Komín s odvětráním versus nucené větrání domu
Před instalací nuceného větrání v rodinném domě je nutné prověřit konstrukci komínového systému. Požadavek těsnosti domu pro činnost větrání může vyvolat potřebu utěsnit větrací mřížku v patě komína. Možnost toto provést je nutné ověřit.
Lze instalovat systém nuceného větrání, pokud je v domě komínový systém s odvětráním? Kdy ano a kdy ne? Rozhoduje odborný posudek specialisty na spalinové cesty a vyjádření výrobce.
Není to typický stav při modernizaci rodinných domů, ale takové případy existují. Po zateplení obálky domu dojde ke snížení spotřeby tepla, upravují se provozní poměry otopné soustavy, případně se zcela modernizuje. A se zateplením, tedy se zvýšením těsnosti obálky domu a zásadním omezením infiltrace vzduchu, tedy přirozeného větrání, přijde na pořad dne rozhodnutí instalovat řízené nucené větrání. V některých případech je instalace nuceného větrání vyvolána i potřebou vyčistit vzduch vstupující do domu od prachu, alergenů. Anebo řešit bohužel neustálý růst hlukového pozadí od dopravy aj. tím, že se nechají trvale uzavřena okna, aby hluk do domu nepronikal, a větrání okny je nahrazeno nuceným. Pokud je v domě instalován komín s odvětráním, vyvolává dodatečná instalace nuceného větrání otázky: „Nenaruší chod větrací jednotky činnost komína? Nebude ohrožena jeho bezpečnost? Co na to řekne specialista, revizní technik spalinových cest, pokud se to dozví?“ Neboť s instalací nuceného větrání bude s velkou pravděpodobností spojena nutnost uzavřít větrací otvor v komínové patě, aby průchod vzduchu komínovým tělesem neovlivňoval větrání. A může vzniknout i obava, že tělesem komína by mohly být do domu nasáty spaliny z komínové hlavice, pokud by nuceným větráním vyvolaný podtlak v místnosti s patou komína otočilo přirozený směr proudění vzduchu větracími štěrbinami na směr dolů, do vnitřku domu. A jako zdánlivě nejjednodušší řešení se nabízí větrací mřížku utěsnit.
Obr. Ukázka konstrukce komína s odvětráním. (Schiedel UNI ADVANCED)
Hasičský zákon, respektive prováděcí vyhláška předepisuje povinnost alespoň jednou za rok nechat komín, na který je napojen spalovací zdroj tepla na pevná paliva nechat prohlídnout odborným kominíkem. Ten by si utěsnění mřížky měl všimnout. A pokud bude dostatečně odborně erudovaný, mohl by se optat i na řešení větrání. Neboť i to může ovlivňovat bezpečnost provozu spalovacího zdroje.
Problém byl nejprve konzultován s Ing. Martinem Coufalíkem za společnost Heluz. Ten upozornil, že mimo jiné:
- Záleží i na tom, jak je spotřebič provozován. Kudy je zajištěn přívod spalovacího vzduchu. Neboť jsou i případy, kdy byla malá kotelnička (místnost) utěsněná a po spálení vzduchu v prostoru a vzniku podtlaku si kotel začal nasávat spalovací vzduch právě přes větrací mřížku. Takže celý systém se otočil a zákazník o tom ani nevěděl. Totéž otočení by mohlo způsobit větrání.
- Zakrytí mřížky sice není stavebním zásahem do komína, ale jedná se vlastně o změnu systému, který tak nebude odpovídat původnímu stavu.
K této problematice prováděcí vyhláška č. 34/2016 Sb. o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty, uvádí:
(1) Revize spalinové cesty se provádí
- před uvedením nové spalinové cesty do provozu nebo po každé stavební úpravě komínu,
Zásadní je skutečnost, že zakrytím mřížky se změní ověřené provozní podmínky komínového systému. Z nich se vycházelo při zatřídění komína, které se projevilo v certifikátu, technickém listu a potažmo i údajích, které jsou součástí technického štítku, kterým musí být komínový systém vybaven.
Pokud dojde k zakrytí větrací mřížky, komín nebude odvětrávaný. Změní se v jeho konstrukci vlhkostní a teplotní poměry a provozovatel takového komína může ztratit nárok na záruku.
Zamezením odvětrání se může zrušit platnost splnění tzv. teplotní podmínky, tedy maximální teploty na povrchu v případě vyhoření komína a vzniknout riziko požáru. Komín, který byl do současné doby bezpečný, se může stát nebezpečný.
Zamezením odvětrání se může zvýšit vlhkost vložené tepelné izolace s negativním projevem na plášti komínového systému aj.
Praktický příklad může začít asi takto:
„V našem rodinném domě máme instalován komín, podle sdělení kominíka se jedná o typ se zadním odvětráním. Jen náhodou jsme se mu zmínili, že v rámci energeticky úsporných opatření chceme do domu instalovat řízené větrání. Kominík nám to, údajně s ohledem na konstrukci komínu, nedoporučil. Jaké ho k tomu mohly vést důvody? Případně za jakých podmínek by to bylo možné?“
A zde je odpověď Ing. Jiřího Vrby, člena Technické normalizační komise 105 – Komíny:
Názor kominíka je správný. Tzv. zadní odvětrání je typické u komínů s keramickou vložkou a vkládanou tepelnou izolací z minerálních rohoží. Okolo vložené izolace jsou kanálky, kterými trvale proudí malé množství vzduchu z interiéru do vnějšího prostředí a tato funkce udržuje tepelnou izolaci v suchém stavu. Na druhé straně tato funkce narušuje těsnost obálky domu a v případě řízeného větrání také nežádoucí neřízenou cestu pro únik vnitřního či přisávání venkovního vzduchu (v závislosti na konkrétním provedení větracího systému).
Komíny se zadním odvětráním proto obecně nedoporučuji používat v energeticky úsporných domech (domy s téměř nulovou spotřebou energie NZEB, pasivní domy...) a logicky také tam, kde je instalován mechanický větrací systém.
V případě, že je již takový komín s funkcí zadního odvětrání instalován, je za určitých okolností možno zadní odvětrání uzavřít. Ovšem zde záleží na konkrétním typu komína, instalovaném spotřebiči a způsobu jeho provozu.
V tomto případě je nutná konzultace s výrobcem, neboť tato úprava ovlivní některé parametry deklarované na komínovém štítku. A po úpravě je nutné nechat provést revizi komína, aby v případě potřeby byl k dispozici dokument dokládající, že úprava komína proběhla v souladu s doporučením výrobce.