Odborný Přinášíme přehled dodavatelů, kteří ukončili dodávky a kdy jejich zákazníkům končí dodávky v režimu dodavatele poslední instance. Dále zde naleznete několik doporučení, které nabídky si nyní vybrat.

Více než 51 miliard korun již stálo odstraňování škod po těžbě a zpracování uranu v České republice. Vyplývá to ze zprávy, se kterou se seznámila vláda 9. března.

Jak se do cen elektřiny promítá energetický mix dané země? Bude plyn drahý i v příštích letech? Změní konflikt na Ukrajině směr evropské energetické politiky? Na tato a další témata jsme se ptali Pavla Řežábka, hlavního ekonoma ČEZ a.s.

Invaze na Ukrajinu vznesla na evropskou energetiku bezprostřední požadavek vyšší soběstačnosti a bezpečnosti. Doteď přitom bylo prioritou snižování emisí. Co z toho vyplývá?

Mezinárodní energetická agentura (IEA) představila 10 návrhů, jak by se mohla Evropa zbavit závislosti na ruském zemním plynu. K nim přidává jednoho podstatného „žolíka“. Co navrhuje?

Vyšší cena plynu nebo dokonce jeho omezená dostupnost bude mít zásadní vliv na konkurenceschopnost Evropského průmyslu. Za těchto okolností půjde klimatická politika na vedlejší kolej a prioritou se stane energetická bezpečnost.

Jak válka na Ukrajině změní pohled na plyn a soběstačnost v energetice? Vrátí se do hry uhlí? Co to udělá s trhem emisních povolenek? Půjde se vůbec v energetice spoléhat na trh? Tyto a další otázky probereme s našimi hosty 21. 4. 2022 na Energetickém fóru na veletrhu Aquatherm Praha 2022 v Praze Letňanech.

Má v dnešní době smysl energetická koncepce? Do jaké míry je ČR energeticky soběstačná? Je na stole zestátnění ČEZu? Na tyto a další otázky jsme se zeptali předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové.

Europoslanec Mikuláš Peksa v rozhovoru pro Seznam zprávy navrhuje spoléhat se v energetice na neviditelnou ruku trhu, která preferuje obnovitelné zdroje energie. S takovou energetikou však v Evropě hrozí zimní nedostatek elektřiny. A za takových okolností tržní mechanismy fungovat přestanou.

K čemu je evropská taxonomie udržitelných investic? Jaké přináší podmínky pro budoucí plynové zdroje? A co bude přechod na nízkoemisní plyny znamenat pro domovní kotle, ohřívače vody a sporáky? Rozhodně není nutné propadat panice a rychle přecházet k jiným zdrojům tepla.

Peníze by měly jít na výstavbu náhradních vodovodů a zdrojů vody. Mezi další podmínky těžby patří především stavba podzemní stěny nebo důkladné sledování stavu podzemní vody.

Dnes platí, že spolehlivá a dostupná energie je základním kamenem moderní společnosti, to však platilo ve všech dobách, jen ty potřebné formy energie se s rozvojem civilizace měnily. Kdysi to byla potrava a dřevo, v současné době je dominantní především teplo a elektřina.

I přes odpor některých unijních států Evropská komise (EK) definitivně rozhodla, že jádro a zemní plyn budou dočasně zařazeny na seznam zelených investic.

I přesto, že cena povolenky za vypouštěné CO₂ trhá jeden rekord za druhým, teplo se pro koncového zákazníka nijak zásadně nezdražuje. Samozřejmě, ne všechny teplárny si mohou dovolit cenu nezvýšit, nicméně obor jako celek nelze srovnávat se situací kolem enormního růstu cen u plynu a elektřiny.

Má-li být přechod k nízkoemisní energetice efektivní, musí nové bloky v Dukovanech a v Temelíně získat stavební povolení před rokem 2045. Návrh evropské taxonomie udržitelných investic tak výstavbu jádra v ČR zásadně neomezuje.

Plánované odstavení uhelných zdrojů jádrem nahradit nestihneme, v úvahu tak připadá zejména plyn a obnovitelné zdroje. Jak by tento vývoj měla reflektovat nová státní energetická koncepce? Na to jsme se zeptali Michala Šnobra, poradce finanční skupiny J&T.

Návrh evropské taxonomie řadící zemní plyn a jadernou energii mezi „udržitelné“ investice vyvolal u politiků a veřejnosti v prvních dnech letošního roku nadšení. Především mezi odpůrci razantního přechodu k bezuhlíkové energetice do roku 2050.

V médiích je uváděna polopravda o tom, že EU nařizuje zákaz využití zemního plynu k roku 2040. Tvrzení se opírá o neznalost skutečného stavu věci a jde i o manipulativní informaci typu přání je otcem myšlenky.

Plynárenský balíček vydaný Evropskou komisí potvrzuje význam plynů a plynárenské infrastruktury v transformaci energetiky. Přináší mimo jiné nová pravidla pro zavádění vodíku, ochranu spotřebitele a omezení emisí metanu.

Jinak klidným a v mnoha ohledech až nudným trhem s energiemi letošní rok pořádně otřásl. A to až tak, že souběh všech krizových faktorů nepředpokládal nikdo ze slovutných energetických expertů. Co můžeme čekat, že se bude dít dál?