Jak válka na Ukrajině ovlivní evropskou energetiku?

I před válkou vzbuzovala evropská energetika často víc otázek než odpovědí a ruská invaze na Ukrajinu tuto situaci ještě zkomplikovala. Jestli se něco ukázalo jasně, je to evropská závislost na dovozu paliv ze zemí s pochybnými politickými režimy. Za takových okolností přirozeně vyvstává otázka „jak můžeme tuto závislost snížit? A co to pro nás bude znamenat?“

Pojďme se podívat na základní předpoklady evropské energetiky z pohledu zvýšení energetické soběstačnosti a bezpečnosti. Co by se mělo změnit a co naopak zůstane?

Co se nejspíš nezmění

Požadavek na soběstačnost a decentralizaci neslyšíme po invazi poprvé. Jedná se o základní atributy obnovitelných zdrojů energie. Proto bude-li soběstačnost zásadní hodnotou, lze předpokládat, že rozvoj OZE bude pokračovat spolu se souvisejícími trendy. Jsou to:

Snížení spotřeby a úspory energie

Nejjednodušší a nejrychlejší způsob, jak snížit závislost na dovozu energie, je spotřebovávat méně. A to jak cestou účinnějších a úsporných technologií, tak cestou omezení vlastní spotřeby. A kdyby hrozil nedostatek paliv, ať už „finanční“ nebo fyzický, nic jiného než snížení spotřeby nám ani nezbyde.

Obnovitelné zdroje energie

Žádný jiný zdroj neumožňuje rychlejší odpověď na potřebu nezávislé dodávky energie. OZE lze stavět rychle, poměrně levně a v libovolném měřítku. Umožňují zvýšení soběstačnosti na úrovni státu, samospráv, firem i domácností a jako bonus jsou bezemisní. Výroba OZE navíc snižuje ceny elektřiny a sama časem nezdražuje. Tyto faktory výstavbu obnovitelných zdrojů nejspíš urychlí i navzdory nižšímu tlaku na snižování emisí.

Elektromobilita

Těžko se snižuje závislost Evropy na dovozu paliv, když téměř veškerá zdejší silniční doprava vyžaduje benzin, naftu nebo plyn. Nehledě na to, že většina ropy pro česká motorová paliva pochází z Ruska a z každého koupeného litru evropští řidiči podporují režim v této zemi. Spalovací motor v ČR přitom jinak než z dovážených paliv pohánět nelze, tuzemská těžba ropy a plynu je z tohoto pohledu zanedbatelná.

Naproti tomu elektřinu umíme vyrobit mnoha způsoby jak při omezeném dovozu paliv (jádro, uhlí), tak z obnovitelných zdrojů. Elektromobily se dají nabíjet i z místních OZE doma nebo na parkovišti a tento způsob bude stále častější. Tím bude doprava nejen soběstačnější, ale i skutečně bezemisní.

A aby toho nebylo málo, elektromobilita se skvěle doplňuje s obnovitelnou energetikou z hlediska rozvoje bateriové akumulace a recyklace baterií.

Akumulace

Rozvoj bateriové akumulace umožní řadě obci nebo regionů zvýšit soběstačnost, energetickou bezpečnost a začít využívat více OZE. To se hodí nejen kvůli kolísání dodávek paliv, ale i při stále častějších extrémech počasí. Bude-li tento trend postupovat, je reálné v dohledné budoucnosti pokrýt alespoň letní spotřebu elektřiny bez fosilních paliv. Dovážená fosilní paliva se tak přes léto budou moci šetřit na zimu – a i v zimě jich bude díky OZE a bateriím potřeba méně.

Co se nejspíš měnit bude

Omezení role plynu

Zemní plyn byl do minulého týdne klíčové palivo, které mělo v EU zprostředkovat odklon od uhlí. Měly na něj přecházet teplárny a očekávala se výstavba paroplynových elektráren. Ke zvýšení účinnosti měly přispět jak moderní plynové kotle v domácnostech, tak lokální plynové kotelny a kogenerace.

Nyní však ceny rostou a prostřednictvím plateb za plyn Evropa financuje ruské válčení na Ukrajině. Bude-li konflikt dále eskalovat, je navíc možné i fyzické zastavení dodávek plynu do Evropy. Záměry o širokém využívání plynu se budou revidovat a plyn se tak bude využívat méně, než se zamýšlelo.

Emise stranou

Ve světle války na hranicích Evropy ztrácí boj s globálním oteplováním prioritu. I když klimatické změny stále zjevněji ohrožují spokojenou budoucnost lidstva, narušení energetické bezpečnosti hrozí Evropě bezprostředně už nyní. Dopad do politiky ochrany klimatu se očekává trojí – snížení vlivu emisních povolenek (jejich cena už padá), změna právě schválené evropské taxonomie udržitelných investic a prodloužení životnosti uhelných elektráren.

Uhlí se vrací

Snížená role plynu a omezení systému emisních povolenek způsobí, že uhelné zdroje budou v provozu déle, než se ještě před pár dny očekávalo. Uhlí máme v Evropě dostatek a jeho případná doprava odjinud je mnohem snazší, než u plynu. Kromě paliva máme i funkční elektrárny a dopravní infrastrukturu.

Německé jádro v roce 2022 neskončí

S rostoucí cenou plynu a jeho hrozícím nedostatkem by se musely odstavené jaderné zdroje v Německu nahrazovat pálením uhlí. Výroba jádra je přitom bezemisní, levná a ty elektrárny už stojí a fungují. Je tak velmi pravděpodobné, že Německo bude své jaderné elektrárny provozovat dál.

Co nevíme

Válka začala teprve před týdnem a v současnosti panuje především obrovská nejistota. Otázek je spoustu a jejich zodpovězení závisí na tom, jak se válka vyvine.

Co se stane s ruským plynem

V zájmu Ruska ani EU není, aby byly přerušeny dodávky plynu. Pokud k zastavení dodávek z Ruska přece jen dojde, je pravděpodobné, že budou znovu obnoveny. Ale v jaké míře? Jak obstojí dostupné alternativy, zejména dovoz LNG ze zbytku světa? A kolik to bude stát?

Co se bude dít s plynárenstvím v Evropě?

Cena plynu roste a hrozí jeho fyzická nedostupnost. Na plynu je přitom závislá velká část průmyslu i vytápění. Vyplatí se další investice do plynových zdrojů tepla?

Dojde k uhelné renesanci?

Znamená návrat k uhlí jen pozdější datum odstavení uhelných zdrojů, nebo se v Evropě znovu plnohodnotně rozjede uhelný průmysl včetně rozšíření těžby uhlí?

Skončí EU ETS?

Rezignuje EU ve jménu soběstačnosti na snižování emisí? Bude emisní obchodování pokračovat dál, nebo se nahradí nějakým jiným zpoplatněním emisí, například uhlíkovou daní?

Budou se v Evropě stavět nové jaderné zdroje?

Jaderné zdroje vyhovují hledisku soběstačnosti. Ale i kdybychom v jejím zájmu přeskočili všechny sporné otázky kolem jádra a sehnali vhodné dodavatele, nic neuděláme s dobou výstavby nových jaderných bloků, která je přinejmenším 15 let. Do toho ruský útok na jadernou elektrárnu v Záporoží opět nastolil otázku bezpečnosti velkých jaderných zdrojů. Začne se za těchto okolností stavět nové jádro?

Zvýší se evropská soběstačnost i ve výrobě technologií?

Masové nasazení OZE a elektromobilů vyžaduje řadu pokročilých technologií. Naprostá většina klíčových komponentů – solárních panelů, související elektroniky i baterií – se přitom vyrábí v Číně, tedy v nedemokratické zemi s mocenskými ambicemi. Přesune se ve jménu soběstačnosti výroba těchto technologií do Evropy?