Řešit přebytky elektřiny vypínáním obnovitelných zdrojů není efektivní. Je mnoho způsobů, jak využít levnou elektřinu. Ty hlavní jsou flexibilita a akumulace elektřiny. Přišel tedy čas zeleného vodíku?
Konec uhlí pro výrobu elektřiny v ČR je odborníky předpokládán mezi roky 2033 a 2038. Velcí provozovatelé uhelných elektráren, včetně ČEZ nebo Sev.en, však očekávají, že při současném vývoji cen elektřiny a emisních povolenek bude výroba elektřiny z uhlí ztrátová už v roce 2026. Zeptali jsme se Michala Macenauera, ředitele strategie poradenské společnosti v energetice EGÚ Brno.
Rekordně nízká byla v prvním čtvrtletí tohoto roku spotřeba zemního plynu. Hodnota 2 522 mil. m³ (27 396 GWh) je nejnižší od roku 2001, kdy začal Energetický regulační úřad (ERÚ) statistiky zpracovávat. Meziročně se pak jedná o pokles o 14,4 %. V zásobnících bylo na konci března 1 696 mil. m³ plynu, což odpovídá takřka čtyřnásobku loňského stavu zásob ze stejného období.
Konec uhlí pro výrobu elektřiny v ČR je odborníky předpokládán mezi roky 2033 a 2038. Velcí provozovatelé uhelných elektráren, včetně ČEZ nebo Sev.en, však očekávají, že při současném vývoji cen elektřiny a emisních povolenek bude výroba elektřiny z uhlí ztrátová už v roce 2026. Čím ji nahradit? Zeptali jsme se Františka Hrdličky.
Rok 2023 je a bude pro energetiku opět velmi rušný. Dnešní stále napjatá geopolitická situace proces změny energetiky urychluje. Dekarbonizace evropské i české energetiky bude nepochybně pokračovat. Primárním cílem je zajistit bezpečnost a spolehlivost dodávek elektřiny a plynu za přijatelné ceny, protože bez energií naše technicky vyspělá společnost zkolabuje.
Zatímco ve druhém loňském pololetí stížností na nekalé praktiky zprostředkovatelů výrazně ubylo, od počátku tohoto roku, zejména v posledních týdnech, řešil Energetický regulační úřad (ERÚ) již několik desítek podání na tzv. energošmejdy. Stížnosti spotřebitelů míří především na porušování zákazu podomního prodeje nebo na nepravdivé či klamavé informování zákazníka, ale také na výkon zprostředkovatelské činnosti bez potřebné registrace.
Tuzemská energetika má za sebou další náročný rok. Obavy z přerušení přísunu plynu do Evropy ve spojení s konfliktem na Ukrajině vyhnaly ceny energií na historická maxima. Situace byla složitá nejen pro domácnosti, ale také pro dodavatele energií. V loňském roce jich ukončila svoji činnost zhruba téměř pětina z nich. Nyní se již zdá, že to nejhorší je za námi. Teplá zima spolu se snížením spotřeby domácností i firem dávají naději na dostatek energií nejméně do konce letošní topné sezóny.
V rámci spolupráce s portálem epravo.cz jsme připravili právní rozbor vládní pomoci velkým podnikům na zvýšené náklady cen energií (zastropování cen energií a dotační program). Dnem 1. ledna 2023 totiž nabylo účinnosti nařízení vlády č. 442/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 298/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci, ve znění nařízení vlády č. 343/2022 Sb. („Nařízení“). Novela Nařízení rozšiřuje kategorii zákazníků s maximální stanovenou cenou elektřiny a plynu o velké podniky.
TZB-info doporučuje Ruská invaze na Ukrajinu nebyla jediným faktorem růstu cen elektřiny a plynu v Evropě. Které další události přispěly k extrémnímu růstu cen energií v roce 2022? A co může Evropa i ČR dělat nyní? Zeptali jsme se Jiřího Matouška, marketingového ředitele společnosti Centropol Energy.
Senátoři schválili novelu zákona nazývanou Lex OZE 1, která přinese přelomové změny vedoucí k rozvoji solární i větrné energetiky v Česku. Novela usnadní výstavbu obnovitelných zdrojů energie, například instalaci malých elektráren, u kterých zvyšuje limit bez nutnosti získat stavební povolení a licenci od Energetického úřadu z 10 kW na 50 kW.