Evropský parlament schválil 23. listopadu 2016 nové limity pro vybrané emise a látky znečišťující ovzduší. Pro členské státy z toho vyplývají nové závazky ke snížení některých emisí ve 2 krocích - od roku 2020 a od roku 2030. První kontroly dodržování nových limitů se budou vyhodnocovat k roku 2025.

Dokument uniklý z Evropské komise prozrazuje, že Evropská komise zvažuje ukončení preferenčního přístupu do sítě pro obnovitelné zdroje.

Ceny uhlí v Evropě vzrostly během roku 2016 o závratných 69 %. Producenty uhlí trápí především snižující se poptávka a jsou nuceni snižovat těžbu. Ta klesla meziročně o 10 %. Přímou reakcí je zvyšování ceny uhlí. Lze očekávat, že uhelný byznys bude dále upadat a do čela se budou dostávat obnovitelné zdroje energie, do nichž začala výrazně investovat i Čína. Se zdražením uhlí by měly počítat i domácnosti.

Plynárenství se o budoucí místo zemního plynu v energetickém mixu musí aktivně starat. Na rozdíl od elektroenergetiky není nutné investovat velké prostředky do přechodu na necentrální zdroje. Důležité je prosazení úpravy připravovaného antifosilního zákona a zohlednění vlivu na životní prostředí.

Konec roku se blíží a s ním vydání nových cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. V posledních letech jsou právě regulované ceny pro mnoho zákazníků tou rozhodující položkou způsobující změnu plateb. Rok od roku se regulované ceny zdražují, bude tomu tak i letos? Co navrhuje regulátor s ohledem na notifikaci podpory výroby elektřiny z podporovaných zdrojů?

Když kalifornský operátor sítě vytvářel prognózy budoucího vývoje s 33 procenty obnovitelných zdrojů v soustavě, vytvořil si pro tuto výzvu určitého maskota – kachnu.

Polská města trápí smog. Obyvatelé Krakova, města s třetím nejšpinavějším vzduchem v Evropě, si vymohli přelomové opatření: zákaz pálení pevných paliv (jako je uhlí) v krakovských domácnostech od roku 2019. Zahájí Krakov polskou cestu k nezávislosti na uhlí?

Díky novým dotacím se mnozí investoři v Česku připravují na pořízení hybridních fotovoltaických elektráren včetně baterií (tzv. HFVE). Základním rozhodnutím je pro investory zejména volba kvalitního střídače a baterie pro skladování energie. Vyplatí se raději investovat do lithiových baterií nebo do moderní technologie průtočných baterii?

Jakou roli bude hrát kogenerace v české a evropské energetice? Jak může zvýšit energetickou bezpečnost na lokální úrovni? A jaké zkušenosti mají s kogenerací v Německu? Tyto a další informace zazní na konferenci Dny kogenerace 18. a 19. října v Čestlicích u Prahy.

Evropská komise schválila český systém podpory výroby elektřiny v malých vodních elektrárnách a výroby tepla z bioplynu. Souhlasná stanoviska Komise se týkají systémů podpory běžících do roku 2020 a jejich plný text bude zveřejněn na webových stránkách komise. Na rozhodnutí o výrobě elektřiny ze slunečního záření a dalších obnovitelných zdrojů se ještě čeká.

Čína se pokouší snižovat emise z uhelných elektráren, které poháněly čínský ekonomický růst po celá desetiletí. Plánuje se odstavování elektráren a zavírání dolů. Zároveň se ale i v době zpomalování hospodářského růstu a nástupu obnovitelných zdrojů energie v Číně přistavují ve velkém nové uhelné elektrárny.

Na včerejší tiskové konferenci ERÚ představil aktuální přístup ke svým dvěma nejvíce diskutovaným tématům v posledním roce – k nové tarifní soustavě a k podmínění výplaty podpory OZE notifikací od Evropské komise.

Energetický regulační úřad vydal zprávu o základních údajích z elektroenergetiky a z plynárenství. Statistická data jsou uváděna za posledních deset let a jsou získávána přímo od výrobců, provozovatelů přenosové a distribučních soustav. Zájemcům mohou poskytnout zajímavé údaje pro pozdější orientaci v záplavě často protichůdných zpráv z energetiky.

Letošní energetická prognóza agentury Bloomberg New Energy Finance (BNEF) zvaná New Energy Outlook 2016 (NEO 2016) se od předpovědi z předchozího ročníku příliš neodchýlila. Z dosavadního vývoje BNEF identifikuje dva hlavní zdroje roku 2040 – OZE a uhlí. Trendy jsou tedy stejné jako loni a NEO 2016 se spíše než převratnými tvrzeními zabývá upřesněním těchto trendů.

V poslední době se Slovensko zmiňuje v souvislosti s diskusí ohledně cenové regulace. Rovněž se lišíme platbou za jistič a jinými státem regulovanými platbami. Jak jsou na tom Slováci, kolik platí za energie? Jaká mají spotřebitelská práva?

Británie, která byla kdysi kolébkou průmyslové revoluce, 10. května jednorázově vyřadila ze sítě své uhelné elektrárny. Přestávají být rentabilní kvůli přísnějším ekologickým normám, konkurenci obnovitelných zdrojů a poklesu cen plynu.