Zájem o zachování či dokonce zlepšení kvality životního prostředí je jistě směr, který všichni podporujeme. Po roce 1989 se zdálo, že se vše výrazně zlepšuje a že máme snad konečně vše vyřešeno. Hlavním důvodem, jak se zdá, byl především prudký pokles průmyslové výroby. Dnes však opět průmyslová výroba roste a problém se znovu objevuje, ne však v takové míře jako koncem 80. let.
V Evropě jsou za energetiku zodpovědné jednotlivé členské státy. Různé země zaujímají odlišné přístupy. Úplný zákaz těžby existuje například v Bulharsku, ve Francii a regionální moratoria jsou i v Německu. Naopak třeba Polsko nebo Ukrajina na těžbu plynu z břidlic a omezení závislosti na dovozu z Ruska vsází.
Gazprom zveřejnil výsledky za rok 2014. Ve zprávě jsou uvedena čísla, která hovoří o prodeji plynu do různých oblastí. Prodejní množství a ceny plynu se ale značně liší podle regionu, kam Gazprom dodává. Kolik plynu a za kolik Gazprom prodává? Jaké byly prodejní ceny v Rusku, v zemích bývalého Sovětského svazu nebo v Evropě? Jak se liší množství prodaného plynu a ceny v porovnání s rokem 2013?
Hydraulické frakování vyvolává obavy z možné kontaminace zdrojů podzemní vody, nepříznivého ovlivnění kvality ovzduší, možných úniky plynů a jiných látek, zacházení s odpadními materiály a různých přímých i nepřímých zdravotních dopadů. Do kapaliny používané při hydraulickém štěpení se přidává asi 0,5 % chemikálií – mimo jiné látky pro snižování tření, látky zamezující korozi, látky likvidující mikroorganismy, gely a lubrikanty k chlazení vrtné hlavice atd. Napříč Evropou v současné době probíhá živá diskuse týkající se potenciálních rizik těžby břidlicového plynu v komerčním měřítku.
V souladu se zákony jako je Zákon o teple z obnovitelných zdrojů energie (EEWärmeG) nebo Směrnice o úsporách energie (EnEV) začínají být stále více populární kombinované systémy složené z několika různých zdrojů tepla, např. plynový kondenzační kotel v kombinaci se solárním systémem. Tato varianta přináší úspory při vytápění, představuje však zmatek, pokud jde o energetické štítkování.
Rozvoj obchodu se zkapalněným zemním plynem se postaral o to, že se ceny plynu snižují a že se zemní plyn stává celosvětovou komoditou, podobně jako ropa. Jaké výhody má LNG v porovnání se zemním plynem dopravovaným plynovody? Kdo je největším odběratelem a kdo největším spotřebitelem? Jaká je situace v Evropě a který kontinent bude hrát ve spotřebě rozhodující roli?
Celkové odhadované vytěžitelné zásoby v Číně jsou v současnosti odhadovány na 31,5 bilionů m3 plynu, což z ní činí po USA zemi s druhými největšími zásobami břidlicového plynu na světě. V Asii se další využitelné zdroje břidlicového plynu nachází rovněž v Indii a Pákistánu, v Indonésii, Austrálii a Rusku. Poteciál k těžbě existuje rovněž v severní Africe, Jižní Africe, na Blízkém východě a napříč Evropou.
Sněmovna schválila rozsáhlou a kontroverzní vládní novelu energetického zákona. Podle ní se například bude platit poplatek na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů nově podle kapacity jističe odběratelů místo podle spotřeby. Proti novele protestoval především ERÚ. Varoval, že MPO nevyčíslilo její dopady. Předlohu nyní dostane k projednání Senát.
Požadavky na plošnou instalaci měřidel a indikátorů spotřeby tepla v bytových domech by se měly zmírnit. Dále se počítá s tím, že způsob rozúčtování nákladů na teplo v bytech si budou moci nájemci a vlastníci bytů dohodnout a podle předlohy senátní úpravy novely zákona o hospodaření energií bude také omezena povinnost zpracovávání průkazů energetické náročnosti budov. Novelu, která má být účinná od července, musí ještě podepsat prezident.
