Když kalifornský operátor sítě vytvářel prognózy budoucího vývoje s 33 procenty obnovitelných zdrojů v soustavě, vytvořil si pro tuto výzvu určitého maskota – kachnu.

Polská města trápí smog. Obyvatelé Krakova, města s třetím nejšpinavějším vzduchem v Evropě, si vymohli přelomové opatření: zákaz pálení pevných paliv (jako je uhlí) v krakovských domácnostech od roku 2019. Zahájí Krakov polskou cestu k nezávislosti na uhlí?

Díky novým dotacím se mnozí investoři v Česku připravují na pořízení hybridních fotovoltaických elektráren včetně baterií (tzv. HFVE). Základním rozhodnutím je pro investory zejména volba kvalitního střídače a baterie pro skladování energie. Vyplatí se raději investovat do lithiových baterií nebo do moderní technologie průtočných baterii?

Jakou roli bude hrát kogenerace v české a evropské energetice? Jak může zvýšit energetickou bezpečnost na lokální úrovni? A jaké zkušenosti mají s kogenerací v Německu? Tyto a další informace zazní na konferenci Dny kogenerace 18. a 19. října v Čestlicích u Prahy.

Evropská komise schválila český systém podpory výroby elektřiny v malých vodních elektrárnách a výroby tepla z bioplynu. Souhlasná stanoviska Komise se týkají systémů podpory běžících do roku 2020 a jejich plný text bude zveřejněn na webových stránkách komise. Na rozhodnutí o výrobě elektřiny ze slunečního záření a dalších obnovitelných zdrojů se ještě čeká.

Čína se pokouší snižovat emise z uhelných elektráren, které poháněly čínský ekonomický růst po celá desetiletí. Plánuje se odstavování elektráren a zavírání dolů. Zároveň se ale i v době zpomalování hospodářského růstu a nástupu obnovitelných zdrojů energie v Číně přistavují ve velkém nové uhelné elektrárny.

Na včerejší tiskové konferenci ERÚ představil aktuální přístup ke svým dvěma nejvíce diskutovaným tématům v posledním roce – k nové tarifní soustavě a k podmínění výplaty podpory OZE notifikací od Evropské komise.

Energetický regulační úřad vydal zprávu o základních údajích z elektroenergetiky a z plynárenství. Statistická data jsou uváděna za posledních deset let a jsou získávána přímo od výrobců, provozovatelů přenosové a distribučních soustav. Zájemcům mohou poskytnout zajímavé údaje pro pozdější orientaci v záplavě často protichůdných zpráv z energetiky.

Letošní energetická prognóza agentury Bloomberg New Energy Finance (BNEF) zvaná New Energy Outlook 2016 (NEO 2016) se od předpovědi z předchozího ročníku příliš neodchýlila. Z dosavadního vývoje BNEF identifikuje dva hlavní zdroje roku 2040 – OZE a uhlí. Trendy jsou tedy stejné jako loni a NEO 2016 se spíše než převratnými tvrzeními zabývá upřesněním těchto trendů.

V poslední době se Slovensko zmiňuje v souvislosti s diskusí ohledně cenové regulace. Rovněž se lišíme platbou za jistič a jinými státem regulovanými platbami. Jak jsou na tom Slováci, kolik platí za energie? Jaká mají spotřebitelská práva?

Británie, která byla kdysi kolébkou průmyslové revoluce, 10. května jednorázově vyřadila ze sítě své uhelné elektrárny. Přestávají být rentabilní kvůli přísnějším ekologickým normám, konkurenci obnovitelných zdrojů a poklesu cen plynu.

Obnovitelné zdroje. Moderní akumulátory. Digitalizace. Úspory energie. Energiewende. Propojování trhů. Odstavování kapacit. Energetická unie. To vše jsou jevy, které se aktuálně dějí a s nimiž by měla (nejen) česká energetika počítat, pokud si má zachovat bezpečnost, dostupnost a šetrnost k životnímu prostředí.

Energetika se revolučně vyvíjí, potvrdily se obavy odborníků v souvislosti s využíváním obnovitelných zdrojů? Jak je na tom integrace energetického trhu, co přináší a jak se do ní zapojujeme my? Je regulace cen pro domácnosti řešením, jak je to na Slovensku?

Jaké jsou ekonomické překážky a bezpečnostní rizika v souvislosti s provozem a prodlužováním životnosti stávajících jaderných elektráren a stavby nových reaktorů? Tato a další témata byla diskutována na konferenci NEC 2016. Letošní ročník také připomněl dvě výročí jaderných havárií v Černobylu (30 let) a ve Fukušimě (5 let).