Světový obchod s LNG v roce 2015

Díky dodávkám z nových zkapalňovacích terminálů v Austrálii a Indonésii a kvůli pomalému růstu spotřeby v zemích, kam se zkapalněný zemní plyn (LNG) hlavně vyváží, přetrvával převis nabídky nad poptávkou. Celkově však objem obchodu s LNG loni stoupl o 2,5 %. Růst importu hlásí v Číně, nově na Blízkém a Středním východě a v Evropě. Naopak poptávka v zemích s nejvyšší spotřebou v Japonsku, Jižní Koreji a i v Latinské Americe poklesla. Podíl obchodu s LNG klesl v Asii na Dálném východě oproti jiným oblastem světa ze 75 na 72 %.

Obr. 1: Nejdůležitější fakta (Zdroj:
http://www.giignl.org/sites/default/files/PUBLIC_AREA/Publications/giignl_2016_annual_report.pdf)

Ve světovém obchodu s LNG byl zaznamenán významný pokles cen, hlavními důvody byly levná ropa, slabá poptávka a převis nabídky zemního plynu. Zkapalněný plyn přispěl ke sbližování cen mezi atlantickým a pacifickým cenovým prostorem. V roce 2014 byla průměrná cena 6,4 dolaru za tis. BTU (Britská termální jednotka) a v roce 2015 jen 4,4 za tis. BTU.

Ve střednědobém pohledu do budoucna, na následujících pět let, v souvislosti s nízkými cenami plynu je obtížná předpověď. V roce 2015 bylo očekáváno pět významných investičních rozhodnutí ohledně LNG v Africe a Kanadě a z nich se rozhodlo pouze o jednom v Kamerunu s celkovou kapacitou 19,3 mil. t. Na straně poptávky lze pozorovat snahu změnit nákupní strategii, snížit riziko, optimalizovat nákupní náklady a maximalizovat flexibilitu.

Z dlouhodobého hlediska, následující dekády a déle, se lze na světový obchod se zkapalněným zemním plynem dívat pozitivně. Rozvoj a významný nárůst objemu obchodu se očekává především v Číně a Indii. Flexibilní flotila zplyňovacích a zásobníkových jednotek může ovlivnit obchodování s plynem v oblastech, kde by to bylo ještě před pár lety nemožné. Velkou pozornost může v příštích letech budit Irán, jako významný LNG exportér.

Nové exportní kapacity

Austrálie zvýšila množství dodávaného plynu o 5,8 mil. tun a Indonésie a Papua Nová Guinea poprvé těžila naplno a uvedené skutečnosti pomohly ke zvýšení obchodu o 10 mil. tun. Pacifická oblast poprvé v historii prodala 100 mil. tun LNG.

Naproti tomu se snížil objem těžby v Alžírsku i přes nové kapacity (−4,6 %), slabší dodávky byly z Trinidadu a Angoly kvůli technickým problémům.

I když tato zpráva patří do roku 2016, je pro další události velmi významná, ve Spojených státech byl v únoru 2016 zprovozněn první exportní terminál v Chenière’s Sabine Pass.

Obr. 2: Obchod s LNG (Zdroj: http://www.giignl.org/sites/default/files/PUBLIC_AREA/Publications/giignl_2016_annual_report.pdf)

Prodej LNG

V hlavních importních zemích Asie klesl prodej LNG o 3 mil. tun (1,7 %), jmenovitě v Japonsku a v Koreji shodně o 4,2 %. Důvodem jsou slabý ekonomický růst, vyšší energetická účinnost a mírné počasí. Čína dovezla o 5 % LNG více (+1 mil. tun) a celková potřeba stoupla na 20 mil. tun. Dovoz do Indie zůstává na úrovni roku 2014 na 14,6 mil. tun.

Obr. 3: Změny 2014 vs. 2015 v jednotlivých zemích (Zdroj:
http://www.giignl.org/sites/default/files/PUBLIC_AREA/Publications/giignl_2016_annual_report.pdf)

Poptávka po LNG klesla i v Latinské Americe o 2,5 %. Brazílie dovezla o 0,6 mil. tun LNG méně díky zvýšené vlastní těžbě plynu. Mexiko snížilo nákup o 1,6 mil. tun, protože byl uveden do provozu nový plynovod z USA.

Slibně se rozvíjel obchod se zeměmi Středního východu, jmenovitě s Egyptem, Jordánskem a Pákistánem. Tyto země loni spotřebovaly 5,5 mil. tun plynu. Dodávky byly především určeny pro spotový trh nebo pro dodávky plynu na základě krátkodobých smluv.

Do Evropy bylo dodáno o 15,8 % více (5,1 mil. tun), z toho 2,4 mil. tun může být označeno za plyn určený pro reexport. Zvýšení dovozu bylo dosaženo především díky dodávkám z Kataru do Velké Británie (+1,8 mil. tun). Tím se evropská spotřeba vrátila k hodnotám kolem roku 2005 (36 mil. tun), loni se dovezlo 37,6  mil. tun.

Podíl spotového trhu na celkovém zobchodovaném množství plynu zůstal v porovnání s předešlým rokem stabilní a tvoří přibližně 28 %. Pokud by se vycházelo z dat, která poskytli členové GIIGNL, jež se podílí na 80 % světového obchodu, a při použití definice, že za spotový obchod se považují dodávky, u kterých doba mezi kontraktem a dodávkou nepřesáhne devadesát dnů, pak by spotový obchod podle odhadů dosahoval přibližně patnácti procent.

Doprava

Na začátku roku 2016 bylo v provozu 449 tankerů, toto číslo zahrnuje 23 plovoucích terminálů a 28 lodí s kapacitou nižší než 50 000 m³. Celková přepravní kapacity byla ke konci roku 2015 63,3 mil. m³. Většina lodí nebyla starší než deset let a průměrná kapacita je v rozmezí 90 až 170 tis. m³.

Obr. 4: Kapacita a stáří lodí (Zdroj: http://www.giignl.org/sites/default/files/PUBLIC_AREA/Publications/giignl_2016_annual_report.pdf)

Ostatní důležité oblasti

V Kanadě bylo navrženo mnoho projektů o celkové kapacitě 340 mil. tun zkapalněného plynu. Většina byla umístěna na západním pobřeží v Britské Kolumbii. Jeden projekt čeká na schválení vládou ohledně vlivu na životní prostředí (Pacifik Nordwest LNG 12 mil. tun), Projekt LNG Canada dostal povolení k výstavbě a licenci na 40 let (12 mil. tun). Několik projektů je v závěrečné fázi projektové přípravy.

V USA terminál na Aljašce požádal o prodloužení licence do roku 2018, rozhodnuto o investici je u projektů Sabine Pass, Corpus Cristi, Freeport. V součtu byla ke konci roku kapacita ve výstavbě 62 mil. tun.

V Rusku se má v letech 2018 až 2019 dokončit terminál Jamal LNG, plyn bude dodáván 14 ledoborci do Asie a do Evropy. Smlouva na dodávky do Francie byla již podepsána.

Zdroj: http://www.giignl.org/sites/default/files/PUBLIC_AREA/Publications/giignl_2016_annual_report.pdf