V poslední době se Slovensko zmiňuje v souvislosti s diskusí ohledně cenové regulace. Rovněž se lišíme platbou za jistič a jinými státem regulovanými platbami. Jak jsou na tom Slováci, kolik platí za energie? Jaká mají spotřebitelská práva?

Británie, která byla kdysi kolébkou průmyslové revoluce, 10. května jednorázově vyřadila ze sítě své uhelné elektrárny. Přestávají být rentabilní kvůli přísnějším ekologickým normám, konkurenci obnovitelných zdrojů a poklesu cen plynu.

Obnovitelné zdroje. Moderní akumulátory. Digitalizace. Úspory energie. Energiewende. Propojování trhů. Odstavování kapacit. Energetická unie. To vše jsou jevy, které se aktuálně dějí a s nimiž by měla (nejen) česká energetika počítat, pokud si má zachovat bezpečnost, dostupnost a šetrnost k životnímu prostředí.

Energetika se revolučně vyvíjí, potvrdily se obavy odborníků v souvislosti s využíváním obnovitelných zdrojů? Jak je na tom integrace energetického trhu, co přináší a jak se do ní zapojujeme my? Je regulace cen pro domácnosti řešením, jak je to na Slovensku?

Jaké jsou ekonomické překážky a bezpečnostní rizika v souvislosti s provozem a prodlužováním životnosti stávajících jaderných elektráren a stavby nových reaktorů? Tato a další témata byla diskutována na konferenci NEC 2016. Letošní ročník také připomněl dvě výročí jaderných havárií v Černobylu (30 let) a ve Fukušimě (5 let).

Na Den Země se do New Yorku sjeli zástupci více než stovky zemí ze všech světadílů, aby podepsali mezinárodní smlouvu o změně klimatu, která by v roce 2020 měla nahradit Kjótský protokol. Pokud se dohodu podaří naplnit, lidstvo se do konce století zbaví závislosti na uhlí, ropě, zemním plynu a dalších zdrojích skleníkových plynů.

Evropo, dohodni se na definici akumulace elektrické energie a konej! Tak by se dalo číst hlavní poselství prohlášení SolarPower Europe, asociace výrobců elektřiny ze slunce a výrobců baterií. Prohlášení naráží na skutečnost, že EU nejen že nemá jednotnou právní úpravu skladování elektrické energie, která by umožnila podporu této technologie, ale nemá ani jednotnou právní definici tohoto pojmu.

Až 120 milionů tun hnědého uhlí, více než tisícovka nových pracovních míst a několik desítek miliard korun do státního rozpočtu. To by mělo přinést prolomení těžebních limitů na dole Bílina na Teplicku. „Považujeme to za opravdu významný úspěch, o který jsme dlouhodobě usilovali,“ říká generální ředitel společnosti Severočeské doly, která důl provozuje, Ivo Pěgřímek.

V několika posledních letech se obchod se zemním plynem mění. Zemní plyn se stává stále více komoditou, kterou lze dopravit relativně snadno na druhou část světa. Objevují se nová ložiska, nové přepravní kapacity. Tyto možnosti ovlivňují ceny, které ještě nedávno byly v jednotlivých regionech různé. Zpráva obchodníků s LNG popisuje stav obchodu s LNG v roce 2015.

„Vedle celoevropských cílů, aby minimalizovala své negativní dopady na životní prostředí, se čím dál více setkává s tzv. prosumers, tj. spotřebiteli elektřiny, kteří si ji současně i sami pro sebe vyrábějí – s větší touhou po svobodě a nezávislosti,“ říká Jan Kanta.

Tzv. antifosilní zákon již funguje v řadě členských zemí EU, Česká republika se k těmto zemím zanedlouho připojí. Ministr životního prostředí Richard Brabec počítá s předložením návrhu zákona do Vlády do termínu 30.9.2016 a do konce roku do Sněmovny. Platnost nového zákona by mohla začít od 1.1.2018.

Již 22. ročník konference s doprovodnou výstavou Dny teplárenství a energetiky pořádá Teplárenské sdružení České republiky ve dnech 26.–27. dubna 2016 v Kongresovém výstavním a společenském centru Aldis v Hradci Králové. Jaké jsou aktuální problémy v teplárenství a co bude obnášet nová legislativa? Odpovídá Martin Hájek.

V pondělí 28. března Česká televize v pořadu Události odvysílala reportáž redaktora Jana Černého o možné regulaci cen plynu. Důvodem podle reportáže byly neúměrně vysoké ceny plynu pro domácnosti v porovnání s vývojem cen na burze. Odpovědní prý zvažují nápravu v podobě zavedení regulace cen.

Evropa pokračuje v naplňování konceptu Energetické unie. Zatím posledním krokem bylo představení balíčku, který řeší především bezpečnost dodávek zemního plynu. Tato sada návrhů ale rozhodně nebude pro letošek jedinou aktivitou.

V roce 2011 se na základě havárie v elektrárně Fukushima Daiichi německá vláda rozhodla vrátit k rychlejšímu plánu odstavování jaderných elektráren. S tím však jejich majitelé nepočítali a chtějí po státu odškodné.