Jak zrušit Green deal do roku 2026? Pomocí umělé inteligence

Při přečtení tohoto čísla v rubrice „ČEZ číslo týdne“ mi to přišlo neuvěřitelně absurdní. Vyšší spotřeba energie totiž vždy znamená vyšší emise skleníkových plynů. A minimálně v Evropě se ve jménu zpomalení globálního oteplování snažíme ušetřit každou watthodinu.

Nekoupíte si žravý vysavač, takže za rok ušetříte třeba 50 kilowatthodin. Nekoupíte si normální malé benzínové auto, ale úsporný (a mnohem složitější) tříválec, abyste ušetřili dva litry benzínu na 100 km. Nekoupíte si normální žárovku, ale LED žárovku, která je zhruba desetkrát úspornější, takže za rok ušetříte třeba 100 kilowatthodin. Nepostavíte si obyčejný dům, ale pasivní, a brzy dokonce nulový, protože musíte ročně ušetřit desítky megawatthodin. A Greta neletěla do USA letadlem, ale plula plachetnicí mimo jiné proto, aby upozornila na obrovskou spotřebu energie v letectví. (Uváděná průměrná spotřeba letadel je mimochodem 3,5 l paliva na osobu na 100 km. Greta tak svou plavbou ušetřila něco přes dvě megawatthodiny energie.)

A navzdory tomuto obrovskému úsilí spotřeba energie v EU spíše stagnuje nebo pomaleji roste. V ČR jsme měli v roce 2023 spotřebu elektřiny 57 terawatthodin. To je o 5 terawatthodin méně než v roce 2019. To sice úspora je, ale co tomu předcházelo?

• Zmrazení společenského života celé společnosti během covidové pandemie,
• energetická krize s rekordními cenami energií,
• zatím nejvyšší tlak na úspory a instalaci obnovitelných zdrojů energie,
• spoustu nařízení, omezení a dotací.

Mohlo být samozřejmě ještě mnohem hůř, ale i tak předchozí roky přinesly poměrně drastický apel na snížení spotřeby energie. A výsledek všeho toho snažení a omezování se ve spotřebě elektřiny projevil snížením spotřeby o 5 terawatthodin.

A teď si v Evropě zvýšíme spotřebu elektřiny o 150 terawatthodin během dvou let jen kvůli umělé inteligenci? Tím by nám ve spotřebě elektřiny do Evropy přibyly skoro tři další České republiky.

Přečtěte si také 10 způsobů, jak v zimě zajistit dostatek nízkoemisní energie Přečíst článek

Je využívání AI plýtvání energií?

Nepochybuji o přínosech umělé inteligence, stejně jako nepochybuji o přínosech např. emailu. Na druhou stranu většinu světových emailů dnes tvoří spam. Tedy úplně zbytečné zprávy, bez kterých by bylo na světě lépe. A to samé se týká umělé inteligence.

AI má nesporný význam například pro vědce, programátory i pro mnoho firem. Ale pokud jde o kvantitu, nejviditelnějším projevem umělé inteligence je hromadné generování slovní vaty nebo vizuálního smogu v podobě obrázků typu „koťátko s plamenometem“ nebo třeba „Godzilla u soudu – olejomalba“.

Tyto texty, obrázky a stále častěji i videa, která jsou na výpočetní výkon mnohem náročnější, budou čím dál víc zaplavovat média a sociální sítě úplně zbytečným balastem. A na straně příjemce naopak budou vznikat programy na detekci a odstínění tohoto obsahu. Stejně jako dnes máme antiviry a spamové filtry.

Takže z jedné strany se za pomoci obrovského množství energie a hardwaru vygeneruje spousta odpadního obsahu, který se z druhé strany bude za vynaložení další energie likvidovat. A pro všechnu tuto zbytečnou aktivitu se musí najít zdroje.

Přečtěte si také Dal Green deal německým vlakům červenou? Přečíst článek

Zdroje energie pro umělou inteligenci? Sbohem, Zelená dohodo

Zakáže nebo omezí se v Evropě umělá inteligence kvůli vysoké spotřebě elektřiny? To se nejspíš nestane. Jak se tedy s tímto nárůstem spotřeby elektřiny vypořádat, abychom tím co nejméně přispěli ke globálnímu oteplování?

Klasičtí energetici by řekli „jedině jaderná energie“. I kdybychom si stokrát řekli, že ano, tak jednak během dvou let se v Evropě dočkáme maximálně spuštění jednoho reaktoru ve Flamanville, a jednak na výrobu 150 terawatthodin by bylo potřeba 15 nových temelínů. Znovu, jen na umělou inteligenci bude potřeba 15 ekvivalentů nejvýkonnější české elektrárny.

Moderní energetici by řekli „fotovoltaika“. Té by bylo v podmínkách střední Evropy potřeba 150 gigawattů. To je bezmála dvakrát víc než mají Němci nebo padesátkrát víc, než máme my v ČR. A to by byla jen umělá inteligence. Bez svícení, bez ledniček, bez elektromobilů, bez tepelných čerpadel, bez zeleného vodíku.

Rok 2023 byl v Evropě rekordní a společně jsme na starém kontinentu nainstalovali 56 gigawattů nové fotovoltaiky. Když se nám povede rekordní rok zopakovat nebo dokonce předehnat, tak by se to teoreticky do roku 2026 dalo stihnout, ale znovu – to by byla elektřina jen pro umělou inteligenci. Koťátka s plamenometem, fake videa s celebritami, několik pokroků ve vědě a pár úspěšných startupů.

Ve skutečnosti by obnovitelných zdrojů muselo být mnohem více, protože datová centra musí běžet i v noci a v zimě.

Tak kombinace obojího! Ano, k napájení datacenter bude zcela jistě použita i elektřina z jádra o obnovitelných zdrojů, ale i tak to nedá dohromady 150 terawatthodin, protože v Evropě přece jen máme spoustu jiných spotřebičů, s nimiž se datacentra budou dělit o zelenou elektřinu. Třeba streamování filmů ve vysokém rozlišení, těžba bitcoinů nebo práce na dálku. Nebo nějaké tradičnější věci jako výroba jídla, produkce zboží a doprava.

Jinak řečeno, dosáhne-li spotřeba datacenter umělé inteligence v roce 2026 opravdu hodnoty 150 terawatthodin, bude nejspíš z velké části pokrytá zvýšenou spotřebou fosilních paliv. Na jedné straně snaha o úspory, na druhé straně pokrok zvyšující spotřebu energie. A kde je snižování emisí?

Budeme umělou inteligencí topit?

Počítač jako zdroj tepla pro vytápění a přípravu teplé vody, foto © TZB-info

Přesto je tady možnost, jak uchopit počítače pro umělou inteligenci tak, aby jejich provoz vedl k nižší produkci skleníkových plynů.

Těch 150 terawatthodin, které na jedné straně vejdou do datacenter, z nich také odejde nejen v podobě výstupů AI, ale také jako teplo. Pokud toto teplo zachytíme, můžeme s pomocí elektřiny v datových centrech vytápět objekty nebo ohřívat vodu. Technologie, tedy počítače s trubkami a ventily, existují už léta.

Elektřina tak kromě generování obsahu poslouží i k výrobě tepla. Má-li mít pohon umělé inteligence minimální dopad na skleníkový efekt, mělo by každé nové datacentrum dostat i odběr tepla nebo akumulační nádrž.

Tím ale pořád řešíme jen následek a ne příčinu. A tou je vysoká spotřeba energie.