Energetika se ocitá ve zlomovém okamžiku
Energetika, nejen ta česká, ale celé EU se ocitá ve zlomovém okamžiku. „Vedle celoevropských cílů, aby minimalizovala své negativní dopady na životní prostředí, se čím dál více setkává s tzv. prosumers, tj. spotřebiteli elektřiny, kteří si ji současně i sami pro sebe vyrábějí – s větší touhou po svobodě a nezávislosti,“ říká Jan Kanta, člen výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky a manažer Útvaru legislativa a trh společnosti ČEZ.
Jak na to musí reagovat trh, jaké legislativní kroky v současné době řeší a je novelizace legislativy jen pouhým strašákem? O tom hovoří Jan Kanta. Se svou přednáškou vystoupí na konferenci Dny teplárenství a energetiky, která se uskuteční 26.–27. dubna v Hradci Králové.
Jan Kanta
Co takové změny přinesou?
Energetika je postavena před nelehký úkol, aby vyhověla nejen požadavkům prosumers, pro které je nezbytné vytvořit svět typu „Smart Grids“, ale i nezanedbatelného počtu zákazníků, kteří stále preferují jednoduchost vyjádřenou slovy „o energie se starat nechci“.
Působíte v útvaru legislativy, jaké hlavní zákonodárné problémy energetika v současné době řeší?
Je jich celá řada, o kterých spolu s kolegy jak v naší firmě, tak i v Teplárenském sdružení jednáme. Namátkou mohu zmínit z evropské úrovně postupně vznikající legislativu k implementaci cílů 2030 a témata související s energetickou unií. Na domácím českém písečku potom například implementaci aktualizované Státní energetické koncepce (ASEK), tvorbu či novelizaci řady akčních plánů, které na ASEK navazují, a jejich následnou implementaci, aby nezůstaly jen na papíře. V neposlední řadě také implementaci poslední rozsáhlé novely energetického zákona a zákona o podporovaných zdrojích energie z loňského roku.
Není novelizace legislativy jen jakýmsi strašákem?
Ne. Novelizace legislativy je kontinuálním procesem, a to především z důvodu potřeby implementace evropské legislativy ve stanovených termínech. Energetická legislativa je o to složitější, že je z důvodu pozice energií jako veřejného statku kombinací veřejného a soukromého práva. Současně se také energetika velmi dynamicky vyvíjí a nadále vyvíjet bude.
My energetici navíc máme tendenci pohlížet na energetickou legislativu hodně technokraticky a do detailu, jako by stála samostatně mimo zbytek „obecného“ právního řádu. Tržní prostředí v energetice je tu již cca 15 let a i přes zavádění dalších regulací do energetiky nadále bude. To vše dohromady vytváří legislativní prostředí, v němž se energetika pohybuje, čím dál tím složitějším až nepřehledným. Proto si v poslední době stále častěji kladu otázku, zda již nenastala doba, kdy je třeba s dostatečnou pokorou všech dotčených uvažovat o přepsání energetického zákona stylem „na zelené louce“, obdobně, jako byl přepsán občanský zákoník.
Čím vám Dny teplárenství a energetiky mohou nejvíce pomoci?
Je to určitě již zmíněná diskuse o aktuálních tématech nejen z oblasti teplárenství, ale celé energetiky obecně a z ní vyplývající hlubší pochopení aktuálního vývoje, uvažování subjektů a lidí pohybujících se v energetice o nových možnostech trhu a v důsledku toho i touhám a požadavkům zákazníků. Jak už jsem řekl, bez spotřebitele energie by tu energetika nebyla.
Jaké závěry z této konference očekáváte?
Co se týká závěrů, tak kromě těch odborných bych uvítal, abychom všichni společně, jak malí, tak i velcí hráči v energetice pochopili, že v současném složitém a turbulentním prostředí, ve kterém se energetika nachází, se bez vzájemné spolupráce, a to primárně na platformách sdružení či asociací, jako je například Teplárenské sdružení ČR, neobejdeme. V množství je vždy větší síla a spoléhat se na to, že i když zůstanu stát mimo, tak to za mě někdo jiný vyřeší, považuji za krátkozraké.
Zájmové sdružení právnických osob, jejichž činnost souvisí s problematikou výroby, rozvodu a spotřeby tepla, výrobou a montáží technologií pro teplárenství a projektování zařízení pro zásobování teplem. Členové Teplárenského sdružení ČR vyrábějí více než ...