Již 22. ročník konference s doprovodnou výstavou Dny teplárenství a energetiky pořádá Teplárenské sdružení České republiky ve dnech 26.–27. dubna 2016 v Kongresovém výstavním a společenském centru Aldis v Hradci Králové. Jaké jsou aktuální problémy v teplárenství a co bude obnášet nová legislativa? Odpovídá Martin Hájek.

V pondělí 28. března Česká televize v pořadu Události odvysílala reportáž redaktora Jana Černého o možné regulaci cen plynu. Důvodem podle reportáže byly neúměrně vysoké ceny plynu pro domácnosti v porovnání s vývojem cen na burze. Odpovědní prý zvažují nápravu v podobě zavedení regulace cen.

Evropa pokračuje v naplňování konceptu Energetické unie. Zatím posledním krokem bylo představení balíčku, který řeší především bezpečnost dodávek zemního plynu. Tato sada návrhů ale rozhodně nebude pro letošek jedinou aktivitou.

V roce 2011 se na základě havárie v elektrárně Fukushima Daiichi německá vláda rozhodla vrátit k rychlejšímu plánu odstavování jaderných elektráren. S tím však jejich majitelé nepočítali a chtějí po státu odškodné.

BP zveřejnila svou tradiční předpověď budoucího vývoje v energetice nazvanou BP Energy Outlook 2016. V ní se na základě současných poznatků snaží nastínit spotřebu primárních zdrojů v příštích 20 letech. Odkud budeme získávat energii v roce 2035?

O ceny podle nové tarifní soustavy se lidé živě zajímají, vyplývá to z četných diskuzních příspěvků pod články na TZB-info zabývajícími se touto tématikou. Vybrali jsme ty nejzajímavější příspěvky a k nim přidali názory účastníků televizního diskuzního pořadu Otázky Václava Moravce.

„Obnovitelné zdroje potřebují stabilní legislativní prostředí a prostředí dotačních nástrojů, aby investoři měli odvahu a chuť pouštět se do těchto projektů,“ uvedl Vladimír Mana, náměstek ministra životního prostředí na semináři věnovaném rozvoji OZE v ČR.

V současné době prochází odvětví energetiky transformací, která by se dala nazvat jako „doba decentralizační". Její hlavní charakteristikou je rozšiřování výstavby malých výroben, především na bázi obnovitelných nebo nízkoemisních zdrojů, budovaných přímo v místě spotřeby nebo její blízkosti. Tyto změny promítá Energetický regulační úřad i do nové tarifní struktury.

Změny počtu dodavatelů jsou dokladem fungujícího trhu s energiemi. U nás, po obrovském boomu na začátku tohoto desetiletí, počet změn klesá, a to i přesto, že se na trhu objevují stále nové nabídky s rekordně nízkými cenami. Kdo z prodejců získal největší počet zákazníků a komu zákazníci ubývají? Dočkáme se ještě změny trendu?

Fosilní paliva budou hrát důležitou roli v energetice ještě mnoho let. Proto se hledají způsoby jejich využívání, které snižují dopady na lidské zdraví a jsou slučitelné se snižováním emisí skleníkových plynů.

I přes nevídaný pokles velkoobchodních cen elektřiny i plynu ceny většiny obchodníků zůstaly stejné. Ač dodavatelé prohlašují, že pro příští rok ceny zákazníkům nebudou zvedat, zákazníci se dočkají zdražení kvůli zvýšení cen státem regulovaných poplatků. Proč se některým dodavatelům nechce zlevňovat a jak se vyjadřují?

Klimatická jednání se omezují pouze na stranu spotřeby fosilních paliv a zcela ignorují proces výroby. Delegáti jednotlivých zemí v Paříži jednají o snížení poptávky, zatímco jejich jejich státy usilují o maximální domácí produkci fosilních zdrojů.

Projekt Smart City Písek se snaží o zavedení moderních informačních technologií do každodenního chodu města. Jeho představitelé a IQRF Alliance se dnes na setkání v Brně dohodli na využití technologie IQRF jako hlavní komunikační platformy. Díky tomu má Písek našlápnuto stát se prvním skutečně inteligentním městem v ČR.

Pařížská klimatická dohoda velmi pravděpodobně pomůže urychlit přechod řady zemí na nízkouhlíkovou energetiku a podpoří rozvoj odvětví obnovitelných zdrojů. Podle některých komentářů však fosilní paliva zůstanou ještě dlouho v energetice relevantní a jejich výrobci tak mohou i nadále profitovat.

Vládní vyjednavači v sobotu 12. prosince v Paříži podepsali právní ujednání, které stanovuje omezení růstu globální teploty na 2° C a zavazuje vlády 195 zemí k odpovědnosti za dosažení těchto cílů.