Německý ústavní soud jedná o odškodném za odchod od jádra

Německý ústavní soud začal tento týden projednávat žádost o odškodné, které od státu požadují energetické firmy E.ON, RWE a Vattenfall za rozhodnutí vlády z roku 2011 o odklonu Německa od jaderné energetiky. Pokud soud firmám odškodné přizná, může se pohybovat v řádu desítek miliard eur. Podle právních odborníků potrvá několik měsíců, než ústavní soud dospěje k rozhodnutí.

© Fotolia.com

O opuštění jaderné energetiky rozhodla vláda sociální demokracie (SPD) a Zelených vedená kancléřem Gerhardem Schröderem v roce 2000. Podle tehdejší dohody s energetickými koncerny měly být jaderné elektrárny postupně odstaveny do roku 2022. V roce 2010 však tehdejší vláda konzervativní unie CDU/CSU a liberální FDP vedená kancléřkou Angelou Merkelovou rozhodla o prodloužení životnosti jaderných elektráren, které měly dodávat proud až do roku 2036.

V roce 2011 ale kabinet Merkelové po havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima změnil názor a rok starou novelu atomového zákona zrušil. Jaderné zdroje v Německu by tak měly být odstaveny nejpozději do roku 2022.

Energetické společnosti však vnímají rozhodnutí vlády z roku 2011 jako porušení svých ústavou garantovaných práv. Vláda se podle nich rychlým odklonem od jádra dopustila vyvlastnění jejich majetku, na což má v případech nutných pro zajištění veřejné bezpečnosti právo, neposkytla jim ale náhradu za tento majetek. Pokud by nyní ústavní soud energetikům vyhověl, mohli by se obrátit na správní soudy, aby určily výši odškodného, které by stát musel firmám vyplatit. Odhaduje se, že by tato částka byla v řádu desítek miliard eur.

Ministryně životního prostředí Barbara Hendricksová před soudem požadavek energetiků na odškodné odmítla. "Že dojde k odchodu od jádra, to nebyla žádná novinka. Zákon z roku 2011 vycházel z dřívějšího rozhodnutí (Schröderovy) vlády, s nímž energetické firmy souhlasily," uvedla. Zdůraznila také, že v německé společnosti nyní panuje konsenzus o odstavení jaderných zdrojů a využívání obnovitelných.

Šéf společnosti E.ON Johannes Teyssen při příchodu k soudu v Karlsruhe prohlásil, že nechce zpochybňovat celý projekt německé transformace energetiky směrem k obnovitelným zdrojům. "Jde nám pouze o spravedlivý odklon od jaderné energetiky, o odškodné za majetek, který nám byl z politických důvodů odebrán," řekl novinářům.

Při projednávání záležitosti demonstrovalo před budovou soudu několik desítek odpůrců jaderné energetiky. Požadovali okamžité odstavení všech jaderných zdrojů namísto jejich postupného vypínání v příštích šesti letech. Zároveň žádali vládu, aby zanesla do německé ústavy zákaz využívání jaderné energetiky.

Jaderné elektrárny v Německu provozují čtyři společnosti, vedle E.ON, RWE a Vattenfallu je to ještě bádensko-Württemberská EnBW. Ta se ale k ústavní žalobě nepřipojila, protože je z 98 procent vlastněná státem.

Odklon od jádra byl v Německu prvním krokem v transformaci energetiky. V budoucnu by se měl snižovat i význam uhlí pro výrobu elektřiny, páteří pro zásobování energií by se měly stát obnovitelné zdroje. Ty se loni podílely z 30 procent na celkové výrobě elektřiny v zemi. V roce 2035 by měly pokrývat 60 procent německé spotřeby, do roku 2050 by to mělo být 80 procent.