Snížení podílu emisí v průmyslu i v budovách a dopravě podle návrhu balíčku Fit for 55 je při správném nastavení opatření a nástrojů dosažitelné. Bude však vyžadovat o desetinu vyšší investice než stávající závazky.

Na splnenie globálnych klimatických cieľov a vykonávanie dohody EÚ Zelená dohoda sa v roku 2022 zmení regulačné prostredie týkajúce sa prevádzky budov, dekarbonizácie a energetického prechodu v roku 2022.

Za německým domem se v celkovém hodnocení umístil VIRTUe z Eindhovenu, o třetí místo se dělí SUM z Delftu a AuRA z Grenoblu. Český tým FirstLife bohužel na přední umístění nedosáhl.

Dům levelup v soutěži Solar Decathlon Europe 21/22 patří týmu studentů z Rosenheimu. Každý den se udělují dílčí ceny v různých kategoriích a právě tento projekt byl ve středu nejúspěšnější. Mezi největší favority na absolutní vítěze patří týmy z Nizozemska, Německa a Francie.

Soutěž Solar Decathlon Europe 21/22 míří do finále. Týmy prezentují své projekty úsporných domů před veřejností i přísnou porotou a bodují v jednotlivých kategoriích vyhlašovaných každý den. Český tým FirstLife z ČVUT v den, kdy jsme s redakcí dorazili na místo, obsadil třetí místo v soutěžní kategorii Komfort domu.

Zelená dohoda bude v následujících letech ovlivňovat hospodářský i politický vývoj Evropy. A to bez ohledu na postoj českých politiků. Přední odborníci na tuto problematiku diskutovali právě to, jakou roli bude hrát Česká republika především v příštím půlroce. Závěry tohoto diskuzního setkání nebyly příliš optimistické.

Změna klimatu vytváří největší výzvu naší doby. Udržitelné stavebnictví a dekarbonizace stávajících veřejných, ale i soukromých budov jsou zásadními podmínkami k dosažení uhlíkové neutrality, ke které jsme se spolu zejména v rámci Evropské unie zavázaly do roku 2050.

I dříve dotované provozy mohou po energetických úsporách vydělávat. Pro financování úsporných opatření jsou dotace i komerční finanční nástroje. Novinkou je i podpora komunitní energetiky.

Invaze na Ukrajinu vznesla na evropskou energetiku bezprostřední požadavek vyšší soběstačnosti a bezpečnosti. Doteď přitom bylo prioritou snižování emisí. Co z toho vyplývá?

Mezinárodní energetická agentura (IEA) představila 10 návrhů, jak by se mohla Evropa zbavit závislosti na ruském zemním plynu. K nim přidává jednoho podstatného „žolíka“. Co navrhuje?

V roce 2020 klesl podíl fosilních paliv na spotřebě energie v EU na 70 %. Ve vytápění a chlazení podíl OZE za rok 2020 dosáhl 23 %.

Klimatologové na začátku února oznámili, jaké jsou nejnovější klimatologické normály teplot a srážek pro Českou republiku.

Energetická společnost MND zkoumá možnosti ukládání oxidu uhličitého (CO₂) do tzv. slaných akviferů, horninového souvrství, které v hloubkách přes 800 metrů pod zemí sytí původní mořská voda z období prvohor až třetihor. Již první geologické modely a simulace vtláčení CO₂ v několika vytipovaných lokalitách na jižní Moravě slibují potenciál pro budoucí průmyslové využití. Těžaři nyní hledají další vhodné lokality v celé oblasti, kde dříve pátrali po ropě a zemním plynu. Následovat budou průzkumné vrty a vtlačné testy. Cílem je vytvořit předpoklad pro první komerční zařízení na zachytávání a ukládání CO₂ (CCS) ve střední a východní Evropě.

Europoslanec Mikuláš Peksa v rozhovoru pro Seznam zprávy navrhuje spoléhat se v energetice na neviditelnou ruku trhu, která preferuje obnovitelné zdroje energie. S takovou energetikou však v Evropě hrozí zimní nedostatek elektřiny. A za takových okolností tržní mechanismy fungovat přestanou.

Rozvodna Münichtal rakouské energetické skupiny Energie Steiermark je nově vybavena udržitelným VN rozvodným systémem od společnosti Siemens. Rozvodna je v provozu od konce roku 2020 a po ukončení zkušebního provozu byla nyní oficiálně předána zákazníkovi. Jedná se o první instalaci bezfluorového rozvaděče z ekologického „modrého“ portfolia společnosti Siemens u zákazníka v Rakousku.

Při započtení emisí ze zboží dováženého do Evropy vyvstává otázka, zda je tlak na snižování emisí jen v rámci Evropy smysluplný.

Minulý rok byl pro Evropskou unii přelomový z pohledu boje proti klimatické změně, neboť se v členských zemích poprvé podařilo vyrobit více elektřiny z obnovitelných zdrojů než z fosilních paliv. Cesta k plánované uhlíkové neutralitě, stanovené na rok 2050, je však ještě dlouhá a státy sedmadvacítky se na ni vydávají z různých startovacích pozic. V některých jsou již dnes obnovitelné zdroje nepostradatelnou součástí energetického mixu, jinde je jejich rozvoj teprve v začátcích. Kdo jsou evropští „zelení“ premianti a jak si v tomto ohledu vede Česká republika a Slovensko?

V budoucnu budou moci drobní indonéští rybáři z odlehlých regionů prodávat své produkty po celé zemi díky nepřerušeným chladicím řetězcům. To jim umožní stroj na výrobu ledových bloků poháněný sluneční energií.