Konference Vykurovanie 2020 – část 1.

Prof. Dušan Petráš na úvod 28. ročníku mezinárodní vědecko-odborné konference Vykurovanie, kterou pořádá SSTP, Slovenská společnost pro techniku prostředí, ve spolupráci se Stavební fakultou STU Bratislava, Katedrou TZB a Slovenskou komorou stavebních inženýrů, představil základní letošní nosné téma, kterým byly „Klimatické zmeny a inovácie pri zásobovaní budov teplom“.

Na jednu stranu se zdá, že oteplování planety odstraňuje potřebu vytápět, ale praxe potvrzuje, že s poklesem spotřeby tepla nabývají na významu i jiné aspekty, a to s jakým vlivem na životní prostředí potřebné teplo získáváme, jak přesně ho dokážeme vyrábět, distribuovat a rozdělovat náklady mezi jeho spotřebitele, že snižování energetických spotřeb na vytápění a teplou vodu nesmí jít proti vytváření zdravého prostředí v budovách a další.

Odborný program konference se skládá z těchto bloků:

• ENERGETICKÁ LEGISLATÍVA
• ENERGETICKÁ HOSPODÁRNOSŤ BUDOV
• ZDROJE TEPLA
• KOGENERAČNÉ ZDROJE ENERGIE
• SÚSTAVY CZT A OST
• ZDROJE TEPLA NA BÁZE BIOMASY
• TEPELNÉ ČERPADLÁ
• SLNEČNÁ ENERGIA
• MERANIE A ROZPOČÍTAVANIE TEPLA
• REGULÁCIA A RIADENIE VYKUROVACÍCH SÚSTAV
• HYDRAULICKÉ VYREGULOVANIE VYKUROVACÍCH SÚSTAV
• ENERGETICKÝ MANAŽMENT
• PROGRESÍVNE VYKUROVACIE SÚSTAVY

Již z přehledu programových bloků je zřejmé, proč konference Vykurovanie trvá od pondělí do pátku. Neboť bloky na sebe časově navazují. Toto odborné dělení do bloků umožňuje zájemcům se soustředit na předmět svého zájmu. V čase ostatním mohou posilovat své znalosti mezioborově, aniž by jim hrozilo, že o něco přijdou, jak je běžné při simultánním průběhu přednášek. Téměř 500 přihlášených účastníků a stovka přednášek i letos potvrzuje, že konference Vykurovanie je pro Slovensko nejdůležitějším takto zaměřeným setkáním odborníků.

V pokračujícím textu jsou zachyceny citace z přednášek, stručná shrnutí autora. V neposlední řadě jsou zachyceny jen některé komentáře přednášejících mimo oficiální znění přednášek a nejde o komplexní informaci. Cílem textu je naznačit, na co se přednášející zaměřili, a nasměrovat zájem o komplexní informace tam, kde jsou.

Den první, 10. února 2020

1. Energetická legislatíva

Vedoucí sekce: RNDr. Milan Dubnička, CSc.

Návrh zákona č. 657/2004 Z. z. o tepelnej energetike v znení neskorších predpisov v súvislostiach s transpozíciou legislatívy EU

RNDr. Milan Dubnička, CSc.

Návrhom novely zákona č. 100/2014 Z. Z., ktorou sa mení a dopĺňa zákon č. 657/2004 o tepelnej energetike, boli transponované niektoré ustanovenia směrnice 2012/27/EÚ o energetickej efektívnosti, smernice 2010/31/EU o energetickej hospodárnosti budov, smernice 2009/28/EU o podpore využívania obnoviteľných zdrojov ktoré spresňujú a dopĺňajú vybrané ustanovenia z dôvodov, ktoré vyplynuli z praktickej aplikácie zákona.

Vzájomná funkčná závislosť plyn – teplo – elektrina na podnikaní v liberalizovanom prostrediu si vyžaduje zosúladenie legislatívy tepelnej energetiky s legislatívou energetiky (elektrina a plyn) na časti vymedzeného územia (v tepelnej energetike). Plynová kríza v roku 2009 preukázala túto závislosť v praxi. Odborná verejnosť považuje prijatie osobitého zákona č. 657/2004 v znení neskorších predpisov v slovenskej legislatíve za progresívne riešenie.

• Již kolem roku 2000 prováděli na Slovensku výzkumné práce okolo rozúčtování tepla.
• V oblasti tepla se klimatické vlivy projevují nejsilněji. A nerespektují hranice států.
• Síťové systémy musí být řízeny koordinovaně. Nelze je řešit jen na úrovni státu, protože existují přetoky energií, zdrojů energií.
• Nařízení EK je nutné respektovat. Naštěstí v poslední době se dává mnohem více prostoru energetickým specifikům jednotlivých států.
• Je třeba si položit otázku, zda brexit je spojen jen s přáním prostých lidí, zda nejde o mnohem více, tedy neochotu aplikovat celoplošné plány EU, pokud oslabují bezpečnost státu.
• Nelze jednoduše zahodit a odepsat zainvestovanou infrastrukturu jaderné energie, plynárenství a provozovaných sítí v rámci cíle dekarbonizace a zásadně poškodit hospodářství, průmysl atp.
• Očekávat zásadní finanční podporu od EU nelze.

OZE v integrovanom národnom energeticko-klimatickom pláne na roky 2021–2030

Ing. Mgr. Juraj Novák

Energeticko-klimatický plán je vypracovaný na základe požiadaviek nariadenia Európskeho parlamentu a Rady (EÚ) č. 2018/1999 o riadení energetickej únie a opatrení v oblasti klímy, ktoré ukladá členským štátom predkladať Európskej komisii v desaťročných intervaloch strategické plánované ciele a politiky s opatreniami na ich dosiahnutie.

Tab. 1 Porovnanie cieľov EÚ a SR

Ciele EÚ a SR	EÚ 2030	SR 2030
Emisie skleníkových plynov (k r. 1990)	−40 %	Nie sú stanovené ciele pre jednotlivé členské štáty
Emisie v sektore ETS (k r. 2005)	−43 %	Nie sú stanovené ciele pre jednotlivé členské štáty
Emisie skleníkových plynov v non-ETS (k r. 2005)	−30 %	−20 %
Podiel obnoviteľných zdrojov energie (OZE)	32 %	19,2 % (nyní 14 %)
Podiel OZE v doprave	14 %	14 %
Energetická efektívnosť	32,5 %	30,3 %
Prepojenie elektrických sústav	15 %	52 %

Zdroj: EK, MH SR

• Uhlíkovou neutralitu je třeba dosáhnout do roku 2050 (prohlášení učiněné v roce 2019)
• Po dostavbě třetího bloku JE Mochovce přesáhne podíl slovenské výroby jaderné energie na národní výrobě podíl dosavadního evropského lídra Francii. Tím se dále sníží potenciál pro zvýšení procentního podílu OZE, zejména co se týká stanovení národních cílů uváděných v procentech.

Úloha systémov CZT stúpa, teplárenstvo vychádza z tieňa

Ing. Stanislav Janiš

Teplárenstvo a tepelná infraštruktúra vychádza z tieňa elektriny a plynu hlavne preto, že v systémoch CZT je veľký potenciál pre plnenie cieľov, ku ktorým sa Slovensko zaviazalo voči EÚ a to je potenciál v dekarbonizácii energetiky, potenciál čistého ovzdušia, potenciál v etablovaní OZE nie vo Watových inštaláciách, ale po MWtových inštaláciách, potenciál vo využití odpadového tepla, ktoré inak uniká do ovzdušia a podieľa sa na otepľovaní, potenciál akumulačný, teda uskladňovanie energie vo forme teplej vody.

Program NIEKP Slovenska stanovuje priemerný nárast podielu OZE vo vykurovaní a chladení +1,3 %. Smernica o OZE v čl. 24, Diaľkové vykurovanie a chladenie hovorí, ... o zvýšení podielu energie z OZ a odpadového tepla alebo chladu v odvetví diaľkového vykurovania a chladenia najmenej +1,0 % ročne ...

Bezpečná energetika je chrbtom každej ekonomiky, preto by sme si mali o energetike hovoriť pravdu a rozvoj slovenskej energetiky riešiť nie na základe emócií, vyvolaného strachu, mediálnych informácií, statusov na sociálnych sieťach, ... ale na základe rozumu.

• energetika není móda, nelze každý rok měnit fazónu, kolekci, názory, je to dlouhodobý proces
• smart cities – pro tento trend má CZT velký význam, je nenahraditelný
• CZT umožňuje akumulaci energie, přelévání tepla, zapojení více různých a různě se chovajících zdrojů s potřebou vyrovnání výchylek
• mnoho tepla zbytečně uniká do ovzduší, místo aby bylo vraceno do soustav CZT pro další využití
• obrovský potenciál pro TČ voda – voda je v okolí Bratislavy, v řádu MW tepla z OZE, zatím nevužit
• hrozbou pro CZT, které nedosáhne kritéria vysoké účinnosti do roku 2025, je možnost snadného odpojení odběratelů, a tedy ukončení činnosti

Podpora financovania projektov zásobovania teplom

Dr. Ing. Kvetoslava Šoltésová, CSc.

Operačný program Kvalita životného prostredia (OP KŽP) je v súvislosti s prechodom na nízkouhlíkové hospodárstvo zameraný aj na podporu projektov zásobovania teplom. Okrem podpory distribúcie tepla sú aktuálne výzvy zamerané aj na zdroje tepla a to jednak na báze fosílneho paliva s výnimkou uhlia ako aj na báze obnoviteľnej energie. V roku 2020 očakáva Slovenská inovačná a energetická agentúra projekty v nasledujúcich oblastiach:

• výstavba, rekonštrukciu a modernizáciu rozvodov tepla,
• vysokoúčinná kombinovaná výroba elektriny a tepla,
• využitie obnoviteľnej energie na výrobu tepla.

Jeden z podpůrných programů je Podpora výroby tepla z obnoviteľných zdrojov energie. Na podporu inštalácie zariadení využívajúcich obnoviteľné zdroje energie je pre podnikateľské subjekty podľa pravidiel štátnej pomoci a pre verejné inštitúcie a neziskové organizácie vyčlenených 10 miliónov € zo zdrojov EÚ.

Cieľom 61. výzvy na predkladanie žiadostí o príspevok z OP KŽP je zvýšenie podielu obnoviteľných zdrojov energie na hrubej konečnej energetickej spotrebe SR. Výzvu vyhlásila SIEA 18. decembra 2019.

Predmetom výzvy je najmä podpora zariadení na výrobu tepla zo solárnej energie, geotermálnej energie ako aj prostredníctvom tepelných čerpadiel. Podporené budú tiež zariadenia na energetické využívanie skládkového plynu a plynu z čistiarní odpadových vôd a tiež zariadenia na využitie vodnej energie.

Výzva je určená pre malé, stredné a veľké podniky, ako aj pre subjekty ústrednej správy, územnej samosprávy, neziskové organizácie a združenia fyzických alebo právnických osôb. Podobný program je i pro nepodnikající veřejnost.

Úloha zemného plynu v prechode na nízkouhlíkovú ekonomiku

Ing. Ján Klepáč

Import zemného plynu do EÚ sa za ostatných 20 rokov viac ako zdvojnásobil (viď obr. č. 1) a dôvodom nie je len pokles primárnej energetickej produkcie EÚ počas uplynulých dekád. Množstvo elektriny vyrobenej z plynu vzrástlo v EÚ takmer o 100 % za posledné štyri roky!

Ešte pred rokom sa v zariadeniach spaľujúcich uhlie vyrobilo takmer o tretinu viac elektrickej energie ako v plynových elektrárňach. Teraz je situácia opačná. Množstvo elektriny z plynu prevyšuje elektrinu z uhlia a lignitu o 41 %. Najväčší podiel na vyrobenej elektrine v Európe majú jadrové elektrárne 29 %, ktorých výkon je pomerne konštantný v ostatných piatich rokoch. Druhý najväčší podiel predstavujú plynové elektrárne, ktoré vytlačili uhlie z druhej priečky. Pri kategorizovaní zdrojov na fosílne, obnoviteľné a jadrové je zastúpenie pomerne vyrovnané, keď 36 % elektriny pochádza z fosílnych palív, 35 % z obnoviteľných zdrojov a 29 % z jadra.

• CO₂ není hlavní současný slovenský problém. Velkou výzvou je náhrada uhlí z oblasti Nováky a rovněž CZT závislé na uhlí. Možností je přechod na zemní plyn.
• politické vyhlášení světové banky o o záměru snížít ochoty financovat projekty okolo fosilních paliv, včetně zemního plynu, může způsobit zásadní omezení nabídky plynu a růst jeho ceny dříve, než by se našla náhrada.
• pomoc pro slovenské domácnosti s vytápěním pevnými palivy představují kotlíkové dotace.

Sme prekvapení, prečo Brusel tlačí na Slovensko, aby zvýšilo podiel obnoviteľných zdrojov v energetickom mixe, keď vieme efektívne znižovať svoje skleníkové emisie iným efektívnejším a lacnejším spôsobom. OZE sú len jeden, ale nie jediný z nástrojov znižovania emisií skleníkových plynov. Voľba energetického mixu je v kompetencii členských štátov aj v zmysle primárneho práva EÚ a pri tejto voľbe musíme vziať do úvahy nákladovo efektívnejšie nástroje na znižovanie emisií skleníkových plynov.

• 122 existujících bioplynových stanic, ve kterých je potenciál výroby 460 mil. m³ biometanu, což by nahradilo cca 8 % ze spotřeby ZP
• Slovensko nechce jít cestou Německa, kde se investují ohromné finanční prostředky, přesto dochází k mírnému zhoršení životního prostředí

Schéma štátnej pomoci na podporu vysoko účinnej kogenerácie

JUDr. Rastislav Janulák

• Pokud do roku 2025 nepřejdou CZT na účinné systémy, nastoupí sankce, jejichž součástí je i usnadnění možnosti se odpojit.
• Vysoce účinná kogenerace VÚ KVET je cestou k dosažení kritéria účinného systému CZT
• Podpory a výkupní ceny se liší podle zatřídění akce do jedné ze tří navržených kategorií.

Potenciál úspor energie na vykurovanie vo verejných budovách – možnosti a riziká

Ing. Katarína Korytárová, PhD.

• Na Slovensku je zhruba 15 000 veřejných budov s potenciálem až 60 % úspor energie
• Štúdia pre Maďarsko poukazuje na tzv. „efekt uzamknutia“. Ak sa bude masívne investovať iba do čiastočnej obnovy budov, môže to viesť k uzamknutiu spotreby energie takto obnovených budov na relatívne vysokej úrovni, a to až do obdobia, kedy bude ekonomicky výhodná alebo technicky nevyhnutná ďalšia obnova.
• Uvedené riziká sa týkajú aj oblasti energetických služieb, a to hlavne Energy Performance Contracting (EPC). Projekty EPC sa zameriavajú na rýchlo-návratné opatrenia, medzi ktoré patrí hlavne obnova technických zariadení budov (TZB) a energetický manažment. Tým, že sa opatrenia projektov EPC realizujú väčšinou mimo komplexného projektu obnovy hĺbkovej budovy, sa zhorší ekonomika potenciálnej komplexnej významnej obnovy v budúcnosti. Z tohto dôvodu môže EPC odrádzať od hĺbkovej obnovy, keďže kvôli dlhej návratnosti stavebných opatrení sa táto po realizácii obnovy TZB stáva ekonomicky nevýhodnou.

Shrnutí

1. Ak sa financuje masívne do čiastočnej obnovy, vyžaduje si to relatívne vysoké investičné náklady a prináša relatívne nízke úspory energie a „efekt uzamknutia“.
2. Ak sa financuje masívne do stratégie postupného posunu smerom k TNB, resp. k štandardu energeticky pasívneho domu, sú potrebné taktiež vysoké investičné náklady, tieto však vedú k vysokým úsporám energie.
3. Ak však nie sú k dispozícii dostatočné zdroje na financovanie podľa bodu b), je možno tomu mieru obnovy prispôsobiť (t. j. rozfázovať mieru obnovy budov podľa dostupnosti financií).

2. Energetická hospodárnosť budov

Vedoucí sekce: prof. Ing. Ivan Chmúrny, PhD.

Energetická úspornost a stav vnitřního prostředí

Prof. Ing. Josef Chybík, CSc.

K dosažení nízké spotřeby energií pro budovu je zapotřebí vhodně propojit více různých systémů. Nejen vysoce tepelně izolovanou obálku budovy.

Příklady různých objektů z pohledu dosahování nízkoenergetických standardů ve spojení s průzkumem spokojenosti lidí s kvalitou vnitřního prostředí. Pokud je pasivní dům správně navržen, tak lze počítat s vyšší spokojeností obyvatel nad 80 %. To je velmi pozitivní pro prosazení nízkoenergetické výstavby, neboť veřejností kolují zcela nepodložená negativní stanoviska.

Pasivní bytový dům pro seniory postavený v centru Modřic (PBDS). [1] Dvou a třípodlažní budovy byly dány do užívání v roce 2014. V průběhu let se získalo dostatek poznatků k ověření jejich funkcí. V zimním období, se podařilo splnit energetické požadavky, aby spotřeba tepla byla pod 15 kWh/(m²‧K). Také zajistit zdravé vnitřní prostředí, včetně nízké koncentrace CO₂, která je nižší než 1500 ppm. Jako problematické se ukazuje splnění podmínek letního období. Příčiny je potřeba hledat v provozu budovy, omezeném využívání potenciálu nočního větrání, nedostatečném stíněním a také v důsledcích plynoucích z globální klimatické změny.

Metodika hodnocení kvality vnitřního prostředí budov s téměř nulovou spotřebou energie

Prof. Ing. Karel Kabele, CSc., Ing. Zuzana Veverková, PhD., Ing. Miroslav Urban, PhD.

Budova s téměř nulovou spotřebou energie je v Česku a Slovensku trochu jinak vnímána. V České republice lze požadovaný standard dosáhnout i bez podílu OZE.

Budova je vzájemně provázaný organismus, kde jakákoliv změna parametrů ovlivňující energetickou náročnost má dopad na kvalitu vnitřního prostředí. Neřešené problémy vyplývající ze statického posuzovaní parametrů, které se však mění, se následně projevují i neočekávanými reakcemi budovy za provozu – přehříváním v zimním období, potížemi s regulací hydronických systémů, hlučností zařízení, špatnou kvalitou a distribucí vzduchu, vznikem plísní, syndromem nemocných budov aj. Tyto potíže se projevují nejčastěji stížnostmi uživatelů na nespokojenost s kvalitou prostředí.

• Na rozdíl od energetické náročnosti budov (ENB), která je objektivní hodnotou založenou na měřitelných parametrech, je vnímání vnitřního prostředí do značné míry subjektivní vjem závislý na exponovaném subjektu.
• Proto je zpracovávána metodika komplexního holistického pohledu na hodnocený objekt z hlediska jednotlivých složek vnitřního prostředí a jeho zhodnocení. Obsahem je metodický popis postupu získání a rozsahu informací, způsob získávání informací a dat o kvalitě vnitřního prostředí budov, jejich zpracování a vyhodnocení s cílem vytvořit relevantní informaci o kvalitě prostředí v daném objektu pro investora, vlastníka, uživatele, provozovatele i projektanta. Výstupem je soubor informací, vyjadřující, zda hodnocený objekt je z hlediska jednotlivých kritérií řešen na úrovni současného stavu poznání nebo má potenciál zlepšení kvality prostředí, případně se vyskytují vážné nedostatky z hlediska kvality vnitřního prostředí.

Přijatá základní kritéria hodnocení:

LS

Lokalita a umístěné objektu z hlediska vnějšího prostředí a sociálních vazeb

STI

Stavebně-technické řešení a interiér hodnocené zóny

TCW

Tepelný komfort v zimním období

TCS

Tepelný komfort v letním období

IAQ

Kvalita vzduchu

LC

Světelné prostředí

AC

Akustické prostředí

EC

Elektro-magnetická, -iontová -statická pole, ionizační záření

V každé z výše uvedených kategorií je ještě několik položek, aby hodnocení mělo skutečně komplexní a přesně definovaný postup.

Vákuové zasklenie v energeticky hospodárnych budovách – vízia, či realita?

Prof. Ing. Ivan Chmúrny, PhD.

Na základe spolupráce Univerzity v Sydney a Nippon Sheet Glass vyrobili v Japonsku v roku 1997 prvý komerčný výrobok VG s názvom Spacia. V ich návrhu boli sklenené tabule oddelené pomocou site podporných podložiek (dištančných profilov). Vákuová vrstva medzi dvoma tabuľami skla má tlak okolo hodnoty menej ako 0,1 Pa, aby sa eliminoval prenos tepla vedením a prúdením.

• Vákuové zasklenie sa skladá z dvoch tepelne spevnených tabúľ skla medzi ktorými je vákuová vrstva ktorá býva 0,15 až 0,3 mm.
• U-hodnota VG sa pohybuje v rozsahu od 0,4 do 0,8 W/(m².K) pri hrúbke VG od 8 do 12 mm. Teda sa vyrovná tepelnoizolačnému trojsklu avšak pri podstatne menšej hrúbke a nižšej váhe.
• Ďalším rozšírením možností je konštrukcia vákuového trojskla s dvoma vákuovými vrstvami. Hybridné zasklenie kombinuje vákuové zasklenie s technológiou izolačného dvojskla, tak že sa jedno nízkoemisné zasklenie pridá k vákuovému zaskleniu
• Skúsenosti z overovania v laboratórnych podmienkach potvrdili dobré tepelnoizolačné a akustické vlastnosti vákuového zasklenia. Zaujímavosťou je, že meranie bolo po jednom a po dvoch rokoch od dodávky od ázijského výrobcu

Energetická hospodárnosť obytných miestností pri rozličných vykurovacích systémoch

Ing. Peter Buday, PhD., doc. Ing. Rastislav Ingeli, PhD.

Slovenský Zákon č. 300/2012 Z. z. stanovuje, že od 1. 1. 2021 sa budú musieť navrhovať budovy s takmer nulovou spotrebou.

• Jedným zo základným konceptom pri navrhovaní systémoch vykurovania je systém zónového vykurovania.
• V danom príspevku analyzujeme, na vybranej obytnej miestnosti, vplyv odovzdávacieho systému vykurovania na zónové vykurovanie, ktoré je jedným zo základných konceptov pre budovy s takmer nulovou spotrebou energie. Pri analýze kombinujeme rôzne typy odovzdávania tepla do priestoru a sledujeme ich dopad na teplotu vzduchu a operatívnu teplotu v jednotlivých zónach, ktoré sú navzájom v interakcii. Jedna zóna je realizovaná so zdrojom tepla a druhá zóna bez.
  
  
  
  
   
• Jednotlivé obalové konštrukcie (strop, obvodová stena, podlaha a transparentné konštrukcie) boli navrhnuté z tepelnotechnického hľadiska tak, aby spĺňali kritérium odporúčaných hodnôt, ktoré sú stanovené v teplotechnickej norme STN 73 0540-2:2012 (Z1/2016, Z2/2019).
• Predložené výsledky dokazujú, že ak by boli vedľa seba umiestnené dve miestnosti, z ktorých jedna je vykurovaná a druhá nie, nevykurovaná by bola výrazne podchladzovaná – pri poklese operatívnej teploty až o cca 3,3 K pri betónovej a dokonca až o 7,5 K pri priečke tehlovej, voči vykurovanej miestnosti. Simulácie tiež preukázali, že podlahové vykurovanie pri zvyšovaní infiltrácie (z úrovne 0,10 na 0,50 1/h) spôsobuje pokles teploty vzduchu vo verzii priečky železobetón o 2,1 K a v prípade tehly až o 4,6 K.

Vykurovanie rodinného domu, typ bungalov, v energetickej triede A1

Ing. Radovan Illith, PhD.

• Dostali sme na porovnanie dva typy rodinného domu. Bungalov a dvojpodlažný rodinný dom. Oba rodinné domy majú rovnakú rozlohu, a to 150 m². Rodinné domy sú zhotovené z toho istého materiálu, s tou istou tepelnou izoláciou (U_steny = 0,17 W/(m².K), U_otv = 0,85 W/(m².K), U_strecha = 0,12 W/(m².K) ...).
• Celková potreba energie pre konkrétny bungalov je 95,89 kWh/(m².rok) a pre dvojpodlažný rodinný dom 72,11 kWh/(m².rok). Bungalov, pri tej istej rozlohe jako dvojpodlažný rodinný dom má o 24 kWh/(m².rok) vyššiu potrebu energie!
• Parametre:
  
  • rodinný dom v energetickej triede A1 s rozlohou 150 m²
  • faktor tvaru budovy > 1
  • nízkoteplotný podlahový vykurovací systém (teplovodný).
  • potreba tepla (na vykurovanie a teplú vodu) je 14 850 kWh
  • ostatná spotreba elektrickej energie 3 000 kWh (vrátane obehových čerpadiel
• Porovnávané vykurovacie systémy:
  
  • kondenzačný kotol na zemný plyn,
  • kotol na drevené peletky,
  • kotol na kusové drevo a
  • elektrické tepelné čerpadlo
• Metóda analýzy systémov: Total cost of ownership (TCO) – všetky náklady, ktoré musí majiteľ RD vynaložiť počas sledovaného obdobia, resp. doby prevádzky
• Záver: Čo sa týka celkových nákladov na vykurovací systém počas hodnotiaceho obdobia 15 rokov, najvýhodnejšie je kúrenie drevom. Potom nasleduje zemný plyn, peletky a nakoniec tepelné čerpadlo. Ak do hodnotenia zahrnieme naviac aj užívateľský komfort, tak vykurovanie zemným plynom je najvhodnejšia voľba aj z pohľadu hodnoty za peniaze.