Jak se změnila světová energetika v roce 2014? Již 64 let přináší BP statistický přehled světové energetiky. Také letos shromáždila tisíce čísel, která dokreslují změny na energetickém trhu za 12 měsíců uplynulého roku. Hlavní ekonom BP Spencer Dale uvádí šest nejdůležitějších faktů, které pomohou čtenářům, aby si vytvořili celkový obrázek o stavu energetiky.
Zájem o zachování či dokonce zlepšení kvality životního prostředí je jistě směr, který všichni podporujeme. Po roce 1989 se zdálo, že se vše výrazně zlepšuje a že máme snad konečně vše vyřešeno. Hlavním důvodem, jak se zdá, byl především prudký pokles průmyslové výroby. Dnes však opět průmyslová výroba roste a problém se znovu objevuje, ne však v takové míře jako koncem 80. let.
V Evropě jsou za energetiku zodpovědné jednotlivé členské státy. Různé země zaujímají odlišné přístupy. Úplný zákaz těžby existuje například v Bulharsku, ve Francii a regionální moratoria jsou i v Německu. Naopak třeba Polsko nebo Ukrajina na těžbu plynu z břidlic a omezení závislosti na dovozu z Ruska vsází.
Gazprom zveřejnil výsledky za rok 2014. Ve zprávě jsou uvedena čísla, která hovoří o prodeji plynu do různých oblastí. Prodejní množství a ceny plynu se ale značně liší podle regionu, kam Gazprom dodává. Kolik plynu a za kolik Gazprom prodává? Jaké byly prodejní ceny v Rusku, v zemích bývalého Sovětského svazu nebo v Evropě? Jak se liší množství prodaného plynu a ceny v porovnání s rokem 2013?
Hydraulické frakování vyvolává obavy z možné kontaminace zdrojů podzemní vody, nepříznivého ovlivnění kvality ovzduší, možných úniky plynů a jiných látek, zacházení s odpadními materiály a různých přímých i nepřímých zdravotních dopadů. Do kapaliny používané při hydraulickém štěpení se přidává asi 0,5 % chemikálií – mimo jiné látky pro snižování tření, látky zamezující korozi, látky likvidující mikroorganismy, gely a lubrikanty k chlazení vrtné hlavice atd. Napříč Evropou v současné době probíhá živá diskuse týkající se potenciálních rizik těžby břidlicového plynu v komerčním měřítku.
V souladu se zákony jako je Zákon o teple z obnovitelných zdrojů energie (EEWärmeG) nebo Směrnice o úsporách energie (EnEV) začínají být stále více populární kombinované systémy složené z několika různých zdrojů tepla, např. plynový kondenzační kotel v kombinaci se solárním systémem. Tato varianta přináší úspory při vytápění, představuje však zmatek, pokud jde o energetické štítkování.
Rozvoj obchodu se zkapalněným zemním plynem se postaral o to, že se ceny plynu snižují a že se zemní plyn stává celosvětovou komoditou, podobně jako ropa. Jaké výhody má LNG v porovnání se zemním plynem dopravovaným plynovody? Kdo je největším odběratelem a kdo největším spotřebitelem? Jaká je situace v Evropě a který kontinent bude hrát ve spotřebě rozhodující roli?
Celkové odhadované vytěžitelné zásoby v Číně jsou v současnosti odhadovány na 31,5 bilionů m3 plynu, což z ní činí po USA zemi s druhými největšími zásobami břidlicového plynu na světě. V Asii se další využitelné zdroje břidlicového plynu nachází rovněž v Indii a Pákistánu, v Indonésii, Austrálii a Rusku. Poteciál k těžbě existuje rovněž v severní Africe, Jižní Africe, na Blízkém východě a napříč Evropou.
