální a chemické vlastnosti hornin a vrstevních vod. Vtlačné testy nám odpoví na otázky, jak se bude CO2 v akviferech chovat, jaký objem do nich bude možné uložit a jaká bude denní kapacita ukládání,“ říká Tomáš Baldrián, ředitel Úseku geologie v MND. „Slané akvifery se jeví jako nejperspektivnější geologické prostředí pro ukládání CO2 v Česku, a to nejen kvůli mimořádné kapacitě, ale také kvůli bezpečnosti. Souvrství je skutečně nasáklé původní mořskou vodou, což samo o sobě svědčí o tom, že se nemíchá s povrchovou vodou, a přirozeně těsní. Proto bude bezpečné i pro plánované ukládání CO2.“
Při ukládání se CO2 napřed převede stlačením do tzv. superkritického stavu a změní skupenství z plynného na kapalné. Vtlačení do hloubky přes 800 metrů pak zajistí, že v tomto stavu již zůstane a nepřejde zpět do plynné fáze. Díky tomu významně ztrácí na objemu, což je obzvláště výhodné s ohledem na kapacitu úložiště. Pro představu: plyn s objemem tisíc m3 lze takto redukovat až na 2,7 m3 kapaliny, což odpovídá příměru k velkému plaveckému bazénu a domácímu brouzdališti pro děti. Díky tomu mohou disponovat značnou kapacitou i poměrně malé struktury.
„Ukládání CO2 funguje jako obrácené dobývání zemního plynu, ostatně principiálně odpovídá procesu, který se již desítky let uplatňuje při intenzifikaci těžby. S technologií máme vlastní bohaté zkušenosti – je prověřená, spolehlivá a bezpečná. Zjednodušeně lze říct, že nyní budeme pouze měnit účel jejího využívání z těžby na eliminaci CO2,“ říká Michal Sasín, vedoucí oddělení New Business Development ze společnosti MND.
Kromě slaných akviferů se pro ukládání CO2 v praxi využívají netěžené uhelné sloje a vytěžená či dosud těžená ložiska ropy a zemního plynu. Slané akvifery jsou nejrozšířenější a vyžadují nejhlubší vrty. Toto geologické prostředí využívá i americká lokalita Shute Creek, která má nejvyšší roční kapacitu na světě (7 milionů tun), či norská lokalita Sleipner, první velké komerční zařízení CCS v historii. Kromě slaných akviferů zkoumá společnost MND i vytěžená ložiska. V rámci česko-norského experimentálního projektu SPICER připravuje ve spolupráci s Českou geologickou službou pilotní úložiště CO2 po vytěžení ložiska u Žarošic na Hodonínsku.
Technologie CCS zaznamenává v posledních letech boom po celém světě. Podle Global CCS Institutu v roce 2021 vzrostl celkový počet komerčních projektů ve fázi přípravy a zařízení v provozu o 71 na 135, tedy o 90 %. Roční kapacita zachyceného a uloženého CO2 u všech sledovaných projektů se zvýšila již čtvrtým rokem v řadě, a to meziročně téměř o třetinu. K tradičním lídrům jako Spojené státy americké a Kanada se nedávno přidaly Čína a Austrálie. V Evropě dlouhodobě dominuje Norsko, s řadou významných projektů však nyní přicházejí Velká Británie, Nizozemsko či Island.
Současný rozvoj nastartovaly klimatické závazky, obecný tlak na dekarbonizaci a v Evropě pak navíc dramatické zdražení emisních povolenek. Do vývoje se kromě těžebních společností zapojují zejména průmyslové firmy produkující neodstranitelné procesní emise, které jsou nevyhnutelnou součástí chemických reakcí ve výrobě. Jde například o výrobu cementu či oceli. Pomocí CCS se každoročně po celém světě uloží téměř 40 milionů tun CO2.
Jsme největší česká těžební společnost ropy a plynu MND Energie a.s., Moravské naftové doly, která má stoletou tradici v oboru. Plyn přímo z těžby jsme se rozhodli nabízet nejen velkoodběratelům, ale také napřímo domácnostem. Kromě Plynu z první ruky přímo ...