Vyšší cena plynu nebo dokonce jeho omezená dostupnost bude mít zásadní vliv na konkurenceschopnost Evropského průmyslu. Za těchto okolností půjde klimatická politika na vedlejší kolej a prioritou se stane energetická bezpečnost.
Jak válka na Ukrajině změní pohled na plyn a soběstačnost v energetice? Vrátí se do hry uhlí? Co to udělá s trhem emisních povolenek? Půjde se vůbec v energetice spoléhat na trh? Tyto a další otázky probereme s našimi hosty 21. 4. 2022 na Energetickém fóru na veletrhu Aquatherm Praha 2022 v Praze Letňanech.
Návrh evropské taxonomie řadící zemní plyn a jadernou energii mezi „udržitelné“ investice vyvolal u politiků a veřejnosti v prvních dnech letošního roku nadšení. Především mezi odpůrci razantního přechodu k bezuhlíkové energetice do roku 2050.
Zemní plyn se stane významným prvkem v dekarbonizaci české energetiky, zejména pak teplárenského sektoru. Nezbytné jsou investice do distribuční plynárenské sítě včetně testování nových technologií spojených s biometanem nebo vodíkem. Nízkoemisní nákladní doprava se do budoucna neobejde bez využití zkapalněného zemního plynu (LNG).
Revidovaná směrnice o obnovitelných zdrojích energie (dále RED II) pobízí členské státy, aby pro podporu nových instalací i stávajících elektráren více využívaly smlouvy o prodeji elektřiny – tzv. PPA (power purchase agreements). Jedná se o hojně využívaný nástroj v USA, Skandinávii nebo Španělsku, kde výrazně přispívá k naplňování cílů obnovitelných zdrojů energie (OZE). Obliba PPA ve světě i v Evropě stoupá kvůli růstu cen energie a snižování investičních nákladů na OZE.