Německo zavádí uhlíkovou daň. Její výše byla počátkem října německým parlamentem odsouhlasena na 25 euro za tunu CO₂ pro rok 2021 a do roku 2025 vzroste na 55 euro/t.

Dovážet nebo vyrábět? – tuto otázku řešili účastníci letošní konference Energetika v nových prostorách hotelu Passage v Brně.

Odsunutí projednání novely energetického zákona je prohrou ministerstva průmyslu a obchodu a zásadním způsobem postihuje všechny tuzemské spotřebitele.

Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal cenové rozhodnutí, kterým stanoví podporu pro podporované zdroje energie pro příští rok. Zároveň ERÚ poprvé od roku 2013 vydal nové cenové rozhodnutí pro oblast teplárenství. Parametry stanovené těmito rozhodnutími budou účinné od 1. ledna 2021.

Snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % proti stavu z roku 1990 tak, jak navrhla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, je podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka pro ČR nereálné. Pokud má ČR zachovat energetickou soběstačnost, bude to o něco později.

Odborný Teorie o možnostech řízení výkonu už byla popsána. Jaké jsou ale skutečné zkušenosti, pilotní projekty a plány operátorů sítí, provozovatelů dobíjecí infrastruktury a firem, které elektromobilitu reálně implementovaly?

Opatření přijatá v souvislosti s pandemií Covid-19 vyvolala prudký pokles v evropské poptávce po zemním plynu (ZP). V článku jsou zahrnuty komentáře analytických firem, pohled mezinárodní plynárenské unie IGU, nastíněny tendence a možnosti, které snížení cen zemního plynu vyvolané přesahem nabídky nad poptávkou nabízí.

Aktuální poznatky z přechodu na OZE, v Německu Energiewende, poukazují na působící brzdy. Připravovaný nový energetický zákon NEZ by je měl odstranit a podpořit inovativní, decentralizovaná řešení. Čím více občanů bude mít ze změn prospěch, tím více bude přechod k bezuhlíkovému energetickému hospodářství podpořen.

„Zelený“ vodík je šancí pro „ozelenění“ zemního plynu a jeho dlouhodobou perspektivu v oblasti vytápění.

V Ostravě se uskutečnila první odborná diskuze nad věcným návrhem nového energetického zákona.

V Praze byla představena unikátní virtuální měna CO2IN, která je založena na obchodu s emisními povolenkami. Umožňuje firmám i jednotlivcům účinně přispívat k ochraně ovzduší a omezování klimatické změny.

Polsko dosáhlo na konci července 2 261,3 MW instalovaného výkonu ve fotovoltaice. Překonalo tak instalovaný výkon solárních elektráren v Česku, který posledních sedm let stagnuje okolo 2 130 MW.

Vláda schválila "Lex Dukovany", tj. "bezemisní zákon", který garantuje investorovi do nových jaderných bloků, že víceméně jakékoliv náklady projektu budou uhrazeny koncovými spotřebiteli v nové platbě za jistič, resp. rezervovaný příkon.

Evropská plynárenská soustava nalezne uplatnění pro přepravu vodíku a jednotlivých obnovitelných plynů. V evropském energetickém mixu se nadále počítá se zastoupením zemního plynu. Zásadní je role zemního plynu v teplárenství v souvislosti s dekarbonizací.

30. 6. 2020 oficiálně skončil provoz elektrárny Prunéřov I. Hnědouhelná elektrárna a přilehlý důl Nástup Tušimice leží na místě bývalé obce Prunéřov.

Na globálním rostoucím zájmu o LNG má Evropa 90% podíl; dovezený objem představoval téměř čtvrtinu světového importu. Česká republika počítá s využitím LNG zejména v dopravě. V plánu jsou tisíce vozidel a desítky plnicích stanic.

Rada Energetického regulačního úřadu schválila Zásady cenové regulace pro páté regulační období. V novém regulačním období se má snížit se zisk regulovaných subjektů, účetní údaje a údaje pro regulaci se sjednotí, důraz bude kladen na zvýšení kvality dodávek, na investice. Regulované ceny podle velikosti jističů nebudou.

Ceny obnovitelných zdrojů a baterií klesly již v roce 2020 na úroveň, která byla ještě nedávno očekávána až v roce 2050. Elektřina by s tímto scénářem oproti roku 2020 zlevnila o 10 %.

Odborný TZB-info doporučuje Mezi odbornou veřejností probíhá již léta diskuse ohledně smysluplnosti a nastavení hodnocení budovy na úrovni primární energie z neobnovitelných zdrojů, která je často chybně interpretována jako environmentální hodnocení PENB. Tento způsob hodnocení je však založen na širším úhlu pohledu – vyjádření budovy v kontextu efektivity využití primárních zdrojů energie ČR. V rámci změn evropské legislativy se tento ukazatel stává oprávněně základní srovnávací rovinou hodnocení energetické náročnosti budov, a proto je mu věnována i významná část novely vyhlášky č.78/2013 Sb.