Větrání je v oblasti budov činnost, při které je z vnitřního prostoru budovy odváděn znehodnocený vzduch a místo něj je přiváděn čerstvý vzduch z venkovního prostředí. Znehodnocení vzduchu vzniká dýcháním, při kterém vydechovaný vzduch má vyšší obsah oxidu uhličitého a zpravidla i vyšší obsah vodních par a znehodnocují jej i nejrůznější výpary z nábytku, podlahových krytin, z vaření, z různých průmyslových činností atd. Pokud mají výpary organické chemické složení, kam patří i pachy, souhrnně je označujeme VOC. Nutnost větrat může vyvolávat i zdroj prachu aj.
Rekuperací, nebo také zpětným získáváním tepla v souvislosti s větráním rozumíme činnost, při které v tepelném výměníku z odváděného teplejšího vzduchu přestupuje část tepla do přiváděného chladnějšího vzduchu a tím jej částečně ohřívá. Takto se snižuje potřeba tepla na ohřátí přiváděného chladného vzduchu na teplotu shodnou s požadovanou teplotou vzduchu ve větraném prostoru a snižuje se potřeba tepla na vytápění. Při této rekuperaci se využívá jen přirozené, samovolné šíření tepla z teplejšího prostředí do chladnějšího, přičemž proudění vzduchu výměníkem zajišťují ventilátory sloužící k větrání.
Množství tepla získaného z odváděného vzduchu může být zvýšeno aktivní činností tepelného čerpadla. K tomu nepostačí jen tepelný výměník a ventilátory, ale je nutná činnost kompresoru se spotřebou energie na jeho provoz. Pak již nejde jen o pouhou rekuperaci tepla z primárního nosiče, ale o regeneraci, zhodnocení tepla, neboť sekundární nosič tepla (vzduch, voda) může mít i vyšší teplotu, než měl odváděný vzduch.
