Reklama

Energetická politika

Energetická politika určuje, co státy dělají a plánují v oblasti energetiky. Zásobování energií musí být v moderním státě nejen stabilní a bezpečné, ale i dostupné a šetrné k životnímu prostředí. Vyvažování těchto požadavků tak, aby žádný z nich nepřišel zkrátka, je neustálý a náročný proces.

Energetická politika stanovuje nejen žádoucí skladbu zdrojů, ale reguluje i samotnou výrobu a distribuci energie, zásobování palivem, obchodování s energií, kontroluje i využití a spotřebu energie a další. Energetická politika zároveň ovlivňuje i jiné oblasti státní správy, například sociální politiku (ceny energií a paliv), politiky životního prostředí a dopravy (znečištění) nebo stavebnictví a průmysl (úspory energie, odpady).

Na energetickou politiku daného státu mají vliv místní přírodní podmínky, dostupnost surovin a zdrojů. Zároveň se zde silně projevují i zájmové skupiny, mezinárodní vztahy a závazky. Důležitou roli má také aktuální vývoj na trhu surovin, technologií nebo emisních povolenek. Z těchto důvodů je energetická politika málokdy zcela v režii jednoho státu a nezávislá na okolí.

Právě mezinárodní vztahy jsou důvodem, proč energetická politika často překračuje hranice jedné země. Znečištění (i potenciální), obchodní vazby nebo bezpečnost dodávek a strategické zásobování vytváří tlak na politické rozhodování v dotčených zemích. Hlavní nadnárodní rámec pro českou energetiku tvoří politika Evropská unie.

Energetickou politiku České republiky definují zejména tyto dokumenty a zákony:

  • Energetický zákon - zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
  • Zákon o hospodaření energií - zákon č. 406/2000 Sb.
  • Zákon o podporovaných zdrojích energie - zákon č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů
  • Energetická koncepce - hlavní dokument, který by měl definovat základní směřování české energetiky. Česká energetická koncepce však dlouhodobě nestíhá reflektovat energetickou transformaci a stupňující se nároky Evropské unie.

Mohlo by vás zajímat


6.10.2025ebm-papst CZ s.r.o.
Evropská unie dlouhodobě zpřísňuje legislativu v oblasti energetické účinnosti s cílem snížit spotřebu energie a emise CO2. Po čerpadlech, elektromotorech a větracích jednotkách se nyní dotýká také ventilátorů. Od 24. července 2026 vstupuje v platnost nařízení EU 2024/1834, které přináší nové požadavky v rámci směrnice Ecodesign. Pro výrobce, projektanty i uživatele to znamená nejen povinnost přizpůsobit se, ale také možnost využít efektivnější technologie.
1.10.2025Yello
Kdo by neznal ten pocit, když dorazí roční vyúčtování za elektřinu nebo plyn. V duchu si klademe otázku, jestli nás čeká příjemný přeplatek, nebo naopak nedoplatek. Přitom klíč neleží jen ve spotřebě samotné, ale i ve správně nastavených zálohách. Ty jsou totiž praktickým nástrojem, který rozloží roční náklady do pravidelných částek a přináší tak větší klid. Přesto se ale objevují otázky: kdo vlastně určuje jejich výši, kdy a jak je možné je měnit a na co máme právo?
26.9.2025Vlastimil Růžička, redakce
Nový plán odpadového hospodářství na období 2025 až 2035 z dílny Ministerstva životního prostředí ČR představuje budoucí směřování vývoje odpadového hospodářství a formuluje dlouhodobou vizi a perspektivu pro nadcházející roky v kontextu plnění závazných cílů vymezených v evropské a národní legislativě. Nabízíme komentovanou rekapitulaci se zaměřením na udržitelné stavebnictví a odkazem na výše jmenovaný dokument.
22.9.2025Mgr. Jiří Zilvar, redakce
V roce 2010 došlo v ČR k bouřlivému a velmi nákladnému rozvoji fotovoltaiky. Následky se v účtech zákazníků i ve státním rozpočtu projevují dodnes. Proč solární boom v ČR proběhl právě takto a jaké měl následky?
20.9.2025Ministerstvo životního prostředí ČR
Evropská komise intenzivně zabývá požadavky na úpravu systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS2, které iniciovala ČR s podporou dalších 18 států EU. Komisař Hoekstra přislíbil, že Komise zapracuje požadované mechanismy, které zabrání výkyvům cen emisní povolenky a negativním dopadům na občany.
Distribuční soustava, foto © TZB-info
13.9.2025redakce
Nová výzva ELEGRID z Modernizačního fondu uvolňuje 15 miliard korun na posílení kapacity české elektrizační soustavy. Investice umožní rychlejší připojování nových obnovitelných zdrojů energie a zvýší stabilitu, bezpečnost i spolehlivost dodávek elektřiny pro nové dekarbonizační projekty.
4.9.2025Mgr. Jiří Zilvar, redakce
TZB-info doporučuje „Můžou za to OZE” řekli v roce 2016 politici po blackoutu v Austrálii. Od té doby tam obnovitelných zdrojů nainstalovali sedmkrát víc a počet výpadků v Austrálii klesnul na nejnižší hodnotu v historii. Jak to Australané udělali? Promítlo se to nějak do cen elektřiny? A proč si radši nepostaví jádro?
19.8.2025Investiční skupina ARETE
Nový závazek EU v podobě odebírání trojnásobného množství plynu v energetice znamená jediné: plyn bude hrát v evropské energetice ústřední úlohu.
Transformovna s fotovoltaickou elektrárnou. Foto © TZB-info
11.8.2025Expertní skupina Frank Bold
Expertní skupina Frank Bold představuje 8 konkrétních neinvestičních opatření pro efektivnější využití stávající síťové infrastruktury. Tyto postupy jsou publikovány na webu sitprobudoucnost.cz a skupina je poskytla v rámci veřejných konzultací i Evropské komisi. Chytřejší využití české elektrizační sítě může ušetřit stovky miliard.
1.8.2025Mgr. Jiří Zilvar, redakce
Uhelné zdroje se mohou začít odstavovat už v příštích letech a česká energetika za ně nemá náhradu – ani fosilní, ani obnovitelnou. Tento stav pomáhá řešit novela energetického zákona nazvaná lex plyn, která usnadňuje povolovací procesy s cílem zrychlit stavbu větších zdrojů a snížit rizika takových staveb. Novela vstoupí v účinnost 1. 8. 2025.
29.6.2025redakce
Novela energetického zákona LEX Plyn usnadní a zrychlí výstavbu plynových elektráren, nových obnovitelných zdrojů v ČR a zakáže provoz mařičů energie.
24.6.2025plus500.com
Transformace světové energetiky má dopad, který daleko přesahuje hranice environmentálních debat. Obnovitelné zdroje energie, jako je vítr, slunce nebo vodní elektrárny, přestaly být okrajovým tématem a staly se zásadní silou přetvářející fungování globální ekonomiky. Změna energetické infrastruktury má vliv na akciové trhy, státní politiky, komoditní burzy i investiční strategie velkých fondů. Je to proměna, která se neodehrává pouze v laboratořích a elektrárnách, ale přímo na burzovních parketech. Zatímco dříve hrály klíčovou roli fosilní paliva, dnes sledujeme přeliv kapitálu do oblastí, které staví na udržitelnosti a technologických inovacích.
 
 

Reklama