V Evropě jsou za energetiku zodpovědné jednotlivé členské státy. Různé země zaujímají odlišné přístupy. Úplný zákaz těžby existuje například v Bulharsku, ve Francii a regionální moratoria jsou i v Německu. Naopak třeba Polsko nebo Ukrajina na těžbu plynu z břidlic a omezení závislosti na dovozu z Ruska vsází.
Reklama
Energetická politika
Archiv článků od 22.3.2015 do 25.5.2015
zpět na aktuální článkyArchiv článků od 22.3.2015 do 25.5.2015
Gazprom zveřejnil výsledky za rok 2014. Ve zprávě jsou uvedena čísla, která hovoří o prodeji plynu do různých oblastí. Prodejní množství a ceny plynu se ale značně liší podle regionu, kam Gazprom dodává. Kolik plynu a za kolik Gazprom prodává? Jaké byly prodejní ceny v Rusku, v zemích bývalého Sovětského svazu nebo v Evropě? Jak se liší množství prodaného plynu a ceny v porovnání s rokem 2013?
Hydraulické frakování vyvolává obavy z možné kontaminace zdrojů podzemní vody, nepříznivého ovlivnění kvality ovzduší, možných úniky plynů a jiných látek, zacházení s odpadními materiály a různých přímých i nepřímých zdravotních dopadů. Do kapaliny používané při hydraulickém štěpení se přidává asi 0,5 % chemikálií – mimo jiné látky pro snižování tření, látky zamezující korozi, látky likvidující mikroorganismy, gely a lubrikanty k chlazení vrtné hlavice atd. Napříč Evropou v současné době probíhá živá diskuse týkající se potenciálních rizik těžby břidlicového plynu v komerčním měřítku.
V souladu se zákony jako je Zákon o teple z obnovitelných zdrojů energie (EEWärmeG) nebo Směrnice o úsporách energie (EnEV) začínají být stále více populární kombinované systémy složené z několika různých zdrojů tepla, např. plynový kondenzační kotel v kombinaci se solárním systémem. Tato varianta přináší úspory při vytápění, představuje však zmatek, pokud jde o energetické štítkování.
Rozvoj obchodu se zkapalněným zemním plynem se postaral o to, že se ceny plynu snižují a že se zemní plyn stává celosvětovou komoditou, podobně jako ropa. Jaké výhody má LNG v porovnání se zemním plynem dopravovaným plynovody? Kdo je největším odběratelem a kdo největším spotřebitelem? Jaká je situace v Evropě a který kontinent bude hrát ve spotřebě rozhodující roli?
Celkové odhadované vytěžitelné zásoby v Číně jsou v současnosti odhadovány na 31,5 bilionů m3 plynu, což z ní činí po USA zemi s druhými největšími zásobami břidlicového plynu na světě. V Asii se další využitelné zdroje břidlicového plynu nachází rovněž v Indii a Pákistánu, v Indonésii, Austrálii a Rusku. Poteciál k těžbě existuje rovněž v severní Africe, Jižní Africe, na Blízkém východě a napříč Evropou.
Sněmovna schválila rozsáhlou a kontroverzní vládní novelu energetického zákona. Podle ní se například bude platit poplatek na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů nově podle kapacity jističe odběratelů místo podle spotřeby. Proti novele protestoval především ERÚ. Varoval, že MPO nevyčíslilo její dopady. Předlohu nyní dostane k projednání Senát.
Požadavky na plošnou instalaci měřidel a indikátorů spotřeby tepla v bytových domech by se měly zmírnit. Dále se počítá s tím, že způsob rozúčtování nákladů na teplo v bytech si budou moci nájemci a vlastníci bytů dohodnout a podle předlohy senátní úpravy novely zákona o hospodaření energií bude také omezena povinnost zpracovávání průkazů energetické náročnosti budov. Novelu, která má být účinná od července, musí ještě podepsat prezident.
zpět na aktuální články
Reklama