Reklama

Vývoj spotřeby energie v ČR v období 1990–2022

8.2.2024

Ing. Miloslav Modlík, Ministerstvo průmyslu a obchodu

Odborný TZB-info doporučuje

Kolik energie se v ČR spotřebuje každý rok a z jakých energetických zdrojů pochází? Jak se liší primární a konečná spotřeba energie? Kolik energie se v ČR spotřebuje v domácnostech, v průmyslu a v dopravě? Podívejte se na přehledné grafy.

Reklama

Oddělení analýz a datové podpory koncepcí Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) každoročně zpracovává Souhrnnou energetickou bilanci (SEB) státu v metodice Eurostatu. Tato bilance se sestavuje z dat zasílaných do Eurostatu prostřednictvím ročních mezinárodních energetických dotazníků, které připravuje Český statistický úřad (ČSÚ) a MPO. SEB bývá publikována ke konci roku za rok předchozí. V současné době jsou dostupná data do roku 2022 [1].

Struktura energetické bilance

Energetická bilance představuje tok paliv a energií od jejich zdroje, přes jejich přeměnu (transformaci) v jiné energetické formy, až po jejich konečnou spotřebu (Obr. 1). Do zdrojové části je započítávána těžba paliv, dovoz, vývoz a změna stavu zásob. Menší část paliv a energií je ve své původní formě využívána přímo ke konečné spotřebě. Jejich převážná část však prochází další přeměnou (transformací) a mění se v jiné energetické formy. Mezi transformační procesy patří například výroba elektřiny a tepla pro prodej, výroba koksu, produkce hutních plynů při výrobě železa a oceli, zplyňování uhlí nebo rafinerie ropy. Kromě zušlechtěných paliv a energií patří mezi výstupy transformačních procesů i tzv. vyrobené plyny (např. energoplyn, koksárenský plyn, vysokopecní plyn, konvertorový plyn). Bilance dále zahrnuje vlastní spotřebu zařízení na přeměnu energií, spotřebu při těžbě, distribuční a přenosové ztráty. Konečná spotřeba paliv a energií je členěna do jednotlivých sektorů průmyslu, dopravy a ostatních kategorií, kam spadá např. i sektor domácnosti.

Obr. 1 Energetická bilance

Primární energetické zdroje

Mezi důležité ukazatele energetické bilance patří primární energetické zdroje. Jedná se o množství energie v původní formě (před vstupem do transformačních procesů), které je v daném roce dostupné k dalšímu energetickému využití. Bilančně se tento údaj získá součtem produkce (tuzemských zdrojů), dovozu, změnou stavu zásob a odečtením vývozu, spotřeby na mezinárodní leteckou dopravu a paliv v mezinárodních námořních zásobnících.

Celkový vývoj primárních energetických zdrojů odráží ekonomickou a společensko-politickou situaci v daném období. Ovlivnila ho transformace národního hospodářství v 90. letech minulého století, politika ochrany životního prostředí, ekonomická krize v roce 2008, pandemie Covid 19 a v posledním sledovaném roce energetická krize (Obr. 2). Celková spotřeba primární energie v ČR v roce 2022 dosahovala hodnoty 1 726 PJ (480 TWh). Sledované období 1990–2022 lze charakterizovat výrazným poklesem spotřeby pevných fosilních paliv z 63 % v roce 1990 na 33 % v roce 2022, nárůstem podílu obnovitelných zdrojů ze 2 % v roce 1990 na 12 % v roce 2022, zvýšením podílu využití jaderné energie z hodnoty 7 % v roce 1990 na 19 % v roce 2022. Podíl zemního plynu na primárních zdrojích dosahoval svého maxima 20 % koncem 90. let minulého století. Od té doby se jeho podíl postupně snižoval na hodnotu 15 % v roce 2022. Podíl ropy a ropných produktů na primárních zdrojích mírně vzrostl z hodnoty 18 % v roce 1990 na 23 % v roce 2022.

Obr. 2 Primární energetické zdroje, 1990–2022

Výroba elektřiny a tepla

Mezi nejdůležitější transformační procesy patří výroba elektřiny a tepla. V této kategorii je podle metodiky Eurostatu započítána celková spotřeba paliv a energií, které se přeměňují v elektrickou energii. V případě přeměny na teplo se rozlišuje, jestli je výrobna součástí podniku, jehož hlavní činností je výroba elektřiny a tepla (veřejná energetika) nebo podniku s jinou hlavní činností (závodní energetika). V případě závodní energetiky se do kategorie výroby elektřiny a tepla započítává jen ta část vsázky paliv a energií, která se použila na přeměnu v teplo k prodeji. Zbývající část vsázky je zahrnuta do konečné spotřeby.

Ve sledovaném období 2010–2022 měla celková spotřeba paliv a energií na výrobu elektřiny a tepla klesající trend, který byl způsoben především modernizací odvětví energetiky v souvislosti s požadavky politik ochrany životního prostředí (Obr. 3). Celková vsázka paliv a energií na výrobu elektřiny a tepla pro prodej za rok 2022 činila 884 PJ (tj. 246 TWh) a byla přeměněna v 305 PJ (tj. 85 TWh) elektřiny a 110 PJ (tj. 31 TWh) tepla pro prodej. Spotřeba pevných fosilních paliv v této kategorii se snížila z hodnoty 57 % v roce 2010 na hodnotu 46 % v roce 2022. Podíl obnovitelných zdrojů vzrostl z hodnoty 4 % v roce 2010 na hodnotu 9 % v roce 2022. Mírně se zvýšilo i využití jaderné energie a zemního plynu.

Obr. 3 Spotřeba paliv a energií na výrobu elektřiny a tepla pro prodej, 2010–2022

Konečná spotřeba

Obr. 4 Podíl sektorů na konečné spotřebě, 2022

Termínem konečná spotřeba je označována spotřeba paliv a energií konečnými uživateli. Rozlišuje se konečná spotřeba energetická a neenergetická. Příkladem neenergetické spotřeby je například spotřeba zemního plynu k výrobě chemických látek, nikoliv ke spalování a výrobě elektřiny nebo tepla. Další informace v textu se týkají pouze energetické konečné spotřeby. V energetické bilanci je konečná spotřeba rozdělena do několika základních sektorů (průmysl, doprava, ostatní). Každý z těchto sektorů je dále členěn na další podsektory. V roce 2022 se na konečné spotřebě o hodnotě 1 019 PJ (tj. 283 TWh) podílel průmysl 27 %, doprava 29 %, domácnosti 30 % a ostatní odvětví 15 % (Obr. 4).

Palivový mix konečné spotřeby v průmyslu byl ve sledovaném období 2010–2022 relativně stabilní. Celková úroveň konečné spotřeby v průmyslu v roce 2022 dosáhla hodnoty 277 PJ, tj. 77 TWh. Mezi převažující nositele energie patřil zemní plyn (30 % v roce 2022) a elektřina (32 % v roce 2022). Mírně klesala spotřeba pevných fosilních paliv, a naopak mírně rostla spotřeba elektřiny (Obr. 5).

Obr. 5 Konečná spotřeba paliv a energií v průmyslu, 2010–2022

Konečná spotřeba v dopravě v roce 2022 vystoupala k hodnotě 290 PJ, tj. 81 TWh. V období 2010–2022 vykazovala rostoucí trend, který byl v roce 2020 narušen Covidovou pandemií (Obr. 6). Dominantním nositelem energie v dopravě byla ropa a ropné produkty. Z toho v roce 2022 převažovala motorová nafta bez biosložek (73 %) a motorový benzín bez biosložek (25 %). Podíl obnovitelných zdrojů a biopaliv na konečné spotřebě v dopravě od roku 2010 do roku 2022 vzrostl pouze o 1 %. Energeticky nejnáročnějším druhem dopravy byla doprava silniční s podílem 97 % na celkové konečné spotřebě v dopravě za rok 2022.

Obr. 6 Konečná spotřeba paliv a energií v sektoru dopravy, 2010–2022

Většina celkové spotřeby paliv a energií v domácnostech byla využívána na vytápění [2], proto je její meziroční vývoj ovlivněn především klimatickými podmínkami (Obr. 7). Z toho důvodu byla ve sledovaném období nejvyšší spotřeba paliv a energií v roce 2010 a 2021 (nejvyšší počet denostupňů). V roce 2022 nabývala konečná spotřeba v domácnostech hodnoty 304 PJ, tj. 84 TWh.

Ve sledovaném období 2010–2022 klesl podíl pevných fosilních paliv v sektoru domácnosti ze 14 % v roce 2010 na 11 % v roce 2022. Naopak vzrostl podíl obnovitelných zdrojů a biopaliv z 21 % v roce 2010 na 34 % v roce 2022 (z toho 87 % pevná biomasa, 12 % energie prostředí tepelných čerpadel, 1 % solární termální energie). Klesající trend zaznamenala spotřeba zemního plynu z 31 % v roce 2010 na 23 % v roce 2022. Výraznější pokles spotřeby zemního plynu v posledním sledovaném roce byl způsoben skokovým zvýšením jeho ceny v důsledku energetické krize. Klesal i podíl nakupovaného tepla ze 16 % v roce 2010 na 13 % v roce 2022. Rostoucí trend vykazovala spotřeba elektřiny ze 17 % v roce 2010 na 19 % v roce 2022. Hlavní příčinou tohoto trendu byl nárůst počtu instalací tepelných čerpadel.