logo TZB-info

estav.tvnový videoportál

Reklama

10 + 1 návrh, jak může Evropa rychle snížit závislost na ruském plynu

Mezinárodní energetická agentura (IEA) představila 10 návrhů, jak by se mohla Evropa zbavit závislosti na ruském zemním plynu. K nim přidává jednoho podstatného „žolíka“. Co navrhuje?

Reklama

V roce 2021 import ruského zemního plynu do EU činil 155 miliard krychlových metrů (bcm, billion cubic meters) plynu. Toto číslo si zapamatujme, bude se nám hodit při porovnání s hodnotami uvedených níže. Takové množství představuje 45 % dodávek zemního plynu do EU a v roce 2021 pokrylo 40 % evropské spotřeby.

Graf možného snížení evropské závislosti na ruském plynu, zdroj. IEA
Graf možného snížení evropské závislosti na ruském plynu, zdroj. IEA

Mezinárodní energetická agentura IEA přináší soubor opatření, jak snížit závislost na ruském plynu při zachování spolehlivosti dodávek a minimalizaci dopadů na spotřebitele. Realizace těchto návrhů by měla během prvního roku omezit dovoz ruského plynu až o třetinu.

Zároveň by takový pokrok neměl ohrožovat evropské klimatické cíle. Šlo by postupovat i rychleji, ale za cenu pomalejšího snižování emisí – rozuměj vyššího využíváním uhlí. I na něj IEA myslí a současně realisticky uvádí, že i při velmi silném tlaku na rozvoj alternativ bude trvat nějakou dobu, než se v Evropě zásadněji sníží poptávka po plynu.

Co tedy navrhuje IEA ke snížení spotřeby ruského plynu?

1) Neuzavírat s Ruskem nové kontrakty na plyn

První smlouvy s Ruskem na dovoz zemního plynu skončí tento rok a zahrnují 15 miliard kubických metrů, což odpovídá objemu 12 % dodávek Gazpromu do EU v roce 2021. Postupně budou končit další smlouvy a nové už by se neměly uzavírat. IEA počítá, že se tok ruského plynu do Evropy bude snižovat postupně během příštích 10 let. Nepůjde tedy o okamžité odstřižení ruského plynu.

Přečtěte si také Energetická soběstačnost ČR a válka na Ukrajině: Energetické fórum Aquatherm Praha 2022 Přečíst článek

2) Nahradit ukončenou část dodávek z Ruska plynem z jiných zdrojů

Výpadek první části dodávek z předchozího bodu lze nahradit z dalších zdrojů, v první řadě plynovody z Norska a Ázerbájdžánu. Dále bude potřeba navýšit dovoz LNG a začít pro něj v nejbližších letech budovat další infrastrukturu. Na druhou stranu poptávka LNG poroste celosvětově a pro EU to bude znamenat velmi vysoké ceny plynu.

Půjde zvýšit i výrobu bioplynu, biometanu a vodíku v EU, ale to bude chvíli trvat. V krátkodobém horizontu nás tyto zdroje nevytrhnou.

Těmito způsoby lze do EU dostat dodatečných 30 miliard kubíků neruského plynu. Připomeňme, že loňský import z Ruska byl 155 miliard kubíků. Z alternativních zdrojů plynu lze tedy v příštím roce nahradit jen zhruba pětinu ruských dodávek.

3) Zavést povinnost minimálních zásob plynu ve členských zemích

V dobách nedostatku významně roste role zásobníků, což jsme mohli pozorovat celou letošní zimu. Zásobníky by se před zimou měly plnit nejen povinně, ale i koordinovaně napříč zeměmi EU.

Podle analýz IEA by měly být evropské zásobníky naplněné alespoň na 90 % k 1. říjnu, aby zvládly pokrýt topnou sezónu. Vzhledem k vyčerpaným zásobníkům po letošní zimě bude tento požadavek vyžadovat o 18 bcm více plynu, než v roce 2021. Tím se ještě více zvýší ceny plynu. 

Tento náročný úkol by mohla usnadnit i zlevnit spolupráce mezi evropskými zeměmi při nákupu plynu – pokud k ní dojde.

Přečtěte si také Zásoby zemního plynu: nezbytná součást moderní energetiky Přečíst článek

4) Zrychlit výstavbu nových solárních a větrných elektráren

Obnovitelné zdroje energie pomáhají snižovat ceny elektřiny, což se vzhledem k rostoucím cenám plynu velmi hodí. V příštím roce by mohly nové OZE do sítě přidat zhruba 35 terawatthodin elektřiny a snížit spotřebu plynu o 6 miliard kubíků.

Aby se OZE mohly instalovat co nejrychleji, je potřeba odbourat bariéry rychlejší výstavby velkých projektů. Tento požadavek je aktuální zejména v ČR, kde povolovací proces pro fotovoltaickou elektrárnu trvá 5–8 letu větrníků je to podobné.

Výsledkem je, že se v ČR za posledních 10 let nepostavila ani jedna velká fotovoltaika a dokončilo se jen pár jednotek větrných elektráren.

Přečtěte si také 3 věci, které potřebujete na stavbu velké fotovoltaiky v ČR: pozemek, peníze a trpělivost Přečíst článek

5) Maximálně zvýšit výrobu řiditelných nízkoemisních zdrojů – jádra a biomasy

Několik jaderných zdrojů procházelo v roce 2021 odstávkou a do toho Finsko dokončilo nový reaktor. Naběhnutí všech těchto elektráren do provozu by mělo zvýšit výrobu v evropských jaderných zdrojích zhruba o 20 TWh. To je slušné, ale není to mnoho, například roční výroba Temelína dosahuje okolo 15 TWh.

Tím spíš, že celkem 5 evropských reaktorů má v tomto a příštím roce odejít do důchodu. Pokud by se tyto zdroje nechaly v provozu o něco déle, dokázaly by snížit poptávku po plynu zhruba o jednu miliardu kubíků měsíčně.

Vysoký potenciál skýtají evropské zdroje na biomasu, které mohou zvýšit výrobu. Při správných pobídkách by mohly v roce 2022 dodat až o 50 TWh elektřiny víc než v roce předchozím.

Z jádra a biomasy by tak bylo možné získat navíc 70 TWh, což by snížilo spotřebu plynu v elektroenergetice o 13 miliard kubíků.

Přečtěte si také Hornsdale Power Reserve: jak postavit největší baterii na světě v ráji plynových elektráren Přečíst článek

6) Zavést krátkodobá opatření na ochranu zranitelných spotřebitelů před růstem cen elektřiny

Ceny elektřiny dál porostou, což v kombinacemi s vysokými cenami plynu bude zvyšovat tlak na chudé spotřebitele. Na zdražování ovšem vydělají výrobci elektřiny. EU by tak mohla dočasně zvýšit daně pro tyto výrobce a z těchto prostředků kompenzovat nárůst cen pro zranitelné skupiny obyvatel.

7) Zrychlit nahrazování plynových kotlů tepelnými čerpadly

Zrychlení přechodu z kotlů na fosilní paliva na tepelná čerpadla by pomohlo ušetřit dvě miliardy kubíků plynu ročně. Obzvlášť žádoucí je podpora instalace tepelných čerpadel v kombinaci s podporou dalších úsporných opatření, zateplení apod. A to jak v domácnostech, tak v průmyslu. Tepelná čerpadla sice zvýší zimní spotřebu elektřiny, ale ve srovnání s tím ušetří mnohem víc plynu.

Přečtěte si také Texaská energetika při zimní bouři zkolabovala. Pomůže zateplení a tepelná čerpadla? Přečíst článek

8) Zrychlit úsporná opatření v budovách a v průmyslu

V současnosti se renovuje jen zhruba jedno procento evropských budov ročně. Toto tempo by se mělo zvýšit alespoň na 1,7 procenta. Úsporná opatření by se měla zaměřit na ty nejméně efektivní budovy – obytné i průmyslové. Tím by se ušetřila 1 miliarda kubických metrů plynu ročně. Tento krok by ale vyžadoval posílení jak výrobních a zásobovacích řetězců, tak pracovní síly, což nebude vůbec jednoduché.

Rychlejší než renovace budov jsou instalace chytrých termostatů. Úspory z nich však nejsou tak vysoké jako u jiných opatření – zhruba 0,2 miliardy kubických metrů. Mezi další opatření patří kontroly kotlů, které zajistí jejich spolehlivý a efektivní provoz.

Kombinace těchto kroků sice přinese úsporu „jen“ zhruba 2 miliardy kubíků plynu ročně, ale pomůže snížit účty za energie v domácnostech i ve firmách.

Přečtěte si také Jak může město snížit spotřebu energie, když nemá peníze? V Klatovech použili metodu EPC Přečíst článek

9) Pobídnout domácnosti k nastavení nižší teploty pro vytápění

Snížení teploty v domácnosti je nejrychlejším způsobem, jak omezit spotřebu plynu a zároveň redukovat účty za elektřinu. Za tímto účelem je možné nastavit komunikační kampaň pro veřejnost. Snížení teploty o jeden stupeň v domácnostech vytápěných plynem může v rámci EU přinést úsporu až 10 miliard kubíků plynu ročně. Čím vyšší snížení, tím vyšší úspora.

10) Diverzifikovat a dekarbonizovat zdroje flexibility pro elektrizační soustavu

S rozvojem obnovitelné energetiky bude stoupat potřeba zdrojů flexibility pro vyrovnávání elektrizační soustavy. Tradičním zdrojem flexibility jsou paroplynové elektrárny, které přirozeně nejsou vhodné, chceme-li snižovat spotřebu plynu.

Vedle toho je ale dostupný celý balík opatření a technologií, které lze použít pro zvýšení flexibility a tím postupně převzít roli plynových zdrojů pro stabilizaci soustavy. Patří sem řízení poptávky, agregování flexibility, akumulace elektřiny nebo řiditelné nízkoemisní zdroje – voda, biomasa. Zvlášť důležité je vyhlazování špiček odběru v průmyslu, které pomůže snížit spotřebu plynu pro jejich vykrývání.

Přečtěte si také Baterie při poskytování podpůrných služeb šetří miliony dolarů. Jak to dělají? Přečíst článek

Černý hřeb na závěr

Jedenáctou možnost IEA zmiňuje „pod čarou“, protože její využití by vedlo k pomalejšímu snižování emisí. Jedná se samozřejmě o širší využívání uhlí a tekutých paliv pro výrobu elektřiny. I když se nám to nemusí líbit, role klasických uhlovodíků je při zvyšování soběstačnosti velmi podstatná.

Předchozí úsporná opatření by ušetřila většinou jednotky miliard kubíků zemního plynu. Některá opatření spotřebu naopak zvýší, třeba povinné plnění zásobníků. Pokud by se ale Evropa krátkodobě vrátila ke spalování uhlí a ropných paliv při výrobě elektřiny, mohla by snížit spotřebu zemního plynu podle IEA až o 80 miliard kubíků ročně. To je samo o sobě více než polovina ročního dovozu plynu od Gazpromu.

Využívání uhlí se s výše zmíněnými opatřeními nijak nevylučuje, naopak. IEA uvádí, že při dodržení výše zmíněných opatření by Evropa zvládla mírně snižovat emise skleníkových plynů i při masivním nasazení uhlí.

Přečtěte si také Německo v roce 2021 kompenzovalo sníženou výrobu elektřiny z OZE černým a hnědým uhlím Přečíst článek

Zdroj:

Aktualizováno 7.3.2022 - doplněn graf snížení evropské závislosti na ruském plynu.

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2022, všechna práva vyhrazena.