V posledních měsících je veřejný prostor doslova zaplaven fotovoltaikou a komunitní energetikou. Je to logická reakce na plynovou krizi. Pokud však má být snaha o energetickou soběstačnost a decentralizaci důsledná, tak je třeba v lokálních energetikách vážně zvažovat i plynovou kogeneraci.

V roce 2026 bude v ČR spuštěno Energetické datové centrum a jeho provoz se promítne do cen elektřiny pro koncové zákazníky. Proč má česká energetika něco takového zapotřebí?

Energetický regulační úřad (ERÚ) zahajuje veřejný konzultační proces ke změnám tarifní struktury, které by měly začít platit od 1. ledna 2024. Změny se týkají především zákazníků, výrobců a lokálních distributorů elektřiny připojených na hladiny vysokého a velmi vysokého napětí. Cílem návrhu je efektivnější využití elektrizační soustavy, které uvolní nevyužívanou kapacitu v sítích. Uvolněná kapacita v sítích bude využita pro připojování nových výroben OZE a odběrných míst aktivních zákazníků.

Řešit přebytky elektřiny vypínáním obnovitelných zdrojů není efektivní. Je mnoho způsobů, jak využít levnou elektřinu. Ty hlavní jsou flexibilita a akumulace elektřiny. Přišel tedy čas zeleného vodíku?

Záporné ceny elektřiny znamenají, že výrobci elektřiny platí za to, že vyrábí a zákazníci dostávají peníze za to, že spotřebovávají. Takové situace dosud byly výjimečné a krátkodobé. Teď se ale díky fotovoltaice objevují při každém slunečném víkendu a trvají několik hodin. Jaké to může mít dopady?

Konec uhlí pro výrobu elektřiny v ČR je odborníky předpokládán mezi roky 2033 a 2038. Velcí provozovatelé uhelných elektráren, včetně ČEZ nebo Sev.en, však očekávají, že při současném vývoji cen elektřiny a emisních povolenek bude výroba elektřiny z uhlí ztrátová už v roce 2026. Zeptali jsme se Michala Macenauera, ředitele strategie poradenské společnosti v energetice EGÚ Brno.

Rekordně nízká byla v prvním čtvrtletí tohoto roku spotřeba zemního plynu. Hodnota 2 522 mil. m³ (27 396 GWh) je nejnižší od roku 2001, kdy začal Energetický regulační úřad (ERÚ) statistiky zpracovávat. Meziročně se pak jedná o pokles o 14,4 %. V zásobnících bylo na konci března 1 696 mil. m³ plynu, což odpovídá takřka čtyřnásobku loňského stavu zásob ze stejného období.

Konec uhlí pro výrobu elektřiny v ČR je odborníky předpokládán mezi roky 2033 a 2038. Velcí provozovatelé uhelných elektráren, včetně ČEZ nebo Sev.en, však očekávají, že při současném vývoji cen elektřiny a emisních povolenek bude výroba elektřiny z uhlí ztrátová už v roce 2026. Čím ji nahradit? Zeptali jsme se Františka Hrdličky.

Odborný Jednotlivé scénáře analýzy MAF CZ 2022 predikují, zda bude elektrizační soustava v horizontu do roku 2040 zdrojově přiměřená či nikoliv. Podle Progresivního a Dekarbonizačního scénáře této studie přitom vychází, že elektroenergetika ČR bude zdrojově nedostatečná mnohem dříve.

Máme-li v ČR zajistit přijatelné ceny elektřiny, potřebujeme zdroje levné elektřiny na vlastním území. Potřebujeme jich hodně a co nejdříve. Jaké má ČR možnosti?

Lubomír Lízal, český ekonom, bývalý člen bankovní rady ČNB byl hostem ve studiu Estav.tv. Na začátku loňského roku odhadl roční inflaci 2002 na 15%, skutečná inflace byla 15,1%. Říká, že z toho, jak se trefil nemá vůbec radost, protože doufal, že skutečnost bude lepší než jeho pesimistický odhad.

Rok 2023 je a bude pro energetiku opět velmi rušný. Dnešní stále napjatá geopolitická situace proces změny energetiky urychluje. Dekarbonizace evropské i české energetiky bude nepochybně pokračovat. Primárním cílem je zajistit bezpečnost a spolehlivost dodávek elektřiny a plynu za přijatelné ceny, protože bez energií naše technicky vyspělá společnost zkolabuje.

Terminál v Nizozemsku, LNG ve Spojených státech i v Asii a další: trading ČEZ začal v rámci posilování energetické bezpečnosti působit na řadě nových trhů.

Zatímco ve druhém loňském pololetí stížností na nekalé praktiky zprostředkovatelů výrazně ubylo, od počátku tohoto roku, zejména v posledních týdnech, řešil Energetický regulační úřad (ERÚ) již několik desítek podání na tzv. energošmejdy. Stížnosti spotřebitelů míří především na porušování zákazu podomního prodeje nebo na nepravdivé či klamavé informování zákazníka, ale také na výkon zprostředkovatelské činnosti bez potřebné registrace.

Tuzemská energetika má za sebou další náročný rok. Obavy z přerušení přísunu plynu do Evropy ve spojení s konfliktem na Ukrajině vyhnaly ceny energií na historická maxima. Situace byla složitá nejen pro domácnosti, ale také pro dodavatele energií. V loňském roce jich ukončila svoji činnost zhruba téměř pětina z nich. Nyní se již zdá, že to nejhorší je za námi. Teplá zima spolu se snížením spotřeby domácností i firem dávají naději na dostatek energií nejméně do konce letošní topné sezóny.

Válka, sucho, draho. Rok 2022 byl pro Evropskou energetiku mimořádně náročný. Jaké všechny příčiny stály za vysokými cenami elektřiny a plynu?

V rámci spolupráce s portálem epravo.cz jsme připravili právní rozbor vládní pomoci velkým podnikům na zvýšené náklady cen energií (zastropování cen energií a dotační program). Dnem 1. ledna 2023 totiž nabylo účinnosti nařízení vlády č. 442/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 298/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci, ve znění nařízení vlády č. 343/2022 Sb. („Nařízení“). Novela Nařízení rozšiřuje kategorii zákazníků s maximální stanovenou cenou elektřiny a plynu o velké podniky.

Jak na změnu dodavatele, popis situace na trhu s energiemi, přehled nových nabídek a pohled na burzu.

Snahy o plné ovládnutí ČEZu státem nepovažuje Luděk Niedermayer za účelné. Europoslanec a bývalý víceguverner ČNB je překvapen tím, že si někdo myslí, že přes státní vlastnictví se dostaneme k lepším produktům.

TZB-info doporučuje Ruská invaze na Ukrajinu nebyla jediným faktorem růstu cen elektřiny a plynu v Evropě. Které další události přispěly k extrémnímu růstu cen energií v roce 2022? A co může Evropa i ČR dělat nyní? Zeptali jsme se Jiřího Matouška, marketingového ředitele společnosti Centropol Energy.