Již za několik dní bude mít českou premiéru první virtuální veletrh a konference Smart Energy Forum, jenž proběhne ve dnech 25.–26. listopadu 2020.
Reklama
Klimatické změny
Archiv článků od 8.3.2020 do 12.11.2020
zpět na aktuální článkyArchiv článků od 8.3.2020 do 12.11.2020
Znáte nejtěžší žijící suchozemský organizmus planety? Je to PANDO a vybral jsem ho jako raritu, která je jedním z představitelů zastupujících mizející ikony naší umírající planety. Kdo nebo co je tím žijícím organizmem, představím našem úvodu do nového projektu, chystané rubriky modrozelené infrastruktury.
Snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % proti stavu z roku 1990 tak, jak navrhla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, je podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka pro ČR nereálné. Pokud má ČR zachovat energetickou soběstačnost, bude to o něco později.
Evropská komise představila balík strategických iniciativ v oblasti ochrany životního prostředí, kterou nazvala „Zelená dohoda pro Evropu“. Ihned poté, co tento dokument koncem loňského roku spatřil světlo světa, bylo jasné, že bude jedním z hlavních témat letošní konference Dny teplárenství a energetiky 2020, která se koná 28.–29. dubna 2020 v Kongresovém, výstavním a společenském centru ALDIS v Hradci Králové.
Recenzovaný Zelené střechy jsou považovány za relativně snadný nástroj adaptačních opatření vůči dlouhodobým změnám klimatu. Článek má za cíl poskytnout základní informační koncepci vyhodnocení jednotlivých typů zelených střech ve vztahu k nakládání se srážkovou vodou. Současně jsou popsány další varianty retenčních střech, jako například modrá střecha či varianta střechy s přirozeným vývojem náletové vegetace, označovaná jako střecha hnědá. Všechny tyto pojmy označení jednotlivých typů střech pocházejí z překladu cizojazyčných textů. Uvádíme je tedy hlavně z důvodu dalšího hlubšího studia čtenáře, který bude mít zájem o znalosti v tomto oboru.
Recenzovaný První část seriálu se věnovala environmentálnímu vyhodnocení předmětného bytového domu (BD) z hlediska množství produkce skleníkových plynů pomocí zjednodušené metody posuzování životního cyklu (LCA). Výsledné emise byly porovnány s emisním požadavkem stanoveným na základě klimatických cílů Pařížské dohody a vědecké zprávy The Emissions Gap Report. Výsledky ukázaly, že roční produkce emisí skleníkových plynů BD dosahují 41,8 t CO2,ekv./a, přičemž emisní požadavek pro klimatický cíl 1,5 °C činí 17,0 t CO2,ekv./a. Druhá část příspěvku se věnuje sestavení variant kombinující emisně úsporná opatření za účelem dosažení hranice emisního požadavku pro klimatický cíl 1,5 °C.
Recenzovaný Dvoudílný seriál se věnuje případové studii bytového domu (BD), který byl environmentálně vyhodnocen z hlediska množství produkce skleníkových plynů pomocí zjednodušené metody posuzování životního cyklu (LCA). Výsledky celkových emisí BD byly porovnány s hodnotou emisního limitu, který byl stanoven na základě klimatických cílů Pařížské dohody a vědecké zprávy The Emissions Gap Report. V reakci na značné překročení emisního limitu byla navržena řada emisně úsporných opatření, která byla vhodně sestavena do variant splňujících emisní požadavek.
zpět na aktuální články
Reklama