Prolomení těžebních limitů na dole Bílina: 120 milionů tun hnědého uhlí a miliardy do státního rozpočtu

O tom, co všechno přípravy těžby za limity obnáší, bude hovořit na Dnech teplárenství a energetiky, které se uskuteční ve dnech 26.–27. dubna v Hradci Králové.

Ivo Pěgřímek

Vládou schválená úprava limitu umožní pokračovat v těžbě na dole Bílina až do roku 2055. „Na rozloze necelých šesti kilometrů čtverečních jsou uloženy vytěžitelné zásoby v objemu kolem 120 milionů tun vysoce výhřevného nízkosirnatého hnědého uhlí s širokým uplatněním – od tepláren přes moderní nízkoemisní kotle lokálního vytápění až po velké elektrárny, zejména pak pro nový ekologický zdroj o výkonu 660 MW sousední elektrárny Ledvice,“ říká generální ředitel společnosti Severočeské doly Ivo Pěgřímek.

Úpravy limitů těžby na dole Bílina budou mít podle něj kromě toho velký přínos také pro sociální oblast a veřejné rozpočty. Společnost plánuje přijmout již v období do roku 2024 zhruba jeden tisíc nových zaměstnanců, další stovky lidí pak najdou uplatnění v návazných provozech a službách. „Do státního rozpočtu a obcí zamíří několik desítek miliard korun formou odvodu za vytěžený nerost a dále z daní firem a zaměstnanců i z našeho sponzoringu,“ dodává Ivo Pěgřímek.

S úpravou limitu na dole Bílina ostatně počítá i schválená Státní energetická koncepce do roku 2040, která předpokládá přednostní využití všech dostupných tuzemských energetických zdrojů při aplikaci nejlepších technologií a způsobem maximálně šetrným k životnímu prostředí.

Co teď?

Po vládním rozhodnutí nyní společnost Severočeské doly čeká řada dalších kroků předcházejících budoucí těžbě. Do konce letošního roku musí zpracovat detailní báňskou studii, podpořenou odbornými posudky a náležitými technickými dokumenty, které vycházejí z vládního usnesení. To mimo jiné stanoví, že „hranice těžby musí být 500 metrů od sousedních obcí Braňany a Mariánské Radčice“. Součástí této báňské studie bude také návrh ochranných opatření, která by měla eliminovat pronikání hluku a prachu z těžebních operací do těchto obcí. Jejich realizace musí proběhnout v dostatečném předstihu před přiblížením porubní fronty.

„Obě obce s námi před časem uzavřely smlouvy o partnerství a spolupráci, obě podporujeme formou finančních pomocí a darů a v obou jsme už v minulosti některá ochranná opatření vybudovali, například zemní valy a ochranné stěny,“ říká Ivo Pěgřímek. V dalších krocích pak bude společnost pracovat na první etapě dokumentace EIA, na kterou by v roce 2019 měl navázat proces získání povolení hornické činnosti.

Transparentní dialog

„Předpokládáme, že na řešení zmírňování vlivů postupu těžby na životní prostředí budeme aktivně spolupracovat nejen s příslušnými orgány státní a regionální správy, ale především se zástupci samospráv uvedených obcí. Jak v případě EIA, tak u povolení hornické činnosti budeme se všemi zainteresovanými stranami vést transparentní dialog s maximální snahou omezit rušivé dopady na životní prostředí a obce v sousedství důlního provozu,“ vidí nejbližší budoucnost Ivo Pěgřímek.

Společnost má před sebou ale i další úkoly. „Zajišťovat nadále spolehlivé dodávky pro elektrárny ČEZ i pro ostatní zákazníky, minimalizovat výdaje při bezpečné těžbě, optimalizovat investice, soustředit se na maximálně efektivní využití ekonomicky vytěžitelných zásob uhlí či zefektivnit rozhraní mezi těžbou a elektrárnami. Jen tak lze reagovat na současné požadavky trhu s elektřinou a teplem a vyhovět jim. Mám za to, že jsme na to dobře připraveni,“ dodal předseda představenstva a generální ředitel Severočeských dolů Ivo Pěgřímek.